Pšenice (Triticum) je rod jednoděložných rostlin z čeledi lipnicovitých (Poaceae) s přibližně 20 druhy. Zahrnuje jak šlechtěné, tak planě rostoucí druhy. Pšenice jsou jedny z nejstarších kulturních rostlin, pocházejí z jihozápadní Asie.
Synonyma Spelta Wolf, 1776 Crithodium Link, 1834 Gigachilon Seidl in von Berchtold & Seidl, 1836 Nivieria Seringe, 1842 Deina Alefeld, 1866 Frumentum E. H. L. Krause, 1898 Zeia Lunell, 1915 Bromus Scopoli, 1777 (nom. inval.)
Popis Pšenice mají duté kolénkaté stéblo. Květenstvím je kláskový lichoklas s obilkami s výraznou podélnou rýhou. Květů v klásku je 2 až 5. Plevy jsou široké, mnohožilnaté. Pluchy jsou hladké. Pluška je blanitá. Osina je přisedlá k vrcholu pluchy. Plodem je obilka. Pokud zůstává obilka až do zralosti volná a nesrůstá s pluchou a pluškou, patří druh mezi tzv. nahé pšenice. Pšenice, u kterých přirůstá obilka k pluše a plušce, jsou nazývány pšenicemi pluchatými (plevnatými). Barva vzcházejících rostlin je zelená. Jazýček je krátký, po okraji vroubkovaný. Ouška jsou malá, ochmýřená.
Taxonomické členění Tento rod je obvykle členěn na 3 podrody podle stupně ploidie:
diploidní pšenice se 14 chromozomy (2n = 14):
pšenice planá jednozrnka (Triticum boeoticum Boiss.) pšenice kulturní jednozrnka (Triticum monococcum L.)
tetraploidní pšenice s 28 chromozomy (2n = 28):
pšenice planá dvouzrnka (Triticum dicoccoides Körn.) pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum Schrank) pšenice Timofejevova (Triticum timopheevi Zhuk.) pšenice tvrdá (Triticum durum Desf.) pšenice naduřelá (Triticum turgidum L.) pšenice polská (Triticum polonicum L.) hexaploidní pšenice se 42 chromozomy (2n = 42): pšenice špalda (Triticum spelta L.) pšenice setá (Triticum aestivum L. emend. Fiori et Paol.)
Pluchaté pšenice jsou: pšenice špalda (T. spelta L.), pšenice jednozrnka (T. monococcum L.) a pšenice dvouzrnka (T. dicoccon Schrank).
Pšenice nahé jsou: pšenice polská (T. polonicum L.), pšenice setá (T. aestivum L.), pšenice tvrdá (T. durum Desf.), pšenice naduřelá (T. turgidum L.) a pšenice shloučená (T. compactum Host).
Význam náhled|Vývoj ceny pšenice na komoditních burzách Komodity - Pšenice - Vývoj ceny pšenice na komoditních burzách Pšenice poskytují zrno, které se používá jako potravina, krmivo a jako surovina. Zpracovávají se také stébla (sláma) a otruby (semenné slupky). Výhodou pšenice, tak jako u jiných obilovin, je poměrně jednoduchá skladovatelnost a poměrně dlouhá trvanlivost. Pšenice mají vysokou výživnou hodnotu. V Evropě jsou základní potravinářskou surovinou pro výrobu pečiva, těstovin a rozmanitých pokrmů.
Průmyslově se využívá jako surovina k výrobě škrobu, lihu nebo piva, uvažuje se o energetickém využití pšeničné biomasy jako obnovitelného zdroje energie.
Pšenice je komoditní surovinou stejně jako např. kukuřice, měď nebo ropa, se kterou se obchoduje na komoditních burzách.
Archeologické nálezy dokládají pěstování pšenice jednozrnky na území Íránu již 6000 let př. n. l.
Pěstování pšenice na českém území Na území České republiky se objevila pšenice setá v neolitu – 5000 let př. n. l.
Podle dat Českého statistického úřadu se pšenice (bez ohledu na konkrétní druh) pěstuje na přibližně třetině všech osevních ploch v Česku, což je nejvyšší podíl ze všech zemědělských plodin. + Pěstování pšenice na území ČRČeský statistický úřad: Zemědělství – časové řady Rok Celková osevní plocha [ha] Osevní plocha pšenice [ha] Osevní plocha pšenice [%] Sklizeň pšenice [t] Výnos pšenice [t/ha] 1920 9,2 1,24 1921 9,2 1,87 1922 9,0 1,58 1923 8,9 1,72 1924 8,8 1,69 1925 8,9 1,90 1926 9,1 1,65 1927 9,4 1,97 1928 10,6 2,11 1929 neznámé 1,98 1930 10,7 2,07 1931 11,7 1,83 1932 12,1 2,06 1933 13,6 2,38 1934 13,9 1,43 1935 14,2 1,89 1936 13,5 1,89 1937 12,1 2,04 1938 neznámé 2,25 1945 neznámé 1,40 1946 14,2 1,67 1947 13,1 1,34 1948 14,3 1,84 1949 13,3 2,10 1950 12,7 2,00 1951 12,2 2,10 1952 13,2 2,23 1953 13,1 2,08 1954 12,5 1,59 1955 12,6 2,19 1956 12,8 2,31 1957 13,1 2,13 1958 13,3 1,99 1959 13,1 2,40 1960 12,1 2,59 1961 12,1 2,87 1962 12,7 2,56 1963 14,6 2,82 1964 16,3 2,40 1965 16,6 2,47 1966 17,9 2,56 1967 18,6 2,74 1968 19,5 3,18 1969 20,2 3,06 1970 21,1 2,99 1971 21,8 3,52 1972 23,9 3,44 1973 24,5 3,69 1974 25,5 3,69 1975 24,2 3,39 1976 25,6 3,43 1977 25,6 3,96 1978 24,9 4,35 1979 23,0 3,35 1980 23,7 4,41 1981 22,4 3,97 1982 20,4 4,39 1983 23,5 4,91 1984 24,1 5,04 1985 24,8 4,99 1986 24,6 4,36 1987 24,6 4,90 1988 25,0 4,99 1989 25,3 4,93 1990 25,2 5,62 1991 24,6 5,10 1992 23,6 4,50 1993 24,6 4,22 1994 26,1 4,57 1995 26,8 4,59 1996 26,1 4,65 1997 27,4 4,36 1998 30,0 4,21 1999 28,5 4,64 2000 32,2 4,20 2001 31,3 4,83 2002 31,6 4,56 2003 25,2 4,07 2004 32,4 5,84 2005 30,9 5,05 2006 30,2 4,49 2007 31,3 4,86 2008 31,2 5,77 2009 32,7 5,24 2010 33,4 4,99 2011 34,7 5,69 2012 32,9 4,32 2013 33,5 5,67 2014 33,9 6,51 2015 33,8 6,36 2016 34,1 6,50 2017 33,7 5,67 2018 33,3 5,39 2019 34,1 5,73 2020 32,4 6,14 2021 32,0 6,32 2022 34,8 6,07 2023 33,8 6,44 2024 32,1 5,96 2025 32,6 2026
Produkce pšenice ve světě + Produkce pšenice 2024 Státv tunách Čína 140 100 000 Indie 113 292 368 Rusko 82 588 000 USA 53 650 020 Kanada 35 938 839 Austrálie 34 110 000svět 798 481 711<small>zdroj: FAOSTAT
Fotogalerie
Onemocnění a škůdci Bakterie Pseudomonas syringae subsp. syringae Pseudomonas fuscovaginae Pseudomonas syringae pv. atrofaciens Xanthomonas campestris pv. translucens Erwinia rhapontici
Houby Alternaria triticina antraknóza Colletotrichum graminicola Ascochyta tritici Alternaria spp., Cladosporium spp. Sclerophthora macrospora sněť mazlavý hladká (Tilletia leavis) sněť mazlavá pšeničná (Tilletia caries) sněť zakrslá (Tilletia controversa) sněť prašná (Ustilago tritici) paličkovice nachová (Claviceps purpurea) Fusarium spp. rez = Puccinia triticina Microdochium nivale Blumeria graminis strupovitost = Fusarium spp., Gibberella zeae, Microdochium nivale Septoria tritici = Mycospharella graminicola Aspergillus spp., Penicillium spp.
Hlístice Punctodera punctata Subanguina spp.
Viry Rymovirus, (AgMV) Hordeivirus, (BSMV) Fijivirus, (OSDV) Tobamovirus, mozaikovitost listů tabáku (TMV) Monogeminivirus, (WDV)
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
CIMMYT
Kategorie:Lipnicovité Kategorie:Obilniny Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra východní Evropy