Smrž (Morchella) je rod jedlých vřeckovýtrusých hub z čeledi smržovitých. Výrazným znakem smržů je zvláštní klobouk se sítí žeber připomínající včelí plástev.
Klasifikace Taxonomie
Plodnice smržů nabývají různých tvarů, barev i velikostí, což značně stěžuje jejich klasifikaci. Jejich taxonomické zařazení je navíc ztíženo nejasnostmi ohledně toho, které druhy jsou skutečně biologicky odlišné. V anglofonním prostředí houbaři nazývají smrže jednoduše podle jejich barev, případně tvaru. Rozlišují hlavně „žlutého smrže“ (; Morchella esculenta, smrž obecný), „bílého smrže“ (; Morchella deliciosa) a „černého smrže“ (; Morchella elata).
Fylogeneze Podle některých autorů rod smrž zahrnuje pouze 3–6 druhů.Overholts, L.O. (1934). The morels of Pennsylvania. Proc. Penn. Acad. Sci. 8:108-114.Weber, N.S. (1988). In A Morel Hunter's Companion, pp. 111-67. Two Peninsula Press: Lansing. Jiní autoři však umisťují do rodu smrž až 50 jednotlivých druhů.Korf, R.P. (1973). Discomycetes and Tuberales. In The Fungi (G.C. Ainsworth, F.K. Sparrow, and A.S. Sussman, Eds.), Vol. IVA, pp.249-318. Academic Press: New York.Kimbrough, J.W. (1970). Current trends in the classification of discomycetes. Bot. Rev. 36:91-161. Fylogenetické analýzy založené na polymorfismu délky restrikčních fragmentůBunyard, B.A., Nicholson, M.S., Royse, D.J. (1994). A systematic assessment of Morchella using RFLP analysis of the 28S ribosomal gene. Mycologia 86:762-72. a analýzách 28S rRNA pomocí restrikčních enzymůBunyard B.A., Nicholson M.S., Royse D.J. (1995). Phylogenetic resolution of Morchella, Verpa, and Disciotis (Pezizales: Morchellaceae) based on restriction enzyme analysis of the 28S ribosomal RNA gene. Experimental Mycology 19(3):223-33. podporují původní hypotézu o tom, že rod smrž zahrnuje jen několik druhů s množstvím fenotypových variací. Z jiné analýzy DNA rodu vyplynulo, že jen v Severní Americe je více než 12 geneticky odlišných smržů.
Použití Všechny druhy smržů jsou vynikajícími jedlými houbami, velmi oblíbenými a vyhledávanými pro široké kuchyňské využití. V mnoha státech, např. ve Francii, USA, Itálii aj. jde o houby vysoce ceněné na trzích.
Možné nežádoucí účinky Stejně jako v případě dalších jedlých ascomycetů i mnoha jiných jedlých hub není radno požívat smrže syrové, je žádoucí tepelně je upravit. U smrže úzkohlavého (Morchella angusticeps Peck), z příbuzenstva smrže špičatého, byl v 60. letech podle J. W. Grovese zaznamenán případ mírné inkompatibility s alkoholem, projevivší se zvracením, průjmem a zrychleným tepem.
V březnu až dubnu 2024 došlo ve městě Bozeman v americké Montaně k otravě u 51 lidí poté, co v jisté restauraci zkonzumovali nedostatečně tepelně upravené smrže. Dva z těchto lidí na následky otravy zemřeli.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Smržovité Kategorie:Jedlé houby