Pazderna je přírodní památka ve správním území obce Tuchoměřice. Spadá geomorfologicky do Pražské plošiny. Z hlediska fytogeografického členění Pazderna patří do Bělohradské tabule. Předmětem ochrany je silicitová skála s velkým vědeckým potenciálem v oblasti geologie a paleontologie.

Historie Území bylo využíváno především pro vědecké a výzkumné účely. Lokalita se dlouhodobě řadí mezi významná místa zájmu geologů a paleontologů, zejména díky zachovalým pozůstatkům křídového reliéfu, které byly jen minimálně narušeny těžební činností. Probíhala zde ochrana silicitového kamýku a odborná studia jevů souvisejících s existencí křídového moře, které pokrývalo tuto oblast přibližně před 90 miliony let. Lokalita sloužila jako instruktivní příklad podoby tehdejšího mořského pobřeží a byla využívána ke studiu vývoje prostředí v období významných biologických i fyzikálně-chemických změn. Díky svému bohatému fosilnímu obsahu se stala předmětem dlouhodobého výzkumu, mimo jiné i v rámci mezinárodního projektu UNESCO–IGCP, a je považována za součást národního přírodního bohatství.

Geologie náhled|vlevo|upright|Silicitový výchoz

Nachází se zde nepravidelně tvarované těleso silicitů (buližníků), velmi tvrdé, šedé až černé křemenné horniny, které vznikly v proterozoiku. Buližníky byly vypreparovány erozí z okolních břidlic kralupsko-zbraslavské skupiny ještě předtím, než oblast zaplavilo moře v období křídy. Během pozdního cenomanu a raného turonu tvořil buližníkový hřbet malý ostrov v tehdejším moři. Na jeho svazích se usazovaly slepence, horniny složené ze zaoblených valounů buližníků a břidlic, které byly spojeny vápenitým tmelem. V tomto tmelu se dochovaly zkameněliny mořských živočichů, například úlomky schránek ústřic, ramenonožců, mnohoštětinatců (serpulidů), ježovek a dalších organismů. V nejnižších vrstvách křídových usazenin se nacházejí také zbytky žraloků a drobné koprolity.

Na východní a jižní straně buližníkového hřbítku se velmi dobře zachovalý abrazní. Na povrchu tohoto útvaru se dodnes nacházejí zkamenělé zbytky mořských organismů přirostlých k hornině (tzv. epibionti) z období křídy. Lokalita je proto cenným referenčním místem pro geologické a paleontologické výzkumy. V oblasti se také nacházejí fosforitové krusty – tenké vrstvy bohaté na fosfor.

Flóra Z bylin se zde vyskytuje například Jetel podhorní (Trifolium alpestre), Vikev srstnatá (Vicia hirsuta), Rozchodník skalní (Sedum reflexum), Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum). Z dřevin můžeme pozorovat například Třešeň bělokorou (Betula verrucosa), Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), Ostružník ježiník (Rubus caesius), Pamelník bílý (Symphoricarpos albus).

Fauna Hojně se v této lokalitě z ptáků vyskytují třeba Červenka obecná (Erithacus rubecula), Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) a Poštolka obecná (Fringilla coelebs). Ze savců se objevují třeba Lasice kolčavatý (Mustela nivalis), Prase divoké (Sus scrofa) a Zajíc polní (Lepus europaeus). Plazi jsou zde vzácní a z hmyzu je v této oblasti Střevlíček ošlejchový (Anchomenus dorsalis), Kvapník modrý (Harpalus affinis), Kvapník plstnatý (Pseudophonus rufipes).

Ochrana Předmětem ochrany je silicitový kamýk s pevně uchycenými epibionty, který umožňuje studovat jevy spojené s někdejším křídovým mořem. Z okolních polí hrozí ukládání různých navážek ať už zeminy, organického materiálu, který může poškozovat povrch i fosilie, nebo kamenů sesbíraných z polí. Spolu s prorůstajícími dřevinami by to mohlo způsobit zánik celé lokality.

Přístup Přístup k lokalitě je bez omezení. Jelikož se hřbítek nachází v polích, není návštěva turistů častá. Červeně značená turistická trasa z Tuchoměřic do Číčovic vede severovýchodně od přírodní památky.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Přírodní památky v okrese Praha-západ Kategorie:Chráněná území v Pražské plošině Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 2002 Kategorie:Geologické lokality ve Středočeském kraji Kategorie:Paleontologické lokality ve Středočeském kraji Kategorie:Tuchoměřice