Horní Řasnice (dříve Bernsdorf pod Smrkem, německy Bärnsdorf an der Tafelfichte) je obec ve Frýdlantském výběžku v okrese Liberec. Obývá ji obyvatel, součástí obce je osada Srbská, kde je hraniční přechod do Polska. Obcí protéká říčka Řasnice a Jindřichovický potok.
V minulosti ke Horní Řasnici patřila i osada V Poli (něm. Feldhäuser, resp. Bärnsdorfer Feldhäuser), zaniklá po druhé světové válce.http://zanikleobce.cz/index.php?obec=7343 Ležela východně od vsi směrem k východnímu okraji Jindřichovic pod Smrkem, v místech označovaných pomístním jménem Na samotách, asi 750 m jižně až jihovýchodně od vrcholu Kamenného vrchu a 950 m severozápadně od Žijícího skanzenu na okraji Jindřichovic.
Části obce
Horní Řasnice Srbská
Historie První písemná zmínka o obci Horní Řasnice je z roku 1381, kdy je (stejně jako Dolní Řasnice) zmiňována ve frýdlantském urbáři – a to pod jménem Bärnsdorf nebo Bernsdorf, což je patrně zkomolenina jména Bernhardsdorf (Bernhardova vesnice). Zatímco v roce 1651 zde žilo 296 obyvatel, v roce 1654 zůstalo obydleno pouhých 5 usedlostí, zatímco zbylých 84 jich jejich obyvatelé opustili a pro svou víru odešli ze země. Roku 1790 zde již bylo obydleno opět 110 domů.
Díky rozvoji průmyslu v nedalekých Jindřichovicích pod Smrkem počet obyvatel stále narůstal. Jindřichovická firma E.Heintschel zřídila v Řasnici pobočku své továrny na pánské i dámské látky a potištěné i tkané šátky. I když výroba v továrně byla během hospodářské krize zastavena, objekt sám druhou světovou válku přežil a po jejím skončení byl opět využit – nejprve firmou Severka vyrábějící zde pracovní oděvy a poté betonárkou produkující železniční pražce, betonové dílce a směsi. Je však skutečností, že od počátku minulého století počet obyvatel vytrvale klesá a obec tak získává převážně chalupářský charakter.
V roce 1921 v Horní Řasnici (Bernsdorfu pod Smrkem) stálo 221 domů a žilo 844 obyvatel, z toho 5 Čechoslováků a 829 Němců.
V letech 1938 až 1945 byla tato obec (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněna k nacistickému Německu.
6. června 2003 byl Horní Řasnici udělen znak a prapor.
Vývoj názvu Obec se jmenovala Bernsdorf pod Smrkem. Po druhé světové válce však na základě vyhlášky ministerstva vnitra číslo 3/1950 Sb. došlo během roku 1949 ke změně jména na Horní Řasnice.
Zajímavá místa Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je původně gotický, barokně přestavovaný, kostel a mariánskou kapli z počátku 18. století zasvěcenou Panně Marii Sněžné. Prostřednictvím projektu „Anděl pro Řasnici“ probíhá výběr finančních prostředků na záchranu stavby. Památkově chráněný kříž před domem čp. 79 Bílá skála je geomorfologický útvar tvořený čistým křemenem. Přírodní památka Kamenný vrch s výskytem vzácných mravenců druhu Formica polyctena Pomník u celnice v Srbské připomíná její přepadení nacistickými diverzanty.
Doprava Obec má silniční spojení s okolními obcemi, spojení železniční představuje trať 039 z Frýdlantu do Jindřichovic pod Smrkem.
Na území obce je silniční hraniční přechod Srbská – Miloszów.
Odkazy Reference
Literatura Anděl, R.; Karpaš, R.: Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. 555, Liberec, 2002,
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Liberec Kategorie:Obce v okrese Liberec Kategorie:Sídla ve Frýdlantské pahorkatině Kategorie:Frýdlantsko Kategorie:Mikroregion Secese Kategorie:Obce v Euroregionu Nisa Kategorie:Sídla na česko-polské státní hranici