Přívozy mají na území českých zemí, zejména v Čechách, dávnou tradici sahající do středověku. V Československu po druhé světové válce byly oficiálně součástí silniční sítě a provozované silničními správami. Většina dopravně nejvýznamnějších historických přívozů byla již nahrazena mosty. V moderní době mají přívozy dopravní charakter spíše doplňkový či turistický, provozovány jsou obcemi, podnikateli či spolky, zpravidla s dotací z veřejných peněz. V některých případech bývají přívozy zřizovány dočasně jako náhradní doprava po dobu rekonstrukce mostu či lávky. Status přívozů oficiálně mají i některé výdělečné turistické lodní linky, například na soutěskách Kamenice u Hřenska, na Punkvě, na Adršpašském jezírku, nějakou dobu i na Berounce u Černošic. Většina českých přívozů má podobu prámů či pramic, buď volně plujících nebo upoutaných na laně.

Historie Právo přívozu bylo od středověku zpravidla předmětem privilegií, podobně jako správa mostů, s právem vybírat clo či mýtné. V některých případech bylo privilegium spojeno i s provozováním hostince, rybářskými právy a povinnostmi atd.

V roce 1870 byl přijat zákon Právo vodní pro království České, na jehož základě se provozování přívozů stalo licencovaným podnikáním. K tomu byly přijaty tři navzájem si velmi podobné vodní zákony: český zákon zemský č. 71/1870 čes. z. z., o tom, kterak lze vodu užívati, ji svozovati a jí se brániti, moravský zákon zemský č. 65/1870 mor. z. z., o používání i provádění vod a obraně proti nim, a slezský zákon zemský č. 51/1870 slez. z. z., o používání i provádění vod a obraně proti nim.

V Československu podle § 2 odst. 2 zákona č. 147/1949 Sb. a později podle vyhlášky č. 136/1961 Sb. (§ 10 odst. 3) byly přívozy součástí silnic, jejich provozovateli v takovém případě byly okresní správy silnic. Novější prováděcí vyhláška 35/1984 Sb. již přívozy v § 8 nezmiňovala, stejně jako nový silniční zákon 13/1997 Sb. v § 12. Česká ČSN 73 6220 (Evidence mostních objektů na pozemních komunikacích) z roku 2011 v úvodní kapitole 1 výslovně zmiňuje, že se kromě mostů, tunelů, galerií, zdí, brodů a železničních přejezdů vztahuje i na přívozy, kterým se zpravidla také přidělují evidenční čísla podle této normy, a způsobem evidence přívozů na pozemních komunikacích se podrobně zabývá kapitola A.1.35 (evidenční list přívozu, v popisu přívozu se uvádí druh přívozu a jeho celkové uspořádání a pohon, uvádí se volná šířka prámu a šířka přilehlé komunikace v koruně, dovolené zatížení prámu se uvádí do sloupce pro výhradní zatížitelnost) a dále norma obsahuje vzor formuláře B.6 „Evidenční list přívozu“. Fakticky se však tato evidence na žádný přívoz nevztahuje, protože již mnoho let žádný není součástí silniční sítě. Přívoz Darová sice spojuje dva úseky silnice III/2316, ale sám podle oficiálního geoportálu součástí této silnice dnes není. Podobně i silnice III/23212 je ukončena u přívozu Nadryby a přívoz s navazující komunikací do Nadryb již součástí silniční sítě není. V Srbsku u Berouna je silnice III/11614 v oficiální evidenci dosud vedena k přístavištím dávno zaniklého přívozu, zatímco fakticky byla doprava převedena na most, který do silniční sítě nikdy zařazen nebyl a zůstal místní komunikací.

V současném českém právu je k provozování jakékoliv vodní dopravy pro cizí potřeby podle § 33 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, nezbytná koncese k provozování vodní dopravy, která se vydává podle živnostenského zákona, přičemž plavební úřad vydává v koncesním řízení stanovisko. Provozovateli, objednateli nebo donátory přívozů jsou většinou obce, někdy jsou provozovateli podnikatelské subjekty či spolky. Jako přívozy Státní plavební správa eviduje nejen dopravu napříč přes řeky (Vltavu, Labe, Berounku, Sázavu a Moravici), ale i turistickou vodní dopravu na hřenských soutěskách (provozuje obec Hřensko), na Adršpašském skalním jezírku (provozují Technické služby Adršpach) a po Punkvě (provozuje Správa jeskyní České republiky).

Seznamy Při systematickém vytěžení topografických map rakouského vojenského mapování z let 1763–1768, 1836–1852, 1876–1880, pruských vojenských map z let 1825 a 1877 a československých vojenských map z let 1953–1957 bylo na území Česka lokalizováno celkem 514 historických přívozů, dalších 28 přívozů bylo identifikováno z jiných, podrobnějších mapových zdrojů. Podle autorů této studie z roku 2022 doposud nebyla v Česku publikována systematická identifikace a evidence všech lokalit s provozem přívozů, ale práce týkající se pouze některých úseků řek, vycházející především z archivních zdrojů.Mgr. Marek Havlíček, Ph.D., Mgr. Ivo Dostál, Ing. Josef Svoboda: Přívozy na starých topografických mapách, VTEI (Vodohospodářské technicko-ekonomické informace), 8. 8. 2022. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace, 2022, roč. 64, č. 4, str. 11–18. ISSN 0322-8916. Příspěvek zpracován na CDV s využitím finanční podpory od Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných institucí (rozhodnutí č. 1-RVO/2021), ve VÚKOZu byly práce spolufinancovány Ministerstvem životního prostředí (VUKOZ­‑IP-00027073).Ivo Dostál, Marek Havlíček, Josef Svoboda: There Used to Be a River Ferry: Identifying and Analyzing Localities by Means of Old Topographic Maps, Water, 2021, 13(19), 2689

514 přívozů zjištěných v období 1763–2020 z vojenských map bylo situováno podle řek: Vltava: celkem 156 přívozů (49 přívozů v mapě 1763–1768, 60 přívozů v mapě 1836–1852, 96 přívozů v mapě 1876–1880, 31 přívozů v mapě 1953–1955, 16 přívozů v mapě 2020) Labe: celkem 129 přívozů (30 přívozů v mapě 1763–1768, 63 přívozů v mapě 1836–1852, 74 přívozů v mapě 1876–1880, 43 přívozů v mapě 1953–1955, 10 přívozů v mapě 2020) Berounka: celkem 66 přívozů (7 přívozů v mapě 1763–1768, 55 přívozů v mapě 1836–1852, 38 přívozů v mapě 1876–1880, 15 přívozů v mapě 1953–1955, 3 přívozy v mapě 2020) Ohře: celkem 51 přívozů (12 přívozů v mapě 1763–1768, 28 přívozů v mapě 1836–1852, 26 přívozů v mapě 1876–1880, 5 přívozů v mapě 1953–1955, 1 přívoz v mapě 2020) Sázava: celkem 34 přívozů (4 přívozy v mapě 1763–1768, 10 přívozů v mapě 1836–1852, 23 přívozů v mapě 1876–1880, 12 přívozů v mapě 1953–1955, 1 přívoz v mapě 2020) Otava: celkem 15 přívozů (5 přívozů v mapě 1763–1768, 11 přívozů v mapě 1836–1852, 7 přívozů v mapě 1876–1880, 4 přívozy v mapě 1953–1955) Lužnice: celkem 15 přívozů (10 přívozů v mapě 1763–1768, 8 přívozů v mapě 1836–1852, 4 přívozy v mapě 1876–1880, 5 přívozů v mapě 1953–1955) Morava: celkem 15 přívozů (6 přívozů v mapě 1763–1768, 6 přívozů v mapě 1836–1852, 8 přívozů v mapě 1876–1880, 4 přívozy v mapě 1953–1955) Jizera: celkem 9 přívozů (1 přívoz v mapě 1763–1768, 3 přívozy v mapě 1836–1852, 6 přívozů v mapě 1876–1880, 3 přívozy v mapě 1953–1955, 1 přívoz v mapě 2020) Odra: celkem 7 přívozů (1 přívoz v mapě 1763–1768, všech 7 přívozů v mapě 1836–1852, pouze 2 přívozy v mapě 1876–1880) Bečva: celkem 5 přívozů (1 přívoz v mapě 1876–1880, všech 5 přívozů v mapě 1953–1955) Orlice: celkem 3 přívozy (všechny v mapě 1836–1852, pouze jeden v mapě 1876–1880) Dyje: celkem 2 přívozy (po jednom přívoze v mapách 1836–1852, 1876–1880, 1953–1955) Olše: celkem 2 přívozy (oba v mapě 1836–1852, pouze jeden v mapě 1876–1880) Opava: celkem 2 přívozy (oba v mapě 1836–1852, pouze jeden v mapě 1876–1880) Moravice: celkem 1 přívoz (pouze v mapě 2020) Střela: celkem 1 přívoz (zachycen pouze jednou, v letech 1876–1880) Svratka: celkem 1 přívoz (zachycen v nejstarších dvou mapách, 1763–1768 a 1836–1852)

Celkově bylo v topografických vojenských mapách nalezeno 514 přívozů, a to 126 přívozů v mapě 1763–1768, 260 přívozů v mapě 1836–1852, 290 přívozů v mapě 1876–1880, 128 přívozů v mapě 1953–1955, 33 přívozů v mapě 2020. V letech 1876–1880 byla v provozu více než polovina (56,4 %) z celkového počtu zaznamenaných lokalit, v období 1836–1852 to bylo 50,6 % lokalit, v roce 2020 již pouze 6,4 % lokalit. Naprostá většina přívozů byla zjištěna v povodí Labe. Do povodí Moravy a Odry spadalo pouze 35 lokalit (6,8 %). Žádný z přívozů nebyl zjištěn ve všech 5 sledovaných obdobích, ve čtyřech obdobích bylo zaznamenáno 25 přívozů, ve třech obdobích 61 přívozů, ve 2 obdobích 126 přívozů, pouze v 1 období 302 přívozů a bez výskytu ve vojenských mapách bylo 28 přívozů zjištěných pouze z pomocných zdrojů. Z dosud provozovaných přívozů patří mezi nejstarší přívoz přes Labe v Osečku. Zjištění z vojenských topografických map bylo možno porovnat též s plavebními mapami pro Labe a Vltavu z doby kolem roku 1950. Tihelka publikoval mapu přívozů v oblasti středního Posázaví pro oblast Kutnohorska v posledním období jejich existence v polovině 20. století, v níž vycházel ze záznamů Vodních knih, které byly vedeny u okresních úřadů a obsahovaly mj. platné licence k provozu jednotlivých přívozů.E. Tihelka: Zaniklé sázavské přívozy na Kutnohorsku. Kutnohorsko. 2017, 19, s. 29–35. Tihelka podchytil například přívozy Soběšín, Samopše, Sázava, Radvanice a Rataje nad Sázavou, uváděné jako zaniklé k roku 1952, resp. 1953 nebo 1955, které se ve vojenských mapách zachytit nepodařilo. Tihelka uvádí přívoz Ledečko jako zaniklý k roku 1956, přestože byl podle údajů ŘSD již kolem roku 1932 nahrazen mostem.

Zjištěné říční přívozy na území Česka jsou rozčleněny do článků podle vodních toků.

Vltava: přívozy na Vltavě Otava: přívozy na Otavě Lužnice: bývalý Stádlecký přívoz na místě řetězového Stádleckého mostu přeneseného sem v letech 1970–1974, fungoval až do zprovoznění mostu. , Kemp Na Říhovkách – cesta od osady Lišky, Bechyně. Přívoz značen v turistické mapě mapy.cz, bližší informace obtížně dostupné Bechyně, Židova strouha – přívoz zmiňován,Ladislav Ryšánek: Seznam přívozů v Čechách, 24. 6. 2006 poznamenán v turistické mapě mapy.cz,http://mapy.cz, přístup říjen 2011 bližší informace a provozovatel nezjištěni Sázava: přívozy na Sázavě Berounka: přívozy na Berounce Labe: přívozy na Labi v Čechách Cidlina: bývalý přívoz při ústí do Labe (ř.km. Labe 70,50) Ohře: přívoz v Šabině Louny: kvůli opravě lávky přes Ohři v parku T. G. Masaryka zorganizoval Jan Žalud od pátku 13. června 2014 neoficiální dočasný dobrovolnický přívoz s rysy happeningu. Nástupiště na straně výstaviště je mezi uzavřenou lávkou a městským koupalištěm, na druhé straně je u zelené dřevěné boudy. Jan Žalud tam vybudoval přístupové molo a pověsil železný nástroj na přivolání převozníka. Vyzval Louňáky, aby se do akce zapojili jako dobrovolní převozníci.Lounští přišli dočasně o lávku v parku, nadšenec ji nahradil přívozem, iDnes.cz, 14. 6. 2014 Převáželo se pramicí zapůjčenou ze sousedního koupaliště. Za dobu své existence přepravil přívoz přes 300 osob a nepočítaně pejsků a jízdních kol. Mezi cíli přívozu bylo přitáhnout pozornost lidí ke krásné řece a rozvíjet občanskou pospolitost. Organizátor připustil, že by se vzpomínka na přívoz mohla každé léto vracet.Zdeněk Plachý: Přívoz na Ohři bude končit. V létě posloužil stovkám lidí, Žatecký a lounský deník, 26. 7. 2014 Provoz byl slavnostně zakončen 5. srpna 2014, do akce se zapojilo 15 až 20 dobrovolných převozníků.Přívoz LN – komunita, facebook Soutěsky Kamenice Dyje: