Rašovické skály jsou národní přírodní památka v Doupovských horách. Nachází se na západním svahu jednoho z výběžků masívu Nedílu asi jeden kilometr východně od Lestkova u Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Dominantou chráněného území je přibližně dvacet metrů vysoká a 150 metrů dlouhá skalní stěna s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Mezi kriticky ohrožené rostliny, které na skalách rostou, patří pochybek severní a řeřišník skalní.
Historie Přírodní památku Rašovické skály s rozlohou 35 hektarů poprvé vyhlásil okresní úřad v Chomutově dne 20. května 1992. Od 31. prosince 2004 jsou Rašovické skály součástí ptačí oblasti Doupovské hory Od 15. dubna 2005 tvoří část evropsky významné lokality Doupovské hory s celkovou rozlohou 12 584,7 hektaru a velmi malá část (22 m²) se překrývá s evropsky významnou lokalitou Hradiště. Dne 15. dubna 2017 vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí Rašovické skály jako národní přírodní památku, která je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1541. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Ačkoliv je okolí chráněného území pokryté lesními porosty, bylo v minulosti odlesněné a hospodářsky využívané. Dokladem jsou pomístní názvy U Spodní louky a U Horní Louky v sousedním údolí Suchého potoka nebo výskyt světlomilných rostlin, které rostou pod skalním bradlem.
Přírodní poměry Chráněné území s rozlohou 85,0078 hektaru a nadmořskou výškou 400–585 metrů se nachází v katastrálních územích Lestkov u Klášterce nad Ohří a Suchý Důl u Klášterce nad Ohří. Zaujímá západní svah jednoho z hřbetů, které vybíhají směrem k severovýchodu z rozlehlého zalesněného masívu tvořeného dílčími vrcholy Nedíl (616 metrů), Křížový vrch (640 metrů) a Nad Lesnou (700 metrů).Doupovské hory (2016), s. 226. Dominantou území je přibližně 150 metrů dlouhý a až 23 metrů vysoký skalní útvar zvaný Šebská skála ().Plán péče (2017), s. 10.
náhled|Skalní výchoz na východním okraji chráněného území náhled|Skalní výchoz na východním okraji chráněného území
Geologie, geomorfologie, půdy Rašovické skály, které vznikly v důsledku odtržení sesuvu, představují významný studijní geologický profil. Ve spodní části kolmých skalních stěn se nacházejí hrubozrnné aglomeráty s nerovným,vypáleným povrchem. Výše nad nimi jsou tři vrstvy magmatických hornin, pocházející ze tří efúzí, tj. povrchových výlevů lávy. Nejstarší je vrstva olivínických bazaltoidů, nad ní jsou světlejší tefrity a nejvýše pak deskovitě odlučné světlé trachytické lávy.
Geologická stavba území se vyvinula působením sopečné činnosti v průběhu třetihor. V nejnižší úrovni se nachází laharové aglomeráty, nad kterými se postupně vylily tři lávové proudy.Doupovské hory (2016), s. 58. Nejnižší z nich je tvořený bazanitem, ve střední části je trachyandezit a vrcholové partie tvoří láva bazaltová. Trachyandezit je svým složením příbuzný znělci a Rašovické skály jsou jediným místem v Česku, kde je doložen lávový proud podobného složení.Doupovské hory (2016), s. 390.
V geomorfologickém členění Česka lokalita leží v Doupovských horách, které jsou součástí Podkrušnohorské oblasti, konkrétně v geomorfologickém okrsku Jehličenská hornatina.Doupovské hory 2016, s. 96. Skalní stěna vznikla rotačním sesuvem ve svrchním pleistocénu, v jehož důsledku se posunulo koryto Lestkovského (Rašovického) potoka o 200 metrů. Sesuv je dlouhý 1100 metrů a 500 metrů široký. Mezi ním a skalní stěnou se dochovaly bezodtoké sníženiny s malými mokřady.Doupovské hory (2016), s. 99.
Na čedičových zvětralinách se vyvinul úrodný půdní typ kambizem eutrofní, ale vzhledem k velkému sklonu a blízkému skalnímu podloží dosahuje její mocnost na mnoha místech jen několik centimetrů. Tenký půdní pokryv vyhovuje méně konkurenceschopným rostlinám a rostlinám vázaným na povrchy skal (petrofyty).
Podnebí a hydrologie V rámci Quittovy klasifikace podnebí Rašovické skály leží v mírně teplé oblasti MT7, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci (Průměrná roční teplota je asi 7,5 °C.). Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů. Vodu z území odvádí Rašovický a Suchý potok. Oba se přibližně o jeden kilometr severněji vlévají do Ohře.
Flóra náhled|Les v chráněném území
Důvodem ochrany Rašovických skal je zachování teplomilných společenstev na čedičovém podkladě. K hodnotným stanovištím patří travnaté okraje skalních výchozů a lesních porostů, které představují asi 5 % rozlohy chráněného území.Plán péče, s. 8. Jejich pokryv tvoří travino-bylinná společenstva a keře, z nichž je významně zastoupena trnka obecná a skalník celokrajný Rostou zde také jednotlivé keře jalovce obecného Květnaté bučiny zaujímají asi 35 % rozlohy. Hlavním druhem stromu je buk lesní místy javor klen javor mléč jasan ztepilý a lípa malolistá Doupovské hory (2016), s. 228. Přibližně na pětině území rostou smíšené lesní porosty na prudších svazích s výchozy skal (svaz ).Plán péče, s. 8.
Rašovické skály jsou místem výskytu řady ohrožených druhů rostlin. Ke kriticky ohroženým patří pochybek severní a řeřišník skalní, které oba rostou v počtu desítek jedinců či trsů na skalním bradle.Plán péče, s. 11–12. Pro pochybek severní jsou Rašovické skály jednou z posledních lokalit výskytu v Česku.Doupovské hory (2016), s. 229 Na skalním bradle žije také stabilní populace silně ohroženého hvozdíku sivého a koniklece lučního českého . K ohroženým druhům patří, v Doupovských horách ojedinělá, sasanka lesní a tařice skalní a zimostrázek alpský na skalním bradle, lilie zlatohlavá ve smíšeném lese a malé populace vemeníku dvoulistého a okrotice bílé ve světlých lesích. Na rozhraní křovin a travnatých stanovišť roste malá populace vstavače mužského
Fauna Významná je také fauna. V chráněném území hnízdí kriticky ohrožený sokol stěhovavý Ze silně ohrožených ptáků v Rašovických skalách hnízdí holub doupňák lejsek malý a bývá pozorován skřivan lesní lejsek šedý a krahujec obecný Z ohrožených druhů zde nepravidelně hnízdí také jestřáb lesní a při lovu sem zalétá rorýs obecný . Dlouhodobě zde hnízdí ohrožený výr velký a sluka lesní zranitelná žluna šedá a málo dotčený datel černý Pravidelně bývá pozorován čáp černý a včelojed lesní kteří hnízdí v navazujícím území.
Z ostatních živočichů se vyskytují silně ohrožení slepýš křehký ještěrka obecná a ještěrka živorodá . V několika letech před rokem 2016 byly nalezeny stopy rysa ostrovida
Přístup Chráněné území je přístupné po lesních a polních cestách ze Suchého Dolu nebo z Lestkova.
Odkazy
Reference
Související články Seznam chráněných území v okrese Chomutov Seznam památných stromů v okrese Chomutov Seznam národních přírodních památek v Česku
Externí odkazy
Kategorie:Národní přírodní památky v Ústeckém kraji Kategorie:Chráněná území v Doupovských horách Kategorie:Chráněná území v okrese Chomutov Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1992 Kategorie:Skalní útvary v Doupovských horách Kategorie:Skalní útvary v okrese Chomutov Kategorie:Lesy v Doupovských horách Kategorie:Lesy v okrese Chomutov Kategorie:Příroda v Klášterci nad Ohří Kategorie:Geologické lokality v Ústeckém kraji