1919

1919 (MCMXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.

Události

Československo 21. ledna – Československo vyzvalo Polsko ke stažení polského vojska a orgánů z Těšínska. Polsko výzvu ignorovalo. 23. ledna – v 13:00 hodin zahájila československá vojska postup ve směrech na Bohumín a Karvinou. 28. ledna – Byla založena brněnská Masarykova univerzita. 30. ledna – započal československý postup a polská vojska ustoupila ke Skočovu, kde se zastavil postup i ústup. 1. února – Byly reorganizovány Československé legie v Rusku. 6. února – Založen Československý červený kříž. 25. února – Na tajné schůzi Národního shromáždění byla uzákoněna koruna československá jako měna Československé republiky. 4. března – Německé nacionalistické demonstrace v četných městech ČSR (Teplice, Kadaň, Nový Jičín aj.) Při střetech s četnictvem a vojskem bylo zabito celkem 53 osob. 11. března – Ústavním zákonem byla změněna prozatímní ústava; počet poslanců Revolučního národního shromáždění byl zvýšen o 14 na 270. 8. dubna – Zřízení Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké. 16. dubna Revoluční národní shromáždění schválilo zákon o pozemkové reformě. Záboru podléhal majetek orné půdy nad 150 ha nebo veškeré půdy nad 250 ha. Další rozšíření Brna o 23 okolních obcí, čímž vzniklo tzv. Velké Brno. Jaro – Návrat legií z Francie. 23. dubna – K Olomouci bylo zákonem připojeno 13 sousedních obcí, vznikla Velká Olomouc. 27. dubna – V Klementinu bylo veřejnosti představeno pět z jedenácti tehdy dokončených pláten Slovanské epopeje, do ukončení výstavy 21. září 1919 je zhlédne přes 12 tisíc návštěvníků. 23. května – Přijata druhá změna prozatímní ústavy; prezidentovi republiky byly významně rozšířeny pravomoci. 6. června – Na Podkarpatské Rusi vyhlášena vojenská diktatura (až do 9. ledna 1922). 8. července – Prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval první vládu Vlastimila Tusara (tzv. vláda rudozelené koalice). srpen – Na Podkarpatské Rusi začíná fungovat (pod ochranou armády) tzv. civilní správa Podkarpatské Rusi. 10. září – Na základě Malé smlouvy ze Saint Germain mezi Dohodou a Československem se Podkarpatská Rus stává součástí Československa. 17. října – V Madridu byla za přítomnosti španělského krále Alfonse XIII. slavnostně otevřena první linka tamějšího metra. Podzim – Založena Zoologická zahrada Liberec – nejstarší zoo v Česku. 21. prosince – Založen Svaz dobrovolného hasičstva, zastřešující organizace dobrovolných hasičských spolků. Založen Svaz junáků – skautů RČS. Libušín povýšen na město. Založena Československá strana lidová. Založení fotbalového klubu SK Sigma Olomouc. Založení fotbalového klubu SK Zlín. Založení fotbalového klubu SK Slavoj Vítkovice.

Svět 1. ledna – Vilnius obsazen polskými jednotkami. 5. ledna – Do Minsku vstoupila Rudá armáda a běloruská vláda odešla do exilu; konec nezávislosti Běloruska. 15. ledna – Bostonská melasová tragédie: ulicemi Bostonu se prohnala vlna melasy z prasklého zásobníku, 21 lidí zahynulo a dalších 150 bylo zraněno. 18. ledna – Byla zahájena Pařížská mírová konference ve Versailles. 21. ledna – Irsko vyhlásilo nezávislost. 13. února – Klaipėda pod správou států Dohody. únor – Polským útokem začala Rusko-polská válka (skončila roku 1921). 11. dubna – Založena Mezinárodní organizace práce. 28. června – Podepsána Versailleská mírová smlouva. 2. července – První úspěšný přelet Atlantiku; vzducholoď R 34. 14. července – Vilnius obsazen ruskými jednotkami. 19. srpna – Afghánistán se stal nezávislým. 10. září – Smlouva ze Saint-Germain-en-Laye, spojenci podepsali mír s Rakouskem. 27. listopadu – Smlouva z Neuilly-sur-Seine, spojenci podepsali mír s Bulharskem. Vilnius prohlášen hlavním městem Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska. Klaipėda pod správou států Dohody. Moresnet součástí Belgie. Benito Mussolini založil organizaci Fasci d’Italiani di Combattimento. Vzniklo Sársko. Konec pandemie tzv. španělské chřipky. Conrad Hilton založil Hilton Hotels Corporation. První non-stop transatlantický přelet motorovým letadlem. John W. Alcock a Arthur Whitten Brown překonali Atlantský oceán na trase z New Foundlandu do Irska v čase 15 hodin 57 minut.

Vědy a umění 25. dubna – Založen Bauhaus, škola pro výtvarné umění, architekturu a umělecké řemeslo. 26. října – V Londýnské Queen’s Hall má premiéru poslední dílo Edwarda Elgara Violoncellový koncert e moll, Op. 85 18. listopadu – Tor Bergeron objevil okluzní proces. Vyroben první prototyp Kaplanovy turbíny. Frederik Bull sestrojil jeden z prvních děrnoštítkových strojů. Holandská amatérská stanice PCGG vysílá první rozhlasové pořady. M. Bonč-Brujevič konstruuje elektronky chlazené vodou pro vysílače s velkými výkony.

Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Johannes Stark Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Jules Bordet Nobelova cena za chemii – nebyla v tomto roce udělena Nobelova cena za literaturu – Carl Spitteler Nobelova cena za mír – Woodrow Wilson

Narození

Česko náhled|upright|Miroslav Zikmund (* 14. února) náhled|upright|Jiří Orten (* 30. srpna) náhled|upright|Meda Mládková (* 8. září) náhled|upright|Radovan Lukavský (* 1. listopadu) náhled|upright|Tomáš Špidlík (* 17. prosince) 3. ledna – Miloš Konvalinka, dirigent, skladatel a rozhlasový pracovník († 27. listopadu 2000) 4. ledna – Lída Roubíková, herečka († 11. srpen 1991) 6. ledna – Božena Šebetovská, zpěvačka lidových písní († 13. dubna 1982) 10. ledna – Miroslav Roudný, jazykovědec († 7. dubna 2004) 19. ledna – Josef Künzl, voják a příslušník výsadku Chalk († 17. února 2007) 20. ledna – Štěpán Lucký, hudební skladatel († 5. května 2006) 24. ledna – Jiří Vackář, vynálezce v oblasti slaboproudé techniky († 27. března 2004) 27. ledna – Jiřina Hauková, básnířka a překladatelka († 15. prosince 2005) 31. ledna – Antonín Sum, osobní tajemník Jana Masaryka, politický vězeň († 15. srpna 2006) 10. února – Miroslav Doležal, herec († 12. dubna 2009) 14. února – Miroslav Zikmund, cestovatel a spisovatel († 1. prosince 2021) 21. února – Věra Gabrielová, herečka a fotografka († 12. prosince 2002) 22. února – Jiří Pauer, hudební skladatel († 21. prosince 2007) 17. března – Karel Senecký, fotbalový reprezentant († 28. dubna 1979) 24. března – Jaromír Wolf, horolezec, expediční lékař, skaut († 29. dubna 1990) 27. března – František Miroslav Doubrava, herec († 28. prosince 2003) 30. března – Jiří Tywoniak, archivář a historik († 31. července 1995) 6. dubna – Jaroslav Andrejs, hudební skladatel a sbormistr († 26. října 2009) 10. dubna – Jiří Batušek, kněz, teolog a politický vězeň († 21. ledna 2011) 14. dubna – Karel Berman, operní pěvec, hudební skladatel a režisér († 11. srpna 1995) 5. května – Stanislav Sedláček, historik, proděkan filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci († 21. července 2002) 7. května Stanislav Látal, režisér animovaných filmů († 4. srpna 1994) Stanislav Srazil, voják a příslušník výsadku Antimony († 20. dubna 1944) 9. května – Čestmír Šimáně, jaderný fyzik († 26. července 2012) 15. května – Jarmila Beránková, herečka († 29. ledna 2002) 16. května – Jan Černý Klatovský, malíř († 13. října 1999) 18. května – Pavel Bojar, spisovatel († 16. listopadu 1999) 25. května – Josef Šmída, herec, režisér a dramatik († 7. července 1969) 1. června – Čeněk Dobiáš, malíř († 28. září 1980) 2. června – Florence Marlyová, vlastním jménem Hana Smékalová, herečka († 9. listopadu 1978) 6. června – Ludmila Želenská, herečka († 1998) 7. června – Zdeněk Jílek, pianista a hudební pedagog († 28. dubna 1999) 11. června – Vladimír Tosek, publicista, překladatel a tlumočník († 8. prosince 1987) 16. června – Milivoj Uzelac, skladatel a dirigent († 8. března 1988) 28. června – Mirjam Bohatcová, historička a bibliografka († 22. srpna 2007) 2. července – Ladislav Čapek, režisér animovaných filmů († 17. ledna 1996) 12. července Martin Dzúr, ministr národní obrany († 15. ledna 1985) Jiří Potůček, radista výsadku Silver A († 2. července 1942) 15. července – Jindřich Mahelka, malíř († 3. března 1990) 17. července – Jiří Hájek, marxistický literární kritik († 13. října 1994) 22. července – Věra Adlová, spisovatelka, překladatelka († 28. července 1999) 23. července – František Daneš, jazykovědec († 18. března 2015) 24. července – Vladimír Babula, spisovatel († 12. listopadu 1966) 26. července – Luboš Perek, astronom († 17. září 2020) 31. července – Jan Křížek, sochař a malíř († 9. února 1985) 4. srpna – Viktor Richter, dokumentární fotograf († 2005) 7. srpna Stanislav Procházka, zpěvák († 16. dubna 2016) Ladislav Sitenský, fotograf († 14. listopadu 2009) 11. srpna – Alois Vyhňák, voják a příslušník výsadku Platinum – Pewter († 24. července 1994) 14. srpna – Josef Pehr, herec a loutkář († 17. srpna 1986) 15. srpna František Hamouz, ministr a místopředseda vlád Československa († 23. června 1985) Ota Janeček, malíř, grafik, ilustrátor a sochař († 1. července 1996) 22. srpna Miroslav Pich-Tůma, odbojář, politik, funkcionář Státní bezpečnosti († 9. ledna 1995) František Pošta, kontrabasista († 18. července 1991) 23. srpna – František Mizera, hokejový reprezentant († 21. ledna 1994) 24. srpna – Jaromíra Kolárová, spisovatelka († 21. ledna 2006) 29. srpna – Jiří Šust, hudební skladatel, autor filmové hudby († 30. dubna 1995) 30. srpna – Jiří Orten, básník († 1. září 1941) 5. září – Michal Sedloň, básník a překladatel († 1. března 1982) 8. září – Meda Mládková, sběratelka umění († 3. května 2022) 9. září – Miroslav Kárný, novinář a historik († 9. května 2001) 10. září Josef Dobiáš, kněz, církevní historik a překladatel († 28. ledna 2012) Josef Illík, fotograf a kameraman († 21. ledna 2006) 11. září – Ota Šik, ekonom a politik († 22. srpna 2004) 12. září – Jiřina Lukešová, filmová střihačka († 28. července 2010) 14. září Miroslav Barvík, hudební skladatel a kritik († 2. března 1998) Jiří Cvekl, filozof a germanista († 11. května 1995) 15. září – Heda Margoliová-Kovályová, spisovatelka († 5. prosince 2010) 16. září – Milan Harašta, hudební skladatel († 29. srpna 1946) 19. září – Vladimír Svatý, vynálezce a konstruktér († 2. února 1986) 21. září – Zdeněk Petr, hudební skladatel († 5. prosince 1994) 24. září Václav Nelhýbel, česko-americký hudební skladatel († 22. března 1996) Staša Fleischmannová, fotografka a autorka vzpomínkové literatury († 30. ledna 2020) 27. září Václav Šolc, etnograf-amerikanista, muzeolog, cestovatel a spisovatel († 16. července 1995) Karel Ludwig, fotograf († 4. června 1977) Ladislav Dydek, malíř, grafik a typograf († 6. září 2006) 28. září – Fritz Weiss, jazzový trumpetista († 4. října 1944) 29. září – Vladimír Vašíček, malíř († 29. srpna 2003) 3. října Vlastimil Beneš, malíř, grafik, sochař a scénograf († 17. září 1981) Alena Vrbová, lékařka a spisovatelka († 17. března 2004) 5. října Běla Jurdová, herečka († 15. srpna 2009) 10. října Jaroslav Fišer, malíř († 21. června 2003) Miroslav Kubíček, dirigent a hudební skladatel († 14. ledna 1955) 16. října Bohuslav Burian, kněz, oběť komunistického teroru († 29. dubna 1959) Miroslav Řihošek, atlet, dálkař a trojskokan († 8. února 1997) 17. října – Vlastimil Chalupa, čs. ministr spojů 19. října Stanislav Hlučka, generál, stíhací pilot, politický vězeň († 15. října 2008) Arnošt Lamprecht, jazykovědec († 2. května 1985) 25. října Zdeněk Míka, herec, režisér a divadelní ředitel († 9. září 2000) Oldřich Oplt, malíř († 22. června 2001) 28. října – Miroslav Hájek, filmový střihač († 1991) 1. listopadu Radovan Lukavský, herec († 10. března 2008) Jiří Srb, výtvarník († 1. června 1980) 3. listopadu – Květa Legátová, spisovatelka († 22. prosince 2012) 4. listopadu – Vlastislav Chalupa, agent Státní bezpečnosti († 2002) 6. listopadu – Vítězslav Jungbauer, sochař († 6. ledna 2003) 7. listopadu – Jaroslav Šperl, voják a příslušník výsadku Carbon († 11. dubna 2005)