upright|náhled|Pitná voda Pitná voda je pojem, kterým se obvykle označuje voda bezpečná pro pití a přípravu jídla (právní definice viz níže). V České republice se zpravidla získává úpravou surové vody z vodního zdroje v úpravně vody, i když řada spotřebitelů může vodu získávat ze zdroje vlastního (studna, vrt). Zajištění dostatečného množství kvalitní pitné vody je jedním z úkolů vodního hospodářství. Proces úpravy surové vody na pitnou je pravidelně monitorován s cílem zajistit, aby pitná voda splňovala hygienické požadavky na pitnou vodu stanovené legislativou státu. Pitná voda se zpravidla rozvádí vodovodem ke spotřebitelům.
Hygiena vody a pitná voda v legislativě ČR Legislativa ČR, která se týká hygieny vody, je obsažena v zákoně o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. a k tomuto zákonu se vztahujících vyhlášek:
koupací vody – Vyhláška č. 238/2011 Sb. pitná voda – Vyhláška č. 252/2004 Sb.Vyhláška 252/2004 Sb. (vč. příloh) výrobky ve styku s pitnou vodou – Vyhláška č. 409/2005 Sb.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví stanoví, že "pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na její původ, skupenství a způsob jejího dodávání."
Vyhláška 252/2004 Sb., kterým se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, pak doplňuje, že "pitná voda musí mít takové fyzikálně-chemické vlastnosti, které nepředstavují ohrožení veřejného zdraví." Tato vyhláška je plně harmonizována s evropskou Směrnicí Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.
Vyhláška č. 252/2004 nahradila vyhlášku č. 376/2000 Sb., která blíže definovala, že pitná voda „je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby fyzických osob.“
Vysvětlení používaných pojmů
Teplá voda: stejně jako pitná, ani teplá voda nesmí obsahovat mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, které by mohly ohrozit veřejné zdraví (Vyhláška č. 252/2004 Sb.) Zásobovaná oblast: určené území více, jednoho nebo části katastrálního území, jemuž poskytuje pitnou vodu jeden dodavatel (Vyhláška č. 252/2004 Sb.) Individuální zdroj pitné vody: například domácí studna, jejíž kvalitu si majitel hlídá sám. Pokud však majitel dle zákona 258/2000 Sb. představuje osobu, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu (tzn. že podle zákona č. 274/2001 Sb. vyprodukuje do 10 m³ vody za den, respektive obslouží do 50 obyvatel), pak je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody (Zákon č. 258/2000 Sb.) Výdejna vod/automat: uměle instalovaná nádrž (cisterna) pitné vody, nikoli nápojový výdejní automat nebo výdejní automat balené vody Balená pitná voda: je pitná voda balená nejčastěji do plastové láhve. Minerální voda: voda z minerálního prostředí, tedy z podzemí. Její složení je bohaté na zdraví prospěšné látky (vápník, hořčík…). Využívá se např. v lázeňství. Filtrovaná voda: neboli kohoutková voda pocházející z povrchových vodních zdrojů. Prochází filtračním procesem, aby mohla být dále konzumována.
Parametry pitné vody náhled|Mapa kde můžete pít kohoutkovou vodu 200px|náhled|Upozornění v Bulharsku, že voda z tohoto kohoutku není pitná Hygienické limity ukazatelů pitné i teplé vody musí být dodrženy na všech místech, kam je voda dodávána – v kohoutech, sprchách apod. V případě balené pitné vody (nikoli balené vody minerální, kojenecké či pramenité, pro které platí jiný předpis) musí být limity dodrženy v místě stáčení; dále musí být hygienické limity dodrženy po dobu minimální trvanlivosti do otevření originálního obalu s výjimkou ukazatelů počty kolonií při 22 °C a 36 °C, pro které platí mezní hodnoty 500 kolonií tvořících jednotku/ml (dále jen "KTJ/ml") pro ukazatel počty kolonií při 22 °C a 100 KTJ/ml pro ukazatel počty kolonií při 36 °C (Vyhláška č. 252/2004 Sb.).
Zákon č. 263/2016 Sb. a Vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje ukládají dodavatelům pitné vody pro veřejnou potřebu vyrobené z podzemních zdrojů a ze směsi vody z podzemního zdroje a vody povrchové a dodavatelům balené vody povinnost zajišťovat systematické měření a hodnocení obsahu radonu ve vodě s četností závisející na objemu dodávané vody.
Termíny Doporučená hodnota: nezávazné hodnoty ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace dané látky (Zákon č. 258/2000 Sb.) Mezní hodnota (MH): její překročení obvykle nepředstavuje akutní zdravotní riziko. Není-li u ukazatele uvedeno jinak, jedná se o horní hranici rozmezí přípustných hodnot (Vyhláška č. 252/2004 Sb.) Nejvyšší mezní hodnota (NMH) – hodnota zdravotně závažného ukazatele jakosti pitné vody, v důsledku jejíhož překročení je vyloučeno použití vody jako pitné, neurčí-li orgán ochrany veřejného zdraví na základě zákona jinak (Vyhláška č. 252/2004 Sb.) Úplný rozbor: rozbor v rozsahu ukazatelů uvedených v příloze č. 1 Vyhlášky 252/2004 Sb.; celkem 62 ukazatelů Krácený rozbor: rozbor v rozsahu ukazatelů uvedených v příloze č. 5 Vyhlášky 252/2004 Sb.; celkem 23 ukazatelů
Ukazatele a jejich parametry Tabulka dle přílohy č. 1 Vyhlášky 252/2004 Sb., tučně zvýrazněné ukazatele spadají i pod krácený rozbor dle přílohy č. 5 Vyhlášky 252/2004 Sb.. Parametry platí pro pitnou vodu a pro balenou pitnou vodu (nikoli balenou vodu minerální, kojeneckou či pramenitou).
Vysvětlivky k tabulce lze nalézt na webu MZE.
Mikrobiologické a biologické ukazatele č. Ukazatel Jednotka Limit Typ limitu Vysvětlivky 1 Clostridium perfringens KTJ/100 ml 0 NMH 1 2 Enterokoky KTJ/100 ml, KTJ/250 ml 0 NMH 2 3 Escherichia coli * KTJ/100 ml, KTJ/250 ml 0 NMH 2 4 Koliformní bakterie KTJ/100 ml 0 MH 5 Mikroskopický obraz – abioseston % 10 MH 3 6 Mikroskopický obraz – počet organismů jedince/ml 50 MH 3, 4 7 Mikroskopický obraz – živé organismy jedinci/ml 0 MH 3, 4, 5 8 Počty kolonií při 22 °C KTJ/ml 100; 200 NMH; MH 2, 6 9 Počty kolonií při 36 °C KTJ/ml 20; 20 MH; NMH 2, 7 10 Pseudomonas aeruginosa KTJ/250 ml 0 NMH 2 Poznámka: Escherichia Coli je indikátorem čerstvého fekálního znečištění. Její nulová tolerance vychází v předpokladu, že přítomnost EC by mohla signalizovat přítomnost patogenních mikroorganismů (Campylobacter, Salmonella, Shigella, Vibrio…). U pitné vody se tyto patogeny tedy samostatně nesledují. V poslední době se však debatuje logika tohoto postupu. Například pracovní dokument Evropské Komise ze září 2012 naznačuje, že negativní test na E.Coli negarantuje absenci jiných střevních patogenů. Více také v kanadské studii pro Alberta Health Services. Výskyt salmonelly v ČR je ve většině případů diskutován v souvislosti s potravinami spíše než s pitnou vodou, avšak přesná data nejsou k dispozici, neboť u poloviny případů bývá nemožné identifikovat zdroj nákazy.http://is.muni.cz/th/215990/prif_b/Pospisilova_BP.pdf
Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele č. Ukazatel Jednotka Limit Typ limitu Vysvětlivky 11 1,2-dichlorethan μg/l 3 NMH 12 Akrylamid μg/l 0,1 NMH 8 13 Amonné ionty NH4+ mg/l 0,5 MH 14 Antimon Sb μg/l 5 NMH 15 Arsen As μg/l 10 NMH 16 Barva mg/l Pt 20 MH 17 Benzen μg/l 1 NMH 9 18 Benzo[a]pyren BaP μg/l 0,01 NMH 19 Beryllium Be μg/l 2 NMH 10 20 Bor B mg/l 1 NMH 21 Bromičnany BrO3 μg/l 10 NMH 11, 35 22 Celkový organický uhlík TOC mg/l 5 MH 12 23 Dusičnany NO3 mg/l 50 NMH 13 24 Dusitany NO2 mg/l 0,5 NMH 13 25 Epichlorhydrin μg/l 0,1 NMH 8 26 Fluoridy F− mg/l 1,5 NMH 27 Hliník Al mg/l 0,2 MH 28 Hořčík Mg mg/l 10; 20-30 MH; MH 14 29 Chemická spotřeba kyslíku CHSK-Mn mg/l 3 MH 16 30 Chlor volný mg/l 0,3 MH 17 31 Chlorethen (vinylchlorid) μg/l 0,5 NMH 8 32 Chloridy Cl− mg/l 100 MH 18, 19 33 Chloritany ClO2 μg/l 200 MH 11, 17, 35 34 Chrom Cr μg/l 50 NMH 35 Chuť – přijatelná pro odběratele MH 20 36 Kadmium Cd μg/l 5 NMH 37 Konduktivita k mS/m 125 MH 19, 21 38 Kyanidy celkové CN- mg/l 0,05 NMH 39 Mangan Mn mg/l 0,05 MH 22 40 Měď Cu μg/l 1000 NMH 2, 3 41 Microcystin-LR μg/l 1 NMH 1 42 Nikl Ni μg/l 20 NMH 25 43 Olovo Pb μg/l 10 NMH 25, 35 44 Ozon O3 μg/l 50 MH 17 45 Pach – Přijatelný pro odběratele MH 20 46 Pesticidní látky μg/l 0,1 NMH 27 47 Pesticidní látky celkem μg/l 0,5 NMH 25 48 pH – 6,5 – 9,5 MH 19, 29 49 Polycyklické aromatické uhlovodíky PAU μg/l 0,1 NMH 28 50 Rtuť Hg μg/l 1 NMH 51 Selen μg/l 10 NMH 52 Sírany SO42− mg/l 250 MH 19 53 Sodík Na mg/l 200 MH 54 Stříbro Ag μg/l 50 NMH 30 55 Tetrachlorethen PCE μg/l 10 NMH 31 56 Trihalomethany THM μg/l 100 NMH 32 57 Trichlorethen TCE μg/l 10 NMH 31 58 Trichlormethan (chloroform) μg/l 30 MH 59 Vápník Ca mg/l 30; 40-80 MH; DH 14, 15 60 Vápník a hořčík Ca+Mg mmol/l 2–3,5 DH 15 61 Zákal ZF(t,n) 5 MH 33 62 Železo Fe mg/l 0,2 MH 34
Monitoring kvality pitné vody v Česku náhled|Úpravny vody Podolská vodárna, Želivka a Káraný zabezpečují pitnou vodu pro Prahu Majitelé či provozovatelé vodovodů jsou povinni zajistit, aby distribuovaná voda odpovídala normě. Ta jim také ukládá minimální četnost rozborů v závislosti na počtu zásobovaných obyvatel a/nebo objemu vyrobené vody. Detaily udává Příloha 4 Zákona č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.
Celkový dohled zajišťuje Státní zdravotní ústav (SZÚ), který pravidelně publikuje ročenky Zprávy o kvalitě pitné vody v ČR. Hlavním zdrojem informací pro tuto zprávu je IS PiVo (Informační systém Pitná voda). IS PiVo shromažďuje výsledky rozborů jak provozovatelů, tak dozorčích zdravotních ústavů. Výsledky poslední Zprávy shrnující rok 2012 plyne: Odebráno celkem 33 017 vzorků ⇒ 829 877 ukazatelů Limity NMH překročeny v 1 427 případech (0,17 %), MH v – zejména organoleptické vlastnosti jako chuť, barva – v 9 432 případech (1,14 %) Četnost nedodržení limitů je vyšší u malých zdrojů (NMH 0,87 % v oblastech <1000 obyvatel) a klesá ve velkých oblastech (NMH 0,02 % u zdrojů >100 000 obyvatel) "Z údajů získaných v rámci standardního chodu celostátního monitoringu jakosti vod v letech 2004 až 2012 lze konstatovat, že v tomto období docházelo k postupnému mírnému zlepšování jakosti pitné vody distribuované veřejnými vodovody."
Statistiky o pitné vodě v Česku Podle získaných údajů z IS PiVo bylo v roce 2019 v České republice cca 39 % obyvatel (3 553 oblastí) zásobováno pitnou vodou vyrobenou z podzemních zdrojů, cca 38% obyvatel (327 oblastí) z povrchových zdrojů a konečně přibližně 23% obyvatel (193 oblastí) ze smíšených zdrojů. Data o počtu zásobovaných obyvatel nemusí být úplně přesná. Podle údajů Českého statistického úřadu se v roce 2019 na vyrobené vodě podílely podzemní zdroje celkově 48,52 % a povrchové zdroje 51,48 %.
V roce 2014 bylo 94,2 % obyvatel České republiky zásobováno pitnou vodou z veřejného vodovoduDUDA, Jiří. Vodovody a kanalizace 2014 [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-01]. . Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/434039/Rocenka_VaK_2014.pdf. 94,7 % pitné vody v České republice pochází z podzemních zdrojů (např. studny, vrty, prameny) a 5,2 % z povrchových zdrojů (např. nádrže, řeky)Zdroje pitné vody. EAGRI: Voda [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-01-01]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/voda/aplikace/zdroje-pitne-vody.html.
Dle studie životního cykluhttps://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/106279/?lang=cs představuje úprava podzemní vody 3× menší zátěž pro životní prostředí než úprava vody povrchové.