Náklo (265 m n. m.) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice, Vacenovice, Dubňany a Milotice. Své okolí převyšuje o více než 50 metrů. V 30. letech 20. století zde nastal rozvoj těžby lignitu firmou Baťa. Nedaleko vrcholu se nacházejí pozůstatky dolů Žofie, Tomáš, Josef a Franc de Paule. Na povlovných svazích Nákla jsou vinice. Na severozápadním svahu se nachází přírodní památka Horky s chráněnou vegetací.
V poslední době se Náklo dostalo do povědomí v souvislosti s nepravděpodobnými hypotézami o možném ústředí Velkomoravské říše. Na vrcholu Nákla stojí dřevěný liliový kříž a pískovcová socha kupce Sáma.
Náklo jako bájný Veligrad Dle teorie, popularizované především publikací Náklo Jana Galatíka, mohlo být velkomoravské město Veligrad umístěno v kráteru Náklo poblíž Moravské Sahary u Hodonína. Tato teorie je zajímavá především pro představu opevněného hradu či celého města umístěného pod zemí, které je obklopeno výrony plynů a petroleje. Tyto výrony uhlovodíků měly podle autora teorie působit fascinujícím dojmem. Autor teorie se snaží také ve svých vlastních výzkumech (používá kupř. leteckou archeologii) dokázat, že se jednalo o neuvěřitelné místo, které muselo na návštěvníky, kupř. arabské kupce, působit impozantním dojmem. Aglomerace na území Starého Města-Sady vzhledem ke své malé rozloze, podle Jana Galatíka nemohla příliš udivovat. Na druhou stranu existuje řada romantických teorií, která slovanský Veligrad popisuje téměř jako moravský Tenochtitlán.
Argumenty Roku 169 až 173 během Markomanských válek, kdy docházelo ke střetům římanských legií Marca Aurelia s germánským kmenem Kvádů, došlo k události nazvané "Zázračný déšť". Na kvádské vojsko se začal snášet při obléhání jakýsi zvláštní déšť, který se nedal hasit vodou a země se při něm třásla… Tato událost je podle autora teorie velmi podobná haváriím vrtných souprav. Padající déšť hořící nafty často ohrožoval jejich obsluhu. Mohlo se jednat o erupci metanu, resp. nečekanou erupci uhlovodíků Hodonínského naftového pole atd. Oponent teorie však tento dohad lehce vyvrátí, jelikož nafta a zemní plyn se nachází v celé této oblasti, i pod vrchem Černé hory s kaplí svatého Rocha, což je výběžek vrchu Rovnina, přímo v lokalitě Uherské Hradiště, na úpatí Sadské výšiny, kde je i hypotetický hrob knížete či krále Svatopluka (hrob významného velmože č. 12/59). Ten leží a areálu nazvaném velkomoravské naleziště Špitálky-Sady. V oblasti Rochusu došlo k pokusům o těžbu plynu v 50. letech 20. století, sondáže byly doprovázeny silnými otřesy. Ale množství ropy a plynu bylo i přes pozitivní odhady velmi malé. Autor teorie Náklo popisuje římské tažení proti Kvádům a vychází při tom z publikace Ondřeje Šedy, Poznámky k ikonografii římských vojenských táborů ve scénách sloupu Marka Aurelia
Ke stejné akci, výron, exploze plynu, vztahuje autor i zprávu o historické události, ze života sv. Klimenta. Uvádí ji jako možnou erupci metanu u Metodějova stolce. Je popsána přesně v Theofylaktově díle „Život sv. Klimenta, biskupa Bulharů“, z roku 885: „Zatřásl Bůh zemí a rozevřel ji. Zazněl hukot. Zatřásli se obyvatelé Města, běželi k vladaři a děli: Co se děje?“
Pátrání v lokalitě však nevydalo žádné důvěryhodné nálezy, které by svědčily o hojnějším osídlení. Nebyla doložena ani jakákoliv činnost v době velkomoravské. Konkrétně z 9. nebo 10. století zde nebyl nalezen žádný artefakt (většina byla datována do doby baroka). Zastánci teorie to však přisuzují těžbě lignitu, zemědělské činnosti a nadále pokračují ve svých aktivitách: kupř. letecká archeologie.
Odpůrci teorie tvrdí, že i kdyby byl materiál později použit k budování okolních měst, krajina by si přesto stopy tak rozsáhlé civilizace pamatovala. Se soustavnou vědeckou prací se však v regionu Slovácka započalo až po roce 1946. Řada zemědělců sice nálezy ohlásila, ale zase nedokázala určit přesnou lokalitu nálezu. V některých starých velkomoravských oblastech (kupř. ve Starém Městě) existuje celá řada legend o nalezených pokladech při různých polních a stavebních pracích v minulosti. Autoři teorie Náklo také poukazují na Moravskou Saharu, jako na důsledek činnosti velkomoravské civilizace v regionu Hodonína. Oblast měl podle jejich teorie postihnout stejný osud jako Řecko, Dalmácii, či Velikonoční ostrov. Jako plus se hodnotí jejich popularizační činnost celé problematiky, společné akce, zájem o archeologii a římské památky v regionu (kupř. zámek Milotice).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Hory a kopce v okrese Hodonín Kategorie:Ratíškovice Kategorie:Hory a kopce v Dolnomoravském úvalu