náhled|Optická čočka mechaniky kompaktních disků Optický disk je paměťové médium diskového tvaru, které k záznamu nebo adresaci používá světelný paprsek laseru.
Charakteristika náhled|Srovnání velikosti Laserdiscu (vlevo) a DVD (vpravo) Ve výpočetní technice a záznamových technologiích Optický disk (OD) je plochý, kruhový disk na který se zaznamenávají binární data ve formě prohlubní (binárně 0) a výstupků (binárně 1) na speciální materiál (často hliník). Materiál pro kódování je typicky usazen na vrstvě tlustšího substrátu (obvykle polykarbonátu) který tvoří většinu disku a tvoří protiprachovou vrstvu. Zápis a čtení následuje nepřerušovanou spirálu zaplňující celý povrch disku, směrem zevnitř disku ven. Data se ukládají na disk pomocí laseru nebo lisovacího stroje a lze je přečíst pokud je stopa dat osvětlena laserovou diodou v optické mechanice kde je disk roztočen na rychlosti kolem 4000 otáček za minutu a více, dle mechaniky, formátu disku a vzdálenosti čtecí hlavy od centra disku (vnitřní stopy jsou čteny vyšší rychlostí). Prohlubně nebo výstupky deformují odražené světlo laseru, proto většina optických disků má charakteristický duhový vzhled, tvořený odrazy drážek v odrazové vrstvě (výjimkou jsou černé disky původní konzole PlayStation). Zadní strana disku má obvykle vytištěný štítek, občas z papíru, ale je většinou vytištěný nebo vylisovaný přímo na disk. Tato strana disku obsahuje samotná data a je typicky potažená transparentním materiálem, často lakem. Na rozdíl od 3½ palcových disket většina optických disků nemá integrovaný ochranný kryt a proto jsou náchylné na poškození jako škrábance, otisky prstů, a dalších povětrnostních problémů.
Optické disky mají průměr většinou mezi 7,6 a 30 cm, 12 cm je nejčastější velikost. Typický disk má tloušťku 1,2 mm a rozteč stop (vzdálenost středu jedné stopy ke středu druhé) je typicky 1,6 µm.
Optický disk je navržen tak, aby podporoval jeden ze tří typů záznamu: Pouze čtení (read only, například CD-ROM), pro záznam (recordable, např. CD-R) a přepisovatelné (Rewritable, CD-RW).
Disky pro jeden záznam mají vrstvu pro záznam z organického barviva mezi substrátem a odrazovou vrstvou. Přepisovatelné disky typicky mají záznamovou vrstvu ze slitiny složené z phase-change materiálu, nejčastěji slitiny stříbra, india, antimonu a telluru: AgInSbTe.Guides/Storage/CD-R/CD-RW – PC Technology Guide . Pctechguide.com (1999-02-22). Retrieved on 2011-10-09.
Optické disky se nejčastěji používají k ukládání hudby (např. pro použití v CD přehrávačích), videa (Blu-Ray disky) nebo dat (v PC). Optical Storage Technology Association (OSTA) propaguje standardizované formáty pro ukládání dat. Ačkoli optické disky jsou odolnější než dřívější audiovizuální záznamová média a formáty, jsou náchylné k poškození způsobené každodenním užíváním. Knihovny a archivy zavádějí pravidla pro prodloužení životnosti a zajištění trvalé použitelnosti optických disků.
Historie První optický disk byl vynalezen v roce 1958. V roce 1962 David Paul Gregg registroval patent pro analogový optický disk určený k záznamu videa. Tato forma optických disků byla první forma DVD (DVD bylo vytvořeno z Greggových patentů, ) V šedesátých letech, Music Corporation of America (MCA) koupila Greggovy patenty a jeho firmu, Gauss Electrophysics.
Později v Nizozemsku v roce 1969, výzkumníci firmy Philips začali své první experimenty s videodisky v Eindhovenu. V r. 1975, Philips a MCA začali spolupracovat a v roce 1978 představili dlouho očekávaný Laserdisc v Atlantě. MCA dodávala disky a Philips dodával přehrávače, nicméně jejich prezentace byla technicky a komerčně neúspěšná a kooperace Phillips/MCA byla ukončena. V Japonsku a Spojených státech, Pioneer měl s videodiskem úspěch až do nástupu DVD. V roce 1979, Philips a Sony, úspěšně společnými silami vytvořili kompaktní disk.
V 90. letech 20. století konsorcium vytvořilo druhou generaci optického disku, DVD.
Přehled typů optických disků + Název Kapacita Experimentální1 Roky2 Laserdisc (LD) 0.3GB 1971–2001 Kompaktní disk (CD) 0.7–0.9GB 1981–dnešek MiniDisc (MD) 0.14GB 1989–dnešek Magnetooptický disk (MOD) 0.1–16.7GB 1990–dnešek Digital Versatile Disc (DVD) 4.7–17GB 1995–dnešek Laser Intensity Modulation Direct OverWrite (Limdow-Disc) 2.6GB10GB1996–dnešek GD-ROM 1.2GB 1997–dnešek Fluorescent Multilayer Disc 50–140GB 1998–2003 Versatile Multilayer Disc (VMD) 5–20GB 100GB 1999–2010 Ultra Density Optical (UDO) 30–60GB 2000–dnešek FVD (FVD) 5.4–15GB 2001–dnešek Enhanced Versatile Disc (EVD) DVD 2002–2004 HD DVD 15–51GB 1TB 2002–2008 Blu-ray disk (BD) 25–128GB 400GB 2002–dnešek Professional Disc for Data (PDD) 23GB 2003–2006 Digital Multilayer Disk 22–32GB 2004–2007 Multiplexed Optical Data Storage (MODS-Disc) 250GB-1TB 2004–dnešek Universal Media Disc (UMD) 0.9–1.8GB 2004–2012 Holographic Versatile Disc (HVD) 6.0TB 2004–dnešek Protein-coated Disc (PCD) 50TB 2005–dnešek M-DISC 4,7 GB (DVD format), 25 GB (Blu-ray format) 2009–dnešek
1) Prototypy a experimentální hodnoty. 2) Roky od (známého) startu vývoje do konce prodeje nebo vývoje.
Specifikace + Kapacity a názvoslovíDVD, Book A – Physical parameters. MPEG. Retrieved on 2011-10-09.DVD in Detail. Cinram. 27 November 2000 Označení Strany Vrstvy(celkem) průměr Kapacita (cm) (GB) BD SS SL 1 1 8 7,8 BD SS DL 1 2 8 15,6 BD SS SL 1 1 12 25 BD SS DL 1 2 12 50 BD SS TL 1 3 12 100 BD SS QL 1 4 12 128 CD–ROM 74 min SS SL 1 1 12 0,682 CD–ROM 80 min SS SL 1 1 12 0,737 CD–ROM SS SL 1 1 8 0,194 DDCD–ROM SS SL 1 1 12 1,364 DDCD–ROM SS SL 1 1 8 0,387 DVD–1 SS SL 1 1 8 1,46 DVD–2 SS DL 1 2 8 2,66 DVD–3 DS SL 2 2 8 2,92 DVD–4 DS DL 2 4 8 5,32 DVD–5 SS SL 1 1 12 4,70 DVD–9 SS DL 1 2 12 8,54 DVD–10 DS SL 2 2 12 9,40 DVD–14 DS DL/SL 2 3 12 13,24 DVD–18 DS DL 2 4 12 17,08 DVD–R 1.0 SS SL 1 1 12 3,95 DVD–R (2.0), +R, –RW, +RW SS SL 1 1 12 4,7 DVD-R, +R, –RW, +RW DS SL 2 2 12 9,40 DVD–RAM SS SL 1 1 8 1,46 DVD–RAM DS SL 2 2 8 2,65 DVD–RAM 1.0 SS SL 1 1 12 2,58 DVD–RAM 2.0 SS SL 1 1 12 4,70 DVD–RAM 1.0 DS SL 2 2 12 5,16 DVD–RAM 2.0 DS SL 2 2 12 9,40
Reference
Externí odkazy
Blu-ray Disc FAQ by Hugh Bennett