thumb|Hlava Gorgony Medúsy na antefixu z 4. století př. n. l., nález snad z ostrova Thasos, Puškinovo muzeum
Medúsa, starořecky Μέδουσα „strážkyně“, latinsky Medousa, je v řecké mytologii jedna ze tří zrůdných Gorgon, dcer mořského boha Forkýna a jeho družky Kétó. Zpravidla je popisovaná jako okřídlená žena s hady místo vlasů, která ty, co se zadívají do jejích očí, promění v kámen. Byla zabita hrdinou Perseem a z její krve se zrodil Chrýsáór a Pegas.
Mytologie Podle Hésiodovy Theogonie mořský bůh Forkýnos a jeho družka Kétó zplodili tři sestry Graie a tři sestry Gorgony: Medúsu, Euryalé a Sthenó, které žijí za Ókeanem ve společnosti Hesperidek. Druhé dvě jmenované jsou nesmrtelné a nestárnoucí, ale Medúsa byla smrtelná. Medúsa také měla milenecký vztah s Poseidónem a z její krve, poté co jí usekl hlavu Perseus, se zrodili Chrysáór a Pegasos.
Podání o původu Medúsy a jejích sester se objevuje také v eposu Kýpria, kde je navíc uváděno že obývaly ostrov Sarpedon, a v dalších textech jako je Pseudo-Apollodórova Bibliothéka. Podle Aischylova Upoutaného Prométhea žily Gorgony, též zvané Forkýdy, na pláních u mýsijského města Kithéné. Toto dílo sestry také poprvé popisuje jako okřídlené, s hadími vlasy (drakontomalloi), a uvádí že pohled na ně je smrtelný. V Hyginových Fabulae je však uvedeno, že otcem Medúsy a zbylých Gorgon je Gorgón, syn Týfóna a Echidny.
Motiv Medúsy a Poseidóna zmíněný Hésidodem, se opět objevuje až v Ovidiových Proměnách, podle kterých byla Medúsa znásilněna Neptunem v Minervině chrámu. Rozhněvaná a roztrpčená bohyně proměnila Medúsu v ohyzdnou nestvůru s hady místo vlasů. Tento příběh byl ale přidán až později. Původně byla totiž podle pradávných Řeků pouze nestvůrou narozenou do velké rodiny nestvůr. Ve stejném díle a v Pseudo-Apollodórově Bibliothéce se objevuje také motiv, že Minerva byla na Medúsu rozhořčena, protože ta srovnávala svoji krásu či krásu svých vlasů s krásou Minervinou.
Když ji později zabil Perseus, měl ku pomoci okřídlené sandály a kouzelnou přilbu, která ho učinila neviditelným. Na Medúsu zaútočil z výšky, díval se na její odraz ve svém štítu, který nastavil jako zrcadlo, a usekl jí hlavu.
Po její smrti vyskočil z jejího těla obr Chrýsáór a okřídlený kůň Pegas. Z kapek její krve se rodili jedovatí hadi.
Medúsina hlava byla strašnou zbraní, která protivníky měnila v kámen. Perseus ji použil prý čtyřikrát: na titána Atlanta na mořskou obludu zvanou Kétos, jež měla zahubit Andromedu na Fínea, odmítnutého ženicha své manželky proti králi Polydektovi za násilnosti vůči své matce
Potom Perseus odevzdal hlavu Medúsy bohyni Athéně, která si ji připevnila na svůj nezdolný štít aigidu (egidu).
Odraz v umění
náhled|Hlava Medusy na Rubensově obraze, Uměleckoprůmyslové muzeum ve Vídni
Podoba Medusy se objevuje na velkém množství vyobrazení. Mezi nejznámější patří reliéf Medusa Rondanini z počátku našeho letopočtu obraz v Casa della Medusa v Pompejích Rubensův obraz ze sbírek Moravské galerie Brno jeden z nejstarších reliéfů Smrt Medusy, jehož kopie je v Národním muzeu
Odkazy
Reference
Literatura Publius Ovidius Naso, Proměny Jan Bažant, Perseus a Medusa: Zobrazení mýtu od počátku do dneška. Academia 2017,
Externí odkazy
iLiteratura: Medúsa - sexy netvor a ženský hněv
Kategorie:Bájní tvorové řecké mytologie Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)