Jevany () jsou obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Žije v nich obyvatel. Rozkládají se asi 34 kilometrů jihovýchodně od centra Prahy a třináct kilometrů východně od města Říčany. Leží na okraji národní přírodní rezervace Voděradské bučiny na Jevanském potoce vlévajícím se ve Stříbrné Skalici do Sázavy. Jsou obklopeny několika rybníky.
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1344.
Součástí Jevan je i od třicetileté války zaniklá středověká vesnice Penčice, dnes už jen hájovna. Jihovýchodně od obce leží bývalá ves Aldašín zaniklá za třicetileté války, do dnešní doby je zachován pouze kostel svatého Jiří se hřbitovem. Dále se na katastru obce nachází např. zaniklé vesnice Dubina, Bohumil a Cukmantl se samotou Drbohlav.
V obci Jevany (389 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 498. (česky a německy) holič, 2 hostince, 2 hotely, krejčí, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zednický mistr.
Přírodní poměry V jižním cípu katastrálního území Jevany leží přírodní památka Šáchovec vyhlášená na ochranu kuňky ohnivé.
Obyvatelstvo
Obecní správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Černý Kostelec, obec Černé VoděradySprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Černý Kostelec, obec Černé Voděrady 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Černý Kostelec, obec Černé Voděrady 1880 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Černý Kostelec 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesyAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesyNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Český Brod, soudní okres Kostelec nad Černými lesy 1949 Pražský kraj, okres Český Brod 1960 Středočeský kraj, okres Kolín 2007 Středočeský kraj, okres Praha-východVyhláška č. 513/2006 Sb.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 2018.
Doprava Územím obce prochází silnice I/2 v úseku Říčany – Kutná Hora, po východní hranici katastru silnice II/108 v úseku Stříbrná Skalice – Kostelec a silnice III třídy: III/1083 Hradec – Bohumil – Kostelec III/1084 ze silnice III/1083 – Jevany – III/33316 III/11318 Struhařov – Jevany III/11320 Černé Voděrady – III/1083 III/33316 Vyžlovka – Kostelec n/Č. l. III/33317 Vyžlovka – Jevany
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
V obci jezdí dvě autobusové linky Pražské Integrované Dopravy aa to příměstská linka 382 (Háje-Jevany-Stříbrná Skalice, Nám.-Sázava aut.st.) s 18 spoji v pracovní den, v sobotu s 11 spoji a v neděli s 8 spoji za den. Dále zde jezdí mimoměstská linka 492 (Kostelec, n.č.l., Nám.-Jevany-Černé Voděrady) s 11 spoji v pracovní den a s 4 spoji o víkendu.
Pamětihodnosti Usedlost Josefa Fanty Kostel svatého Jiří a zaniklá ves Aldašín Zaniklá ves Dubina
Významné osobnosti a objekty Po první světové válce se Jevany staly vyhledávaným letoviskem na březích soustavy rybníků. Dnes zde lze zde najít kino, pizzerii a mini market. Rekreační rybníky na Jevanském potoce umožňují provozování vodních sportů.
V Jevanech se nachází řada objektů spjatých se známými osobnostmi. K těm mediálně nejznámějším patřili zpěvák Karel Gott a hudební skladatelé Karel Svoboda a Ladislav Štaidl. V devadesátých letech zde žila také zpěvačka Lucie Bílá. Díky koncentraci sídel nejrůznějších celebrit se Jevanům začalo přezdívat „české Beverly Hills“.
Usedlost Josefa Fanty (čp. 39)
Zděný dům, později hostinec „U Skalního sklepa“, který v roce 1901 přestavěl významný architekt Josef Fanta na své letní sídlo.
Za Fantou sem jezdili např. architekti Dušan Jurkovič a Bedřich Feuerstein nebo malířka Zdenka Braunerová. Mezi hosty patřili též prezident republiky T. G. Masaryk a jeho syn Jan, který udržoval vztah s Fantovou dcerou Marií.
Dům dodnes disponuje původním mobiliářem a je prohlášen kulturní památkou.
Schauerova vila (čp. 146) Tuto vilu si nechal v letech 1933–1934 postavit významný právník Antonín Schauer. Patří k architektonicky nejhodnotnějším jevanským budovám. Vilu navrhl architekt Vladimír Grégr, postavila ji firma Rudolfa Stockara a zahradu k vile navrhl zahradní architekt Otokar Fierlinger.
Za Antonínem Schauerem sem jezdily významné osobnosti tehdejšího veřejného života – prezidenti republiky Edvard Beneš a Emil Hácha, prezident nejvyššího soudu Augustin Popelka, pražský arcibiskup Karel Kašpar, historik umění Václav Vilém Štech, psychiatr Vladimír Vondráček či lékař Miloš Klika se svým bratrem Zdeňkem.
V roce 1948 byla vila zabrána Ústřední radou odborů pro rekreaci členů vlády. Ve filmu Vyšší princip z roku 1960 představovala sídlo velitele gestapa. V roce 2009 byla vila zrekonstruována.
Gottova vila (čp. 78) Prvorepubliková vila, kterou od roku 1969 vlastnila rodina Karla Gotta. Od roku 2006 do roku 2009 se zde nacházelo Gottovo muzeum Gottland. Tato vila byla v letech 1927–1930 postavena pro továrníka Aloise Köppela a jeho manželku. Na nedalekých parcelách nechal otec Aloise Köppela postavit další dvě architektonicky podobné vily (čp. 79 a 80) pro své další dva syny.
Vila dnes slouží jako luxusní ubytovací zařízení pod názvem „vila Zlatý slavík“.
Fantova vila (čp. 44) Secesní vila architekta Josefa Fanty postavená pro Gabrielu Preissovou, kterou do roku 1972 vlastnil psychiatr Vladimír Vondráček s manželkou. Následně v ní bydlel hudební skladatel Karel Svoboda.
Sousedem Karla Svobody byl skladatel Ladislav Štaidl, jehož rodina od roku 1969 vlastnila sousední tzv. Pazeltovu vilu.
Vila Elinka (čp. 91) Sloužila jako konspirační vila komunistického ministerstva vnitra. V roce 1960 zde KGB údajně ukrývala vraha Lva Trockého Ramóna Mercadera na jeho cestě do Sovětského svazu. Pozdějším majitelem této vily se stal producent a podnikatel Petr Kratochvíl, přítel Lucie Bílé a manžel Miss Československo 1992 a pozdější starostky Jevan Pavlíny Kratochvílové, roz. Baburkové.
Vila Olga (čp. 55) Rekreační areál s vilou Olga býval ve vlastnictví České televize. V roce 2006 ho Česká televize prodala firmě Lucky Hunter a.s. hoteliéra Viliama Siveka za 12,8 milionů korun. Ten vilu následně za 12 milionů korun prodal, okolní dvouhektarový pozemek (býv. rekreační areál) rozparceloval a jednotlivé parcely prodal dohromady za 47 milionů korun.
Samotná vila dnes slouží jako hotel pod názvem „hotel Vila Olga“.
Grandhotel Wagner (čp. 94) Bývalý honosný hotel na východním břehu Jevanského rybníka. Na jeho místě původně stál menší hotel Tatra. Majitelkou byla Marie Wagnerová, od roku 1930 pak Václav a Pavla Köhlerovi. Budovu navrhl architekt Václav Ittner. Po roce 1948 byl hotel znám jako zotavovna ROH Moskva. Boční křídla hotelu byla později zbourána a budova dnes slouží jako obytný dům.
Hotel se objevil ve filmech Dva týdny štěstí (1940), Dovolená s Andělem (1952, jako „zotavovna Jizerka“) a Jak básníkům chutná život (1987).
Na břehu rybníka Ján se dále nacházel hotel Novotný. V 90. letech byl kvůli svému špatnému stavu zbourán.
Další objekty a sídla Kromě výše zmíněných objektů jsou v územním plánu Jevan jako významné architektonické stavby uváděny: Kostel sv. Jiří na Aldašíně, vila čp. 74, vila čp. 86, vila čp. 97, bývalý hotel Interpatria – čp. 98 a 99, vila čp. 131, vila čp. 153, vila čp. 158, vodojem st. p. č. 340, zvonička na p. č. 542/1 a kříž na p. č. 510/2.
V Jevanech dále bydlí např. hudebník Lou Fanánek Hagen, bydlel zde herec Karel Heřmánek a domek po prarodičích zde měl i zpěvák Daniel Hůlka.
Luxusní komplex zde vlastní také prezidentská kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Praha-východ Kategorie:Obce v okrese Praha-východ Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině