Sesvete (pomnožné, tj. ty Sesvete) jsou chorvatské sídlo, ležící asi 10 km východně od centra Záhřebu v nadmořské výšce 129 m n. m. Žije zde obyvatel. Administrativně pod Záhřeb i spadají a představují jeho nejvýchodnější část (zabírají cca 1/4 plochy Záhřebu mimo jeho užší jádro). Jsou tedy jednou z největších místních částí chorvatské metropole. Protéká jimi říčka Sopnica.
Poloha Město se nachází v regionu tzv. Podhoří (chorvatsky Prigorje východně od Záhřebu. Chorvatská metropole jej obklopuje ze západu; severně od Sesvetů se nacházejí vesnice Dobrodol, Markovo Polje a Popovec, východně Sesvetski Kraljevec a město Dugo Selo, jižně potom řeka Sáva a obce Jelkovec a Sesvetska Sopnica.
Historie vlevo|náhled|Hlavní ulice.
První písemná zmínka o Sesvetech pochází z roku 1201, obec je připomínána jako majetek záhřebského biskupa. Místní kostel Všech svatých (odtud zkomolením vzešlo jméno města) je připomínán v roce 1328. V 15. a 16. století již existují záznamy o okolních vesnicích (Adamovec, Belovar, Moravče, Jesenovec, Planina, Šašinovec, Kraljevec). Právo konat trhy udělil městu Matyáš Korvín v roce 1457.
Rozvoj obce v období konce středověku a začátku raného novověku ohrozily výpady Turků. Proto zde byl vybudován hrad s hliněnými valy, který měl chorvatské Záhoří a dále Habsburskou monarchii chránit. Na mapách prvního vojenského mapování z konce 18. století se objevují jako malá vesnice s pomaďarštěným názvem (Szeszvete), tvořilo ji několik chalup (např. v prostoru dnešní základní školy). Severně od obce se nacházely rozsáhlé lesy. Po tehdejší pevnosti již v této době nebyly žádné pozůstatky.
Počet obyvatel se tak pohyboval okolo jedné až dvou stovek; v roce 1866 žilo v Sesvetech jen 159 lidí. Velkou změnou bylo otevření železnice (zprovozněna v roce 1870), jejíž nádraží bylo umístěno hned při samotném středu obce. V témže roce byla také modernizována místní silnice, neboť provoz na ní v té době zhoustl.
V červenci 1879 zde byl založen podnik na zpracování masa. V téže době se velmi rychle v okolí objevily i další podniky, např. na výrobu alkoholických nápojů a další. V roce 1934 byl do Sesvetů zaveden elektrický proud. V meziválečném období sem byla ze Záhřebu vybudována moderní silnice.
Další rozvoj po druhé světové válce byl umožněn výstavbou celojugoslávské dálnice Bratrství a jednoty a později i moderní dálnice. Rostoucí metropole Záhřeb z obce učinila příměstské sídlo, které se postupem času propojilo s metropolí. Vznikly výškové budovy. V roce 1975 se stala obec součást sdružení Zagrebački prsten, které zahrnuje všechna sídla okolo chorvatské metropole.
V roce 1994 došlo v Sesvetech k výbuchu muničního skladu, který poškodil místní sportoviště.
Sesvete ve svém plánu předpokládají nárůst až na 90 tisíc obyvatel, výstavbu dalších částí města a vznik větrných elektráren. Postaven by měl být také nový Centrální park. Prudký růst počtu obyvatel v 21. století byl způsoben suburbanizací nedaleké metropole Záhřebu. Díky tomu se staly Sesvete jedním z nejrychleji rostoucích sídel v Chorvatsku.
Obyvatelstvo Růst počtu obyvatel je dán přímým šířením města Záhřebu především v 20. století.
18571869188018901900191019211931194819531961197119811991200120111 0471 2241 3451 6111 8631 9152 1022 5052 8983 5225 81515 68328 34035 33744 91454 085
V roce 1991 se cca 90 % obyvatel přihlásilo k chorvatské národnosti a zhruba 3 % k srbské.
Ekonomika
Hlavním zdrojem příjmů města je turistika. Navštěvovaný je barokní kostel všech svatých (chorvatsky Svih svetih) s dvěma zvonicemi. Kostel byl zbudován v letech 1766 až 1773. Navštěvovány jsou také okolní kopcea přírodní park Medvednica.
Významným zaměstnavatelem jsou také i různé podniky, které vznikly především díky blízkosti chorvatského hlavního města a také dálniční sítě.
V Sesvetech sídlí rovněž i muzeum Chorvatského podhoří (chorvatsky Muzej Prigorja), město má i svojí knihovnu.
Administrativní dělení Samy Sesvete se dělí ještě na 46 místních částí (chorvatsky mjesne zajednice).
Školství V Sesvetech se nachází jedno gymnázium, jedna střední škola a deset škol základních.
Zdravotnictví V centru stojí poliklinika ().
Doprava Městem prochází ve východo-západním směru železniční trať, která spojuje Záhřeb se Slavonií a se srbskou metropolí Bělehradem. Jediné nádraží v Sesvetech se nachází v samotném středu města. Z hlediska městské dopravy jsou významné jak příměstská železnice, tak autobusy.
Silničně je napojeno na dálnici A3 do Slavonského Brodu a na dálnici A4 do Budapešti, dále potom na metropoli Záhřeb prostřednictvím původní silnice Záhřeb–Sesvete–Dugo Selo.
Známé osobnosti
Dragutin Domjanić, právník a básník Igor Vori, házenkář Filip Hrgović, boxer Mateo Kovačić, fotbalista Luka Plantić, boxer Lucija Bešen, volejbalistka Rudolf Barišić, historik
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Chorvatsku Kategorie:Geografie Záhřebu