Olše (dříve Olza, , dříve Oldza nebo Olsza, v těšínském nářečí Olza; německy Olse [olze]) je řeka v okresech Frýdek-Místek a Karviná v České republice a ve Slezském vojvodství v Polsku, přičemž částečně tvoří státní hranici. Severně od Bohumína se vlévá do Odry. Olše je 86,2 km dlouhá, její povodí má rozlohu 1 118 km², z toho 479 km² na území Polska.
Název V místních dialektech se řece podél toku říkalo Olza, Olsa, Olša. Jméno Olza, dříve Oldza, pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], což v jazyce starých Slovanů označovalo „řeku bohatou na vodu“ (obdoba ruské Volga).Zeměpisná jména Československa (1982), str. 223
Historickou studii na téma pojmenování řeky obsahuje článek Olza a Olše , který uveřejnil Dan Gawrecki v časopise Těšínsko č.3, ročník 1993.
Etymologie Jürgena Udolpha vychází z předpokládaného tvaru Aliga, Olьga, Oldza. Tentýž autor rekonstruoval kořenovou podobu *el-g/*ol-g- (zapáchat, hnít). Olza tedy znamená dle Udolpha páchnoucí řeka. Podle výkladu Ondřeje Šefčíka dnešní Olza (Olьza, germánská Aliza) po uplatnění Vernerova zákona vznikla z původního, staroevropského Alisa. Jméno Olza snad tedy znamenalo prostě jen tok, což je z hlediska pravidel pro určování staroevropských hydronym naprosto regulérní.
V německy vydaných mapách se řeka objevuje od roku 1493 jako Olsa (německy čteno [olza]). Název Olsza [olša] či Olše vznikl díky jazykovým puristům na konci 19. století.Zeměpisná jména Československa (1982), str. 222 Na 10. shromáždění Kongresu Poláků v České republice v roce 2008 zavázali delegáti radu Kongresu k rozhodným akcím za oficiální navrácení jména Olza v Česku.Gazeta Codzienna: Poláci chtějí Olzu a ne Olši Politické hnutí Coexistientia-Soužití připravilo petici s názvem: „Znovunavrácení původního historického názvu řece OLZA“. V roce 2010 ministr Michael Kocáb, předseda Rady pro národnostní menšiny požádal o stanovisko Ministerstvo vnitra, které přejmenování nedoporučilo z těchto důvodů:
Náklady spojené se změnou názvu se jeví jako neúměrně a zbytečné.
Oprava názvu ve všech státních mapách a vyhláškách by byla nákladná. Změna česko-polské smlouvy o společných státních hranicích je těžko uskutečnitelná.
Mimo otvírání česko-polské smlouvy s nevyřešeným územím o velikosti 368,54 ha, je problém i s rizikem národnostních vášní.
V roce 2016 projednávala návrh na změnu názvu Názvoslovná komise Českého úřadu zeměměřického a kartografického. Shoda panovala na věcné správnosti návrhu, převážily však argumenty poukazující na nepřiměřené problémy při procesu změny názvu. náhled|Název Olse [olze] na mapě z roku 1724
Příčiny i údajné příčiny používání názvu Olše
lidová etymologie, předpokládající původ názvu odvozením z názvu stromu olše počeštění přidáním háčku nad „s“ v německém názvu Olse [olze] použitém např. Jonášem Nigrinim v roce 1724 naivněnacionalistický aktivizmus jak na české (Olešnice, Olše), tak polské (Olsza) straně
servilita „Kartografického ústavu“, kde bylo dne 1. 10. 1961 převzato pojmenování ze sovětských vojenských map Tato informace je nepřesná: Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK) se problematikou názvů nezabýval od roku 1954 se zabývala problematikou názvů Názvoslovná komise kartografická při Ústřední správě geodesie a kartografie nikoli Ústav; výstupem její práce byl Seznam hlavních vodních toků a ploch ČSSR, který byl pouze pro potřeby kartografů. název Olše byl používán už v mapách vydávaných v letech 1918-1939 (název Olza byl někdy uveden v závorce)náhled|Název Olša na mapě z roku 1904
Průběh toku Pramení nedaleko polské vesnice Jistebná ve Slezských Beskydech v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego v nadmořské výšce 840–880 metrů. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Vlévá se do řeky Odry u polské vesnice Olza v nadmořské výšce 195 metrů.
Větší přítoky: levé – Lomná, Jasení potok, Kopytná, Tyrka, Bystrý potok, Neborůvka, Ropičanka, Hrabinka, Stonávka, Karvinský potok, Mlýnka, Lutyňka, Jatný potok pravé – Hluchová, Líštnice, Puncówka, Bobrůvka (v Polsku), Petrůvka, Šotkůvka (Szotkówka)
Vodní režim Průměrný průtok ve Věřňovicích na říčním kilometru 7,5 činí 15,4 m³/s. Maximální průtok na témže místě 17. května 2010 dosáhl cca 1 030 m³/s.
+ Hlásné profily místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100) Jablunkov 65,55 93,16 km² 1,94 m³/s 239,0 m³/s Český Těšín 40,99 384,60 km² 7,43 m³/s 626,0 m³/s Věřňovice 7,47 1075,62 km² 15,4 m³/s 970,0 m³/s
Využití Na řece Olši leží několik významných měst, z nichž největší je Karviná. V minulosti poblíž Olše také stálo několik hradů a zámků: Šance, Hrádek, hrad a zámek v Těšíně, zámky Ráj, Solca, Fryštát v Karviné a Petrovice u Karviné, z nichž jen zámky Fryštát a Petrovice jsou dodnes stojící a veřejnosti přístupné. Také hrad a zámek v Českém Těšíně je přístupný, ale z někdejšího hradu jsou dnes jen trosky.
Kultura náhled|upright|„Olše, ta odvěky polská řeka“ – polská propaganda v době polského záboru východní části československého Těšínska v roce 1938
Řeka Olše má velký význam i pro místní polskou menšinu – k řece se vztahuje i její neoficiální hymna Płyniesz Olzo po dolinie (Plyneš Olše po dolině). Poláci též nazývají východní část českého Těšínska Zaolzie (Zaolší – oblast ležící za řekou Olší viděno směrem z Polska), přestože částečně leží i na pravém břehu řeky.
Galerie
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Lutterer, Ivan, Majtán, Milan, Šrámek, Rudolf: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha Bohdan Małysz: Proč Olza, a ne Olše? (w:) Poláci na Těšínsku, eds. Roman Kaszper, Bohdan Małysz, Český Těšín 2009, s. 107-110.
Externí odkazy
Hlásné profily Vodácký průvodce po Olši www.ian.cz, Geovycházky 4
Kategorie:Řeky ve Slezském vojvodství Kategorie:Řeky tvořící česko-polskou státní hranici Kategorie:Řeky v okrese Frýdek-Místek Kategorie:Řeky v okrese Karviná Kategorie:Řeky v Podbeskydské pahorkatině Kategorie:Řeky v Ostravské pánvi Kategorie:Přítoky Odry Kategorie:Vodstvo v Jablunkovské brázdě Kategorie:Geografie Slezského vojvodství Kategorie:Geografie okresu Těšín Kategorie:Bukovec (okres Frýdek-Místek) Kategorie:Životní prostředí v Bukovci (okres Frýdek Místek) Kategorie:Písek (okres Frýdek-Místek) Kategorie:Vodstvo v Jablunkově Kategorie:Návsí Kategorie:Vodstvo v Hrádku (okres Frýdek-Místek) Kategorie:Bystřice (okres Frýdek-Místek) Kategorie:Vendryně Kategorie:Třinec Kategorie:Vodstvo v Českém Těšíně Kategorie:Chotěbuz (okres Karviná) Kategorie:Životní prostředí v Chotěbuzi (okres Karviná) Kategorie:Vodstvo Karviné Kategorie:Dětmarovice Kategorie:Petrovice u Karviné Kategorie:Dolní Lutyně Kategorie:Příroda v Bohumíně Kategorie:Věřňovice Kategorie:Řeky protínající česko-polskou státní hranici Kategorie:Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego Kategorie:Šunychl Kategorie:Skřečoň