1993 (MCMXCIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Události
Česko
1. ledna – Se zánikem Československa vznikly nástupnické státy Česká republika a Slovenská republika. Ve Vladislavském sále na Pražském hradě se konalo první zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. 26. ledna – Václav Havel byl zvolen prvním prezidentem České republiky. 8. února – Proběhla měnová odluka, při které z původní koruny československé vznikly dvě národní měny: koruna česká a koruna slovenská. Předcházelo jí čtyřdenní období kolkování československých bankovek. 22. února – Česká republika se stala členem UNESCO. 1. března – Vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu mezi ČR, SR, Polskem a Maďarskem. 24. dubna – V Temelíně se konala demonstrace asi 2 000 osob proti dostavbě zdejší jaderné elektrárny. 30. dubna – Ve vile Tugendhat v Brně se konalo setkání premiérů České republiky a Slovenské republiky Václava Klause a Vladimíra Mečiara týkající se dělení původního federálního majetku. 14.–15. května – V Nepomuku na Jižním Plzeňsku se konala při příležitosti 600. výročí mučednické smrti Sv. Jana Nepomuckého světová pouť věřících. 19. května – V oblasti pražské a plzeňské dráhy se konala hodinová výstražná stávka Odborového sdružení železničářů, která si kladla za cíl zvýšení mezd. 31. květen – Vznikla diecéze plzeňská. 15. června – S platností od 29. července 1993 byla základní vojenská služba zkrácena z 18 na 12 měsíců. 2. června – V Praze a okolí začala vysílat soukromá televizní stanice FTV Premiéra. 1. srpna – V platnost vstoupil zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který zrušil promlčecí dobu u skutků z doby od 25. února 1948 do 29. prosince 1989. 14. října – Byla ukončena činnost Prognostického ústavu Akademie věd České republiky. 21. prosince – Povodí řeky Otavy postihly povodně. Uveden Jackpot v sazce Sportka. Míra inflace dosáhla 20,8 %.
Svět 1. ledna – Začala vysílat mnohojazyčná zpravodajská televizní stanice Euronews. 3. ledna – Boris Jelcin a George Bush st. v Moskvě podepsali druhou smlouvu o snižování strategických zbraní. 13. ledna – Zástupci několika zemí podepsali Úmluvu o chemických zbraních. Česká republika úmluvu ratifikovala o den později. 14. ledna – V Baltském moři u pobřeží Rujány se potopil polský trajekt Jan Heweliusz a zemřelo 55 lidí. 20. ledna – Bill Clinton se stal 42. prezidentem USA. 1. února – Byla založena nízkonákladová letecká společnost Eurowings. 26. února – Při bombovému útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku zahynulo 6 lidí a přes 1 000 jich bylo zraněno. 27. února – Při masakru ve Štrpcích v jihovýchodní Bosně bylo zastřeleno 19 civilních obyvatel. 28. února– 19. dubna – 51denní „Obležení Waco“ (ve Waco v Texasu) agenty státního úřadu pro alkohol, tabák a střelné zbraně (United States Bureau of Alcohol, Tobacco, and Firearms, ATF), FBI a národní gardou USA skončilo smrtí 89 Branch Davidiánů včetně Davida Koreshe. 2. března – Michal Kováč se stal prvním slovenským prezidentem. 12. března – Při sérii bombových útoků v indické Bombaji zahynulo 257 lidí. 20. března – Při bombovém útoku Prozatímní irské republikánské armády zahynuly v Warringtonu hrabství Cheshire 2 děti. 22. března – Na návrh OSN byl 22. březen poprvé připomínán jako Světový den vody. 25. března – Stát Salvador začal jako první na světě slavit Den nenarozených dětí. 27. března – Ťiang Ce-min se stal prezidentem Čínské lidové republiky. 28. března – Ve francouzských parlamentních volbách zvítězila Rassemblement pour la République a premiérem se na dva roky stal Édouard Balladur. 8. dubna – Makedonie přijala nový název Bývalá jugoslávská republika Makedonie a stala se členem OSN. 23. dubna – V Eritreji se občané v referendu pod dohledem OSN rozhodli pro nezávislost země na Etiopii. 28. dubna – Italským premiérem se stal Carlo Azeglio Ciampi. 30. dubna – Tenistka Monika Selešová byla při tenisovém utkání napadena a poraněna nožem. Poté ukončila sportovní kariéru. 4. května – Andorra se stala parlamentní demokracií, titulárními hlavami státu zůstali francouzský prezident a španělský biskup ze Séo de Urgell, zastupováni místními zástupci. 13. května – Ezer Weizman se stal 7. izraelským prezidentem. 16. května – Süleyman Demirel byl zvolen 9. tureckým prezidentem. 22. května – Microsoft vydal Windows 3.1. 24. května – Eritrea vyhlásila nezávislost na Etiopii. 11. června – Zveřejnění filmu Jurský Park 25. června Kim Campbellová se jako první žena stala kanadskou premiérkou. V Litvě byla znovuzavedena národní měna litas. 27. července – Společnost Microsoft vydala první verzi operačního systému Windows NT 3.1. 9. srpna – Albert II. se stal belgickým králem. 10. srpna – 15. srpna proběhly Světové dny mládeže v Denveru. 18. srpna – Ve švýcarském Lucernu shořel dřevěný most Kapellbrücke ze 14. století. 22. srpna – USA zahájily operaci Gothic Serpent v Somálsku. 31. srpna – Rusko dokončilo stažení své armády z Litvy. 9. září Chorvatská armáda zahájila osmidenní operaci Medacká kapsa proti srbským separatistům v Republice Srbská Krajina. V Polsku založen Biebrzanský národní park. 13. září – Ve Washingtonu uzavřeli Jicchak Rabin a Jásir Arafat první mírovou dohodu mezi Izraelci a Palestinci. 15. září – V Palermu byl mafií zavražděn katolický kněz Giuseppe Puglisi. 17. září – Ruská armáda dokončila svůj odchod z Polska. 21. září – Spory mezi ruským prezidentem Borisem Jelcienm a parlamentem vyústily v ústavní krizi a prezident rozpustil obě komory parlamentu. Při nepokojích v následujících dnech armáda ostřelovala budovu parlamentu a zhynulo nejméně 187 lidí. 24. září – V Kambodži byla zrušena lidová republika a obnovena monarchie. Králem se stal Norodom Sihanuk. 27. září – Gruzínsko-abchazský konflikt: Abchazští separatisté obsadili město Suchumi. 3. října – V bitvě o Mogadišu padlo 18 amerických vojáků a USA poté zastavily bojové operace a stáhly se ze Somálska. 4. října – Útokem armády na parlament a zatčením vůdců odporu byla ukončena ústavní krize v Rusku. 19. října – Bénazír Bhuttová se stala podruhé pákistánskou premiérkou. 26. října – V Polsku byla jmenována vláda Waldemara Pawlaka. 1. listopadu – Na základě Maastrichtské smlouvy vznikla z Evropského společenství Evropská unie. 4. listopadu – Jean Chrétien se stal 20. kanadským premiérem. 9. listopadu – V bosenském Mostaru byl během bojů zničen Starý most z 5. století. 2. prosince – Zemřel kolumbijský drogový baron Pablo Escobar. 12. prosince – Zemřel maďarský premiér József Antall a novým premiérem byl jmenován Péter Boross.
Probíhající události Občanská válka v Kolumbii (1964–2016) Druhá súdánská občanská válka (1983–2005) Občanská válka na Srí Lance (1983–2009) První válka o Náhorní Karabach (1988–1994) Gruzínsko-abchazský konflikt (od 1989) Občanská válka ve Rwandě (1990–1993) Chorvatská válka za nezávislost (1991–1995) Občanská válka v Somálsku (od 1991) Válka v Bosně a Hercegovině (1992–1995) Obléhání Sarajeva (1992–1996) Občanská válka v Tádžikistánu (1992–1997)
Vědy a umění Ze zkamenělé kosti dinosaura rodu Tyrannosaurus byla poprvé extrahována substance na bázi proteinu. Bylo tak dokázáno, že i po desítkách milionů let (v tomto případě 65 milionů let) je možné získat biologicky zachované molekuly. Podobný úspěch zaznamenali paleobiologové i v roce 2007. 11. června – Proběhla premiéra filmu Jurský park, který se stal na dlouho kasovně nejúspěšnějším filmem vůbec. 2. prosince – Z Kennedyho vesmírného střediska odstartoval raketoplán Endeavour k první servisní misi STS-61 Hubbleova vesmírného dalekohledu.
Sport 1993 – Superstar Michael Jordan (30), basketbalista Chicago Bulls, na tiskové konferenci oznámil svůj odchod z aktivního profesionálního sportu.
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Russell Alan Hulse, Joseph Hooton Taylor Nobelova cena za chemii – Kary Mullis, Michael Smith Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Richard John Roberts, Phillip A. Sharp Nobelova cena za literaturu – Toni Morrisonová Nobelova cena za mír – Nelson Mandela, Frederik Willem de Klerk Nobelova pamětní cena za ekonomii – Robert Fogel, Douglass North
Narození
Česko náhled|upright|Ewa Farna (* 12. srpna) 1. ledna – Alexis Crystal, pornoherečka 1. února – Lucie Charvátová, biatlonistka 5. února – Adam Ondra, sportovní lezec a horolezec 12. února – Lukáš Masopust, fotbalista 25. února – Lukáš Sedlák, lední hokejista 3. března – Josef Dostál, rychlostní kanoista 8. března – Radek Juška, atlet, skokan do dálky 23. března – Tomáš Hyka, hokejový útočník 29. března – Patrik Bartošák, hokejový brankář 26. dubna – Schyzo, rapper 28. dubna – Eva Adamczyková, snowboardistka 30. dubna – Martin Fuksa, rychlostní kanoista 11. května – Josef Černý, silniční cyklista 15. května – Tomáš Kalas, fotbalista 18. května – Jiří Prskavec, vodní slalomář 23. června – Eliška Krupnová, florbalistka 27. června – Gabriela Gunčíková, zpěvačka 10. července – Jiří Veselý, tenista 15. července – Natálie Kubištová, zpěvačka 22. července – Eva Burešová, zpěvačka a herečka 5. srpna – Petangames, let's player, youtuber a streamer 6. srpna – Andrea Kossányiová, volejbalistka 12. srpna – Ewa Farna, zpěvačka 15. srpna – Viktor Sheen, rapper 17. srpna Martin Foltýn, fotbalový záložník Petra Nováková, běžkyně na lyžích 19. srpna – Nik Tendo, rapper 10. září – Tereza Petržilková, atletka, sprinterka 25. září – Lenny, zpěvačka, textařka a hudební skladatelka 5. října – Jan Jirka, atlet, sprinter 6. listopadu – Lucie Kovandová, modelka a Česká Miss 2013 12. listopadu – Tomáš Hertl, lední hokejista 21. listopadu – Patrik Šorm, atlet, sprinter 20. prosince – Klára Cahynová, fotbalistka 25. prosince – Gabriela Franková, modelka a Česká Miss 2014
Svět 1. ledna – Sifan Hassanová, etiopsko-nizozemská atletka, běžkyně na středních a dlouhých tratích 5. ledna Jolanda Neffová, švýcarská cyklistka Elijah Manangoi keňský běžec na 1500 metrů 7. ledna – Jan Oblak, slovinský fotbalista 8. ledna – William Karlsson, švédský lední hokejista 9. ledna – Katarina Johnsonová-Thompsonová, britská atletka, vícebojařka 12. ledna – Zayn Malik, bývalý člen britsko-irské chlapecké hudební skupiny One Direction 13. ledna – Max Whitlock, anglický gymnasta 14. ledna – Marija Lasickeneová, ruská skokanka do výškynáhled|175x175pixelů|Ariana Grande (* 26. června) 16. ledna – Magnus Cort, dánský silniční cyklista 22. ledna – Marcin Dzieński, polský sportovní lezec 26. ledna – Peter Čerešňák, slovenský lední hokejista 28. ledna – Will Poulter, britský herec 29. ledna – Tiago Fernandes, profesionální brazilský tenisový hráč 2. února – María Ólafsdóttir, islandská zpěvačka 4. února – Anouk Vetterová, nizozemská atletka, vícebojařka 5. února – Chasson Randle, americký basketbalista 6. února – Kim Po-rum, jihokorejská rychlobruslařka 11. února – Karl Geiger, německý skokan na lyžích 12. února Anaïs Chevalierová-Bouchetová, francouzská biatlonistka Jennifer Stone, americká herečka 13. února – Philipp Nawrath, německý biatlonista 16. února – Fanny Gibert, francouzská sportovní lezkyně 17. února – Marc Márquez, španělský motocyklový závodník 19. února – Victoria Justice, americká zpěvačka a herečka 26. února – Kótaró Macušima, japonský ragbista 28. února – Emmelie de Forest, dánská zpěvačka 1. března – Roman Rees, německý biatlonista 3. března – Antonio Rüdiger, německý fotbalista 4. března – Bobbi Kristina Brown, americká zpěvačka († 26. července 2015) 5. března Frederico Rodrigues Santos, brazilský fotbalista Letitia de Jongová, nizozemská rychlobruslařka 9. března – Suga, jihokorejský rapper 10. března – Nadja Muradová, jezídská lidskoprávní aktivistka, nositelka Nobelovy ceny míru 11. března – Anthony Davis, americký basketbalista 13. března – Simen Hegstad Krüger, norský běžec na lyžích 15. března – Paul Pogba, francouzský fotbalista 16. března – George Ford, anglický ragbista