Kalmyčtina (хальмг келн chaľmg keln) je západomongolský jazyk, kterým mluví Kalmykové, žijící v Rusku. Až na písmo je prakticky totožný s jazykem Ojratů, žijících v západním Mongolsku a západní Číně. Má asi 500 tisíc rodilých mluvčích.
UNESCO vede kalmyčtinu na seznamu jazyků ohrožených vymizením.
Jazyk Kalmyčtina patří k mongolské větvi altajské jazykové rodiny. Svými gramatickými funkcemi se kalmyčtina řadí k aglutinačním jazykům; používá především přípony. Vyznačuje se samohláskovou harmonií. Jejími typickými gramatickými jevy jsou: 10 pádů pro skloňování podstatných jmen neexistence jmenného rodu nesklonnost přídavných jmen časování sloves podle osoby, čísla, času, způsobu, rodu a vidu. Kalmyčtina má 18 samohlásek, které se odlišují délkou (krátké a dlouhé a, ä, e, i, o, ö, u, ü, y). Dlouhé samohlásky se zapisují zdvojením symbolu. Hláska y byla zařazena do kalmyckého fonémového systému poměrně nedávno. Samohlásky se na začátku slova vyslovují s hláskou j.
Souhlásek má kalmyčtina 27 (b, c, č, d, ď, dž, f, g, h, ch, j, k, l, ľ, m, n, ņ, p, r, s, š, šč, t, ť, v, z, ž), přičemž 3 jsou nepůvodní a používají se ve slovech přejatých z ruštiny (f, šč, ž). V některých kombinacích jsou souhlásky slabikotvorné.
Na vývoj kalmyčtiny měly určitý vliv turkické, ugrické a tunguzské jazyky. Od mongolštiny se odlišuje především: slabými plozivními souhláskami v místě mongolských silných zkracováním samohlásek před slabou plozivní souhláskou změkčováním retných souhlásek samohláskami i, ö, ü
Písmo náhled|vpravo| Fragment překladu Nového zákona napsaný písmem todo bičig První kalmycké písemnosti byly napsány písmem todo bičig (jasné písmo), které vytvořil v 17. století mnich Zaja Pandita na základě staromongolského písma. Písmo se mezi Kalmyky a Ojraty značně rozšířilo. V Kalmycku se používalo do r. 1924, Ojraté ho používají dodnes.
V lednu 1924 byla zavedena kalmycká abeceda na základě ruské cyrilice, přičemž byly doplněny některé znaky. Abeceda byla ve dvacátých letech několikrát reformována a používala se do r. 1930. V r. 1930 byla abeceda převedena do latinky, přičemž byly zachovány některé znaky, doplněné předchozími reformami. V r. 1938 byla abeceda znovu převedena na základ ruské cyrilice a do současného stavu byla upravena v r. 1941. AzbukaLatinkaAzbukaIPAčeskýpřepisPřepisBGN/PCGNod 19411938-411931-381930-311928-301926-281924-26А аА аА аaaaƏ əÄ äƏ əЯ яD dÄ äəääБ бB bБ бp,bbВ вV vВ вw,vv, wГ гG gГ г,,ggҺ һГъ гъ H һГ гҺ һГ гhghД дD dД дt,ddЕ е -Е еjejeyeЁ ё - -joyoЖ ж --Ж жžzhҖ җДж дж Ƶ ƶЖжДж джӜ ӝ dždzh, jЗ зZ zЗ зz(d)zИ иI iИ иiiiЙ йJ jЙ йjjyК кK kК к(k), ()kkЛ лL lЛ л,llМ мM mМ мm,mmН нN nН нn,nnҢ ңНъ нъ Нг нгҢ ңngngО оО оО оooӨ өÖ öӨ өЭ эV vÖ öoööП пP pП п(), ()ppР рR rР рr,rrС сS sС сsssТ тT tТ т,ttУ уU uУ уuuҮ үӰ ӱY yЮ юӰ ӱuüüФ фF fФ ф(f)ffХ хХ хХ хx,chhЦ цC cÇ çЦ цctsЧ чÇ çC cЧ чčchШ шŞ şШ шšshЩ щ -Щ щ()ščshchЫ ы -Ы ыiyyЬ ьЬ ьЬ ьj, ''Э эЕ е-Э эeeeЮ ю - -Ю юjuyuЯ я --Я яjajaya
Příklady
Číslovky Kalmycky Česky негн jeden хойр dva һурвн tři дөрвн čtyři тaвн pět зурһaн šest долaн sedm нәәмн osm йисн devět aрвн deset
Odkazy
Literatura
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Jazyky Číny Kategorie:Jazyky Ruska Kategorie:Jazyky Mongolska Kategorie:Mongolské jazyky Kategorie:Ohrožené jazyky Evropy Kategorie:Kalmykové