Krajská knihovna Karlovy Vary

Krajská knihovna Karlovy Vary (zkratka: KKKV) je největší veřejnou knihovnou a moderním multifunkčním informačním centrem v Karlovarském kraji. Svými knihovnickými a informačními službami zajišťuje právo občanů na svobodný a neomezený přístup k informacím bez rozdílu. Fond knihovny je univerzální s důrazem na regionální a balneologickou literaturu, u kterých je pro badatelské účely budován a udržován archivní historický fond.

Zřizovatelem knihovny je Karlovarský kraj.

Historie knihovnyLEITNEROVÁ, Irena. Historie veřejného knihovnictví na Karlovarsku. Praha, 1990. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, katedra vědeckých informací a knihovnictví. Vedoucí práce Milena Černá. Dále jen "Leitnerová". Historie knihovnictví na Karlovarsku je úzce spjata s dominantním postavením německého obyvatelstva v regionu. K založení české veřejné knihovny došlo až po roce 1945 v důsledku příchodu českého obyvatelstva do vysídleného pohraničí. Nově vzniklá knihovna však nemohla navázat na žádnou dřívější činnost (ověřený postup při stavění fondu, práce se čtenářem apod.) jako mnohé knihovny ve vnitrozemí, které vznikaly již na přelomu 18.–19. století. Knihovna převzala knihovní fondy původních německých veřejných knihoven, které však byly z větší části během let zlikvidovány. Řešit se musely také existenční otázky, mimo jiné nalezení vhodných prostor či finanční a personální zajištění. Českojazyčný knihovní fond byl z počátku budován převážně z darů českých občanů a ministerstva kultury Československé republiky.

20. století 40. léta

1947 – první písemné zmínky, městská lidová knihovna zřízena v Chebské ulici (dnes I. P. Pavlova), knihovní fond obsahoval cca 3 000 svazků

50. léta náhled|Bývalé sídlo KKKV, dnes Městské knihovny Karlovy Vary. Během tohoto období došlo ke změně územních celků, s tím souvisela změna názvu a působnosti knihovny nejprve na Okresní lidovou knihovnu, v roce 1953 na Krajskou lidovou knihovnu.

1951 – první stěhování do budovy bývalé informační kanceláře na třídě Jednotných odborů (dnes Zahradní ulice) 1952 – finální přestěhování knihovny do budovy v ulici Roosweltova 7 (dnes I. P. Pavlova), po její rekonstrukci vznikla v knihovně tato oddělení: katalogizace a zpracování fondů, půjčovna pro dospělé, dětské oddělení, čítárna, studovna a sál pro veřejnost. Dnes se v budově nachází Městská knihovna Karlovy Vary. 1953 – 1955 – bibliobusy, pojízdné knihovny, které sloužily k půjčování knih obcím v okresu Toužim, Cheb a částečně okresu Mariánské lázně. Celkem obsluhovaly 87 obcí v kraji, z toho 20 obcí měsíčně. 1954 – otevřeny pobočky v městských čtvrtích Rybáře, Dvory, Drahovice a Vyhlídka 1955 – zaveden centrální nákup a zpracování knižního fondu pro všechny pobočky na území města, roční přírůstek knihovny činil 15 000 svazků 1956 – otevřeny nové pobočky v městských částech Tuhnice, Bohatice, Olšová Vrata, Březová. Také vznikly letní čítárny u Vřídla a ve Dvořákových sadech, otevřeno měly denně po celou dobu lázeňské sezóny a určeny byly především návštěvníkům lázní. Čtenáři měli k dispozici knihy, noviny a časopisy v českém a několika světových jazycích.

60. léta

1960 – změna statusu městské lidové knihovny s částečnou krajskou působností na okresní lidovou knihovnu. Současně se stala řídícím a metodickým centrem pro všechny lidové knihovny v okresu, v rámci střediskového systému byla poskytována péče (nákup knih, tvorba výměnných souborů knih aj.) celkem 140 knihovnám. V souvislosti s nárůstem knihovního fondu na více než 100 000 svazků bylo vybudováno skladiště pro potřeby půjčovny pro dospělé, současně se začala připravovat komplexní přestavba knihovny. 1965 – bylo zahájeno budování střediskových pracovišť, celkem 9 – v Toužimi, Karlových Varech, Ostrově, Staré Roli, Jáchymově, Nejdku, Žluticích, Teplé a Bochově 1967 – v Drahovicích (v prostorách dnešní Střední pedagogické školy) bylo otevřeno studijní oddělení sloučením knihovního fondu zrušeného pedagogického institutu 1969 – zahájena první etapa přestavby: zrušena čítárna, sál a studovna (fond přesunut do nového studijního oddělení), rozšířeno dětské oddělení

70. léta

V tomto období knihovna zkvalitnila zpracování svého fondu (knihy byly nově baleny do fólií, značeny na hřbetu) a budování katalogu se začalo řídit podle Mezinárodního desetinného třídění (MDT).

1970 – druhá etapa přestavby: vybudována čítárna 1972 – poslední etapa přestavby: adaptace půjčovny pro dospělé – reorganizace volného výběru 1977 – otevřena pobočka Růžový Vrch

80. léta

V této době došlo mimo jiné k transformaci neprofesionalizovaných knihoven v Doubí a Dalovicích na pobočky okresní knihovny, místní knihovna v Hroznětíně se profesionalizovala či zrušenou pobočku v Rybářích nahradila nová na sídlišti Čankov.

90. léta

Nejvíce změn v knihovnách na Karlovarsku s sebou přinesla 90. léta. Některé z malých obecních knihoven byly zrušeny v důsledku privatizace a restituce objektů, v profesionalizovaných knihovnách byl postupně zaveden registrační čtenářský poplatek. Okresní knihovna Karlovy Vary zajišťovala centralizovaný nákup, zpracování a distribuci knihovního fondu pro celý okres (kromě Městské lidové knihovny Ostrov).

1990 – otevřeno hudební oddělení 1993 – snaha o zavedení automatizace v okresní knihovně – zpracována kartotéka čtenářů, redukované záznamy části knihovního fondu 1994 – na pobočce Drahovice otevřena Knihovna pro nevidomé a zrakově postižené 1996 – Městská knihovna Ostrov zahájila jako první v karlovarském okrese automatizované půjčování knih v oddělení pro dospělé 1997 – došlo ke sloučení knihovny, galerie a muzea v Karlových Varech do jedné organizace Galerie, muzea a knihovny okresu Karlovy Vary, tím zanikla právní subjektivita knihovny jako samostatné organizace 1998 – novou organizaci opustila galerie, jejím zřizovatelem se stalo Ministerstvo kultury České republiky, okresní knihovna spustila automatizovaný výpůjční systém v oddělení pro dospělé a v čítárně, z grantu MK ČR získala knihovna přístup k internetu 1999 – automatizovaný výpůjční systém v oddělení pro děti a mládež, internet přístupný pro veřejnost v hlavní budově knihovny

21. století Vstup do nového tisíciletí byl pro knihovnu ve znamení rekonstrukcí, postupného zavádění automatizace a rozšiřování internetu do svých poboček a přidružených profesionalizovaných knihoven.

2001

vznikla Okresní knihovna Karlovy Vary po rozdělení organizace Muzea a knihovny okresu Karlovy Vary knihovna se zapojila do systému sdílené katalogizace koordinované Národní knihovnou ČR na půdě knihovny proběhl celostátní seminář Knihovny a grantové možnosti za účasti zástupců knihoven z Velké Británie a Slovinska

2002

1. května se Okresní knihovna stala Krajskou knihovnou Karlovy Vary, příspěvkovou organizací Karlovarského kraje, a dle knihovního zákona č.257/2001 Sb.Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). 2001. [cit. 2019-11-05] Dostupné online. začala plnit své regionální funkce v plném rozsahu. Ředitelkou zůstala PhDr. Eva Žáková. KKKV obdržela mezinárodní certifikát od Open Society Institute Sorosovy nadace od Okresní lékařské knihovny Nemocnice Karlovy Vary byl převzat fond balneologické literatury webová stránka knihovny zprovozněna pro nevidomé čtenáře – Blind Friendly Web v rámci projektu Spolupráce a rozvoj služeb veřejných knihoven v Euroregionu Egrensis byl uspořádán česko-německý seminář Knihovny bez hranic ustavena regionální organizace SKIPu

2003

vydána dvojjazyčná publikace Knihovny bez hranic: Euroregion Egrensis popisující devětadvacet německých a jednatřicet českých knihoven navázána spolupráce s British Council, která pomáhá budovat oddělení anglických dokumentů vybraným knihovnám zahájen monitoring tisku dle požadavků klientů zisk akreditace European Computer Driving License (ECDL) k poskytování kurzů počítačové gramotnostiZIEGLEROVÁ, Jaroslava. Od kurzů internetu po testování ECDL. In: Knihovny současnosti 2004. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2004. s. 179-182. ISSN 1805-6962. . Dostupné také z: http://sdruk.mlp.cz/data/xinha/sdruk/ks2004/2004-2-179.pdf . KKKV se stala příjemcem povinného periodického výtiskuZákon č. 46/2000 Sb. o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 2000. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.

2004

přechod na nový automatizovaný knihovní systém Aleph500 zavedena služba Ptejte se knihovny vypracován projekt Krajská knihovna Karlovy Vary – multifunkční informační centrum regionu na rekonstrukci objektu v bývalém vojenském areálu DvoryPTÁČKOVÁ, Irena. Žádost o peníze z EU na knihovnu podána. Krajské listy. 2004, roč. 2, č. 7. Příloha - Regionální rozvoj. s 2. Dostupné také z: https://www.kr-karlovarsky.cz/krajske_listy/tisk/Documents/kk_082004.pdf .

2005

30. listopadu proběhlo slavnostní otevření nové hlavní budovy Krajské knihovny ve Dvorech.Krajská knihovna má novou adresu. Karlovarský kraj: měsíčník Karlovarského kraje. 2005, roč. 3, č. 12, s. 1 a 4. Dostupné také z: https://www.kr-karlovarsky.cz/krajske_listy/tisk/Documents/kk_122005.pdf . V nové budově také zahájilo provoz Informační středisko. Na základě dohody s představiteli Magistrátu města Karlovy Vary mělo dojít k uzavření nejméně frekventovaných poboček, přičemž se mělo město koncepčně a finančně podílet na rozvoji těch zbylých. V průběhu roku se představitelé města rozhodli, že zřídí Městskou knihovnu a budou samostatně provozovat i její pobočky.BOKOVÁ, Andrea. Karlovarská radnice bude od příštího roku provozovat městské pobočky krajské knihovny [online]. Radiožurnál [online]. Český rozhlas, ©1997-2019, 28.10.2005 [cit. 2019-12-05]. Dostupné z: https://radiozurnal.rozhlas.cz/karlovarska-radnice-bude-od-pristiho-roku-provozovat-mestske-pobocky-krajske-6353211.ŽÁKOVÁ, Eva. Knihovny by měly patřit k sobě. Karlovarský kraj: měsíčník Karlovarského kraje. 2005, roč. 3, č. 11, s. 6. Dostupné také z: https://www.kr-karlovarsky.cz/krajske_listy/tisk/Documents/kk_112005.pdf Krajské knihovně zůstala pouze pobočka v Drahovicích. Uveden do provozu samoobslužný 3M SelfCheck – zařízení, které umožňuje čtenáři samostatně vypůjčit požadovaný dokument.

2006

Informační středisko se stalo plně akreditovaným centrem KKKV navštívil prezident Václav Klaus s manželkou, přičemž do fondu knihovny věnoval soubor naučné literatury – knihy o historii, společensko-vědních oborech a ekonomii v rámci soutěže Knihovna roku získala KKKV ocenění Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služebLADMANOVÁ, Markéta. Knihovníci získali prestižní cenu. Karlovarský kraj: měsíčník Karlovarského kraje. 2006, roč. 4, č. 10, s. 8. Dostupné také z: https://www.kr-karlovarsky.cz/krajske_listy/tisk/Documents/KK_102006.pdf . náhled|Bibliobox umístěný před hlavním vchodem do knihovny ve Dvorech. 2007

1. ročník literární soutěže pro začínající spisovatele ve spolupráci s Mensou ČR vybudován Herní klub oddělení pro nevidomé zahájilo donáškovou a zasilatelskou službu pro své čtenáře umístěny dva biblioboxy Herbie pro pohodlné vracení knih mimo hlavní budovu knihovnyBANZETOVÁ, Jitka. Bibliobox Herbie. Bulletin SKIP. 2008, roč. 17, č. 2, s. 10. ISSN 1210-0927. Dostupné také z: http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull08_210.htm#ti.

2008

1. ročník Festivalu herVALKOVÁ, Růžena. Karlovy Vary se stanou dějištěm l. festivalu her [audio záznam]. In: Český rozhlas Plzeň [online]. 28.4.2008 [cit. 2019-12-03]. Dostupné z: https://plzen.rozhlas.cz/karlovy-vary-se-stanou-dejistem-l-festivalu-her-6796706.

2009