Lanškroun (německy Landskron) je město ležící v podhůří Orlických hor, na východě Čech nedaleko historické zemské hranice s Moravou, v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Žije v něm obyvatel. Je zasazen v širokém údolí Moravské Sázavy, rámovaném lesnatou vrchovinou. U města se nachází soustava rybníků, sloužících dnes k rekreaci a sportovnímu vyžití.
Město má pravidelné středověké založení s hlavním čtvercovým náměstím, uprostřed kterého stojí renesanční radnice z let 1581–1582. K dalším významným památkám patří dřevěný hostinec Krčma, děkanský kostel sv. Václava, barokní kostel sv. Anny, empírový kostel sv. Maří Magdaleny, mariánský sloup z roku 1684, barokní plastiky sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra, dům Piano a mnohé další. V nově zrekonstruované části místního zámku se nachází městské muzeum se stálou expozicí o historii města. V 19. a začátkem 20. století byl Lanškroun významným centrem německy mluvícího regionu Hřebečsko. Historický střed města je městskou památkovou zónou (od 1. listopadu 1990).
Dnešní Lanškroun je městem s rozvinutou podnikatelskou činností (zejména v oblasti elektroniky, strojírenství, papírenského průmyslu) i městem středních škol, živé kultury a moderních sportovišť. Je správním centrem regionu Lanškrounsko pro 22 obcí s téměř 23 000 obyvateli: Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek.
Lanškroun leží na silnici I/43 (Brno – Svitavy – Polsko). Končí zde krátká železniční trať z Rudoltic; většina osobních vlaků je vedena do České Třebové, kde je návaznost na dálkovou dopravu.
Historie náhled|Zámek v Lanškrouně, původně gotický klášter náhled|Lanškroun z roku 1803, Jan Antonín Venuto Město bylo založeno ve 2. polovině 13. století v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanškrounsko-lanšperského panství. První dochovaná písemná zmínka o Lanškrounu pochází z roku 1285, kdy jej od českého krále Václava II. převzal Záviš z Falkenštejna. Od roku 1304 byl Lanškroun součástí majetku Zbraslavského kláštera, později litomyšlského biskupství (1358). 8. srpna 1371 založil Petr Jelito, litomyšlský biskup a rodák z Dolního Třešňovce u Lanškrouna, ve městě u Dolní brány klášter augustiniánů kanovníků pro 12 řeholníků, kteří přišli z mateřského konventu v Roudnici. Odtud se řeholníci brzy přestěhovali k farnímu kostelu Zvěstování Panny Marie.Floridus Röhrig (ed.),Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn. Klosterneuburg-Wien 1994, s. 119-127 Klášter byl v období renezance přestavěn na zámek v renesančním slohu. Po husitských válkách v 15. století získali Lanškroun Kostkové z Postupic. Od roku 1507 městu vládli Pernštejnové s výjimkou třinácti let, kdy město spravovali páni z Boskovic. Za vlády pánů z Postupic a poté Pernštejnů získal Lanškroun řadu významných privilegií. Dalšími vlastníky města a panství byli Hrzánové z Harasova a po bitvě na Bílé Hoře (1620) připadl Lanškroun Lichtenštejnům (od roku 1622).
V době třicetileté války bylo město poničeno švédskými i císařskými vojsky. Po ní do Lanškrouna přicházeli němečtí osadníci, kteří prosadili německou správu. Od roku 1683 je městská kniha psána německy. V polovině 17. století vrcholí vědecká činnost nejvýznamnějšího lanškrounského rodáka, fyzika, matematika, astronoma, lékaře a filozofa, rektora Karlovy univerzity a zakladatele spektroskopie Jana Marka Marciho (1595–1667), po němž je pojmenováno nejen hlavní náměstí Lanškrouna, ale i kráter na odvrácené straně Měsíce. Koncem 18. století bylo město vyhlášeno městem municipálním. V polovině 19. století se stal Lanškroun sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu a až do roku 1960 zůstal okresním městem. náhled|Lanškroun se po staletí nacházel v německojazyčném ostrově, tzv. Hřebečsku. Etnografická mapa ukazuje červeně německy mluvící a zeleně česky mluvící obyvatelstvo Českého království (1911).
Během druhé světové války, v roce 1944, přesunula firma Siemens výrobu elektrolytických kondenzátorů z bombardovaného Berlína do Lanškrouna a tím položila základy elektrotechnického průmyslu ve městě. Po válce byla většina lanškrounských Němců odsunuta. Do odsunu činil podíl sudetských Němců v okrese Lanškroun více než 60 %. V roce 1946 byla továrna Siemens přeměněna na Teslu Lanškorun. Po Sametove revoluci v roce 1989 založili bývalí zaměstnanci Tesly několik firem v regionu, například v roce 1997 firmu Sanela (název je odvozeny od „sanitární elektrotechnika“). V roce 1993 v Lanškrouně založila svou pobočku firma Schott, která zaměstnává ve městě asi 500 ze svých 1500 zaměstnanců.
Starostové (výběr) Josef Ohnsorg (1789–1822) Franz Riess (1823–1845) Eduard Erxleben (1845–1850) Eligius Deml (1850–1861) Josef Niederle (1861–1891) Berthold A. Schmeiser (1891–1908) Franz Neugebauer (1908–1919) Leo Winter (1919–1932) Rudolf Zoffl (1932–1938) Jan Špičák (1990–1994) Jan Kolomý (1994–1998) Jaroslav Karlík (1998–2000) Ladislav Maixner (2000–2002) Martin Košťál (2002–2010) Stanislava Švarcová (2010–2014) Radim Vetchý (2014–současnost)
Pamětihodnosti
Lanškrounský zámek Renesanční radnice Děkanství Kostel svaté Anny Kostel svaté Maří Magdaleny Kostel svatého Václava hospoda Krčma budova gymnázia měšťanské domy (čp. 78, čp. 142, čp. 202 Piano) kašna s delfíny silniční most se sochami sochy – Ecce Homo, Nejsvětější Trojice, Panny Marie (4), sv. Donáta Chromcova lípa, památný strom v ulici Na Výsluní () Lípa u evangelického kostela, památný strom na křižovatce ulic Českých bratří a Dvorská ()
Části města Lanškroun-Vnitřní Město Ostrovské Předměstí Žichlínské Předměstí Dolní Třešňovec
Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 příslušela také Albrechtice jako místní část.
Demografický vývoj
Historický vývoj počtu obyvatelstva Rok Obyv. ±% Rok Obyv. ±% Rok Obyv. ±% 1869 5,590 — 1921 7,241 −5.0% 1980 9,593 +10.2% 1880 5,893 +5.4% 1930 7,164 −1.1% 1991 9,873 +2.9% 1890 6,511 +10.5% 1950 6,021 −16.0% 2001 9,990 +1.2% 1900 6,820 +4.7% 1961 7,661 +27.2% 2011 10,159 +1.7% 1910 7,624 +11.8% 1970 8,702 +13.6% 2021 9,470 −6.8%
Zdroj: Sčítání lidu Významné osobnosti a rodáci Petr III. Jelito (1320–1387), biskup v Churu, Litomyšli, Olomouci, arcibiskup v Magdeburku, kancléř Karla IV. Michael Weisse (asi 1488–1534), bratrský kazatel, autor zpěvníku Českých bratří, mnich ve Vratislavi, před rokem 1520 přešel k Českým bratřím Jan Marcus Marci (1595–1667), lékař, filozof a přírodovědec Josef Langer (1650–1711), piarista, matematik a astronom Jan Kašpar Artzt (1688–1765), právník a zemský prokurátor v Praze Jan Václav Bärnkopp (1723–1794), válečník dělostřelec, dosáhl vojenské hodnosti generálního polního maršála, nositel nejvyššího vojenského vyznamenání – řádu Marie Terezie Christian Polykarp Erxleben (1765–1831), chemik, lékárník, botanik a podnikatel Vincenc Pernikář (1781–1849), regionální historik, kronikář města Lanškrouna a první lanškrounský poštmistr Josef Niederle (1821–1894), starosta města; založil městskou spořitelnu, zasloužil se o stavbu tabákové továrny, železniční přípojky Lanškroun – Rudoltice a zřízení gymnázia Karel Procházka (1833–1912), knihkupec, hoteliér, novinář, redaktor prvních krajanských periodik v USA Friedrich Gustav Piffl (1864–1932), kardinál a vídeňský arcibiskup Otto Piffl (1866–1926), lékař ORL Josef Benoni (1870–1957), dramatik, spisovatel, novinář Emil Lehmann (1880–1964), profesor místního gymnázia a etnograf Karel Langer (1894–1958), hudebník, operní zpěvák, herec, dirigent a režisér Jindřich Štyrský (1899–1942), malíř, prozaik, básník, redaktor, fotograf a teoretik, představitel meziválečné avantgardy, představitel surrealismu Jindřich Praveček (1909–2000), dirigent, skladatel, pedagog Ing. Bohumil Modrý (1916–1963), brankář hokejové reprezentace, stavební inženýr Herwig Schopper (1924–2025), fyzik Jan Smejkal (* 1946), šachový velmistr Zbigniew Czendlik (* 1964), farář, moderátor Roman Šebrle (* 1974), olympijský vítěz, světový a evropský šampión, držitel světového rekordu v desetiboji Václav Kaška (* 1978), český historik se zaměřením na moderní dějiny
Čestná občanství Adolf Hitler (1889–1945) Klement Gottwald (1896–1953) Konrad Henlein (1898–1945) Podle vyjádření zastupitelstva se město a jeho zástupci necítí být vázáni úkony představitelů Lanškrouna z minulé doby, ale nelze měnit historii obce.
Partnerská města Castiglione in Teverina, Itálie Dzierżoniów, Polsko Hajdúszoboszló, Maďarsko Kežmarok, Slovensko Serock, Polsko
Esperanto v Lanškrouně Esperantisté v Lanškrouně působili již velmi brzo. V adresáři esperantistů vydávaném tvůrcem jazyka Zamenhofem bylo roku 1905 zaznamenáno jméno poštovního úředníka z Lanškrouna Ignaze Schicho pod pořadovým číslem 12820.
Roku 1925 vyšla ve Zprávách německých esperantistů v Československu informace o sérii fotografií na téma „Esperanto v praxi“, které si mohli zájemci objednat u Rudolfa Fuchse, policisty v Lanškrouně.
Koncem roku 1928 bylo v Lanškrouně 12 členů (esperantistů) Svazu německých esperantistů v Československé republice ().
Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Krajem koruny země Vlastivěda Lanškrounska. Lanškroun : Město Lanškroun : Městské muzeum Lanškroun, 2002. 560 s. Floridus Röhrig (ed.),Die Stifte der Augustiner-Chorherren in Böhmen, Mähren und Ungarn. Verlag Mayer & Comp., Klosterneuburg-Wien 1994, 362 stran; , s. 119–127.
Související články Hřebečsko Pomník císaře Josefa II. v Lanškrouně Partyzánský soud v Lanškrouně
Externí odkazy
Město Lanškroun Region Lanškrounsko Muzeum Lanškroun Kulturní centrum Lanškroun Knihovna Lanškroun Římskokatolická farnost – děkanství Lanškroun
Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla v Podorlické pahorkatině Kategorie:Lanškrounsko Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Města v okrese Ústí nad Orlicí