Skupina typů geobiocénů (označovaná také zkratkou STG) je základní jednotka geobiocenologického klasifikačního systému, která je výsledkem Zlatníkovy teorie typu geobiocénu. Skupina typů geobiocénů sdružuje několik typů geobiocénů s podobnými trvalými ekologickými podmínkami, které jsou bioindikovány rostlinnými společenstvy. Do těchto skupin jsou sdružovány na základě fytocenologické podobnosti přirozených lesních biocenóz ve stádiu zralosti. V rámci jedné skupiny typů geobiocénů jsou natolik homogenní ekologické podmínky (klimatické, trofické i hydrické), že se vyznačují určitým druhovým složením a prostorovou strukturou biocenóz, určitou produktivností a určitou dynamikou vývoje.
Skupina typů geobiocénů je také typologická biogeografická jednotka biogeografického členění krajiny v geobiocenologickém pojetí. Na území ČR se nachází asi 200 těchto skupin, v rámci 1 typu biochory se jich průměrně vyskytuje 5–12.
Označení STG
Každá skupina typů geobiocénů je nositelem určitých ekologických podmínek a na ně navázaných potenciálních společenstev, můžeme ji tedy pro snazší identifikaci označit tzv. geobiocenologickou formulí. V této formuli jsou použity nadstavbové jednotky geobiocenologického klasifikačního systému (tj. vegetační stupeň, trofická řada či meziřada a hydrická řada). V méně vyhraněných STG jsou běžná i různá rozpětí těchto kategorií. Název skupiny typů geobiocénů je tvořen podle hlavních dřevin potenciálních biocenóz.
1) číslice – vyjadřuje převažující vegetační stupeň v biochoře. Je použito členění podle A. Zlatníka, který pro ČR vymezil 8. vegetačních stupňů: 1. dubový 2. bukodubový 3. dubobukový 4. bukový 5. jedlobukový 6. smrkojedlobukový 7. smrkový 8. klečový
2) písmeno(a) – vyjadřuje trofickou řadu či meziřadu, které naznačují minerální bohatost a kyselost půdního prostředí:
Základní řada A – oligotrofní (chudá a kyselá) B – mezotrofní (středně bohatá) C – nitrofilní (obohacená dusíkem) D – bázická (živinami bohatá na bázických horninách, především na vápencích)Meziřada AB – oligotrofně-mezotrofní BC – mezotrofně-nitrofilní BD – mezotrofně bázická CD – nitrofilně-bázická
3) číslice – označuje hydrickou řadu. Ta vystihuje ekologicky významné rozdíly ve vlhkostním režimu půd: 1. suchá (zakrslá) 2. omezená 3. normální 4. zamokřená 5. mokrá (s proudící nebo stagnující vodou) 6. rašelinná
Příklady STG Například geobiocenologická formule 3 B 3 označuje skupinu typů geobiocénů Querci-fageta typica (typické dubové bučiny) ve 3. dubobukovém vegetačním stupni, mezotrofní řadě B a v normální hydrické řadě 3.
Méně vyhraněná skupina typů geobiocénů může mít označení např. (2)3 BC-C (4)5a. Ta označuje STG Fraxini-alneta inferiora (jasanové olšiny nižšího stupně), která se vyskytuje především ve 3. dubobukovém vegetačním stupni a do 2. stupně zasahuje jen okrajově. Troficky zaujímá široké rozpětí – od mezotrofně nitrofilní meziřady BC až po nitrofilní řadu C. Obdobně je širší i rozpětí hydrických kategorií – od zamokřené řady po mokrou řadu s tekoucí vodou.
Související články Geobiocenóza Biochora Biogeografické členění Česka Reference
Kategorie:Geobiocenologie