Vancouver () je přístavní město v jihozápadní části kanadské provincie Britská Kolumbie, největší metropolitní centrum v západní Kanadě a třetí největší v celé Kanadě. Okolo města se rozkládá Regionální okres Metro Vancouver, který náleží do většího celku obecně známého jako Lower Mainland. Vancouverský přístav vykazuje největší objem přepravy v celé Severní Americe. Po Hollywoodu a New Yorku je Vancouver třetím největším centrem filmové produkce v Severní Americe, občas je označovaný jako Hollywood severu. Vancouver hostil XXI. zimní olympijské hry.
Vancouver leží v údolí řeky Fraser u Tichého oceánu, mezi úžinou Strait of Georgia a pohořím Coast Mountains. Město v 60. letech 19. století založili přistěhovalci. Rychlým tempem se z malé osady stalo velkoměsto. Přístav nabyl mezinárodního významu po dokončení Panamského průplavu. V roce 1986 mělo město 431 147 obyvatel (aglomerace 1,51 miliónu), a roku 2006 587 891 (aglomerace 2 180 737). Rozloha města je 114,67 km² (aglomerace 2 878,52 km²). Město rychle roste a odhaduje se, že počet obyvatel v metropolitní oblasti dosáhne v roce 2020 hranici 2,6 milionu. Vancouver spadá do pacifického časového pásma (UTC−8).
Je třeba upozornit, že město Vancouver neleží na ostrově Vancouver. Obojí nese jméno po kapitánovi Královského námořnictva Georgi Vancouverovi, jenž zde prováděl průzkum v roce 1792. Kromě kanadského Vancouveru existuje i město stejného jména v USA ve státě Washington.
Historie Podle archeologických vykopávek je možné první osídlení oblasti datovat do období 2 500 až 7 000 př. n. l. Jako první Evropan pobřeží prozkoumal v roce 1791 španělský mořeplavec José María Narváez. O rok později ho následoval George Vancouver. Přistál v zálivu, jemuž dal britské jméno Burrard. Simon Fraser, průzkumník a obchodník Severozápadní společnosti byl první Evropan, který stál na místě dnešního Vancouveru. V roce 1808 splavil řeku Fraser až po West Point Grey, nedaleko místa, kde se dnes nachází Univerzita Britské Kolumbie.
V roce 1861 přivedla Sobí zlatá horečka více než 25 000 mužů k ústí řeky Fraser a položila zde základ trvalého osídlení. Bylo založené v roce 1862 na farmě McLeary u břehu řeky Fraser. Pila postavená v Moodywille (nyní North Vancouver) položila základy dřevozpracujícímu průmyslu, který se rychle rozvíjel se stavbou dalších cest na jižním břehu a v okolí zátoky patřící kapitánu Edwardu Stampovi. Stamp začal těžit dřevo v okolí města Port Alberni. Pokoušel se postavit mlýn v Brockton Pointu, na místě, kde dnes stojí maják ve východní části Stanley parku, avšak silné vodní proudy a útesy ho nakonec donutily postavit mlýn na Gore Street, které se stalo známe jako Hastings Mill. Okolo mlýna postupně vznikalo centrum dnešního Vancouveru. S příchodem Kanadské pacifické železnice v roce 1880 začal jeho význam postupně klesat. Nadále však zůstal důležitou součástí města až do jeho uzavření ve 20. letech 20. století. Další z osad, Gastown, se rychle rozrostla roku 1867 v okolí hospody, jenž za příslib whisky, kterou zvládnou vypít na jedno posezení, postavil dohromady s dělníky z mlýna a s námořníky John Deighton. Roku 1870 vláda provincie Britská Kolumbie rozhodla o založení města přejmenované na Granville. Toto město bylo společně s jeho přístavem později vybrané jako konečná stanice pro Kanadskou Pacifickou železnici.
vlevo|náhled|upright|Socha Gassy Jacka v historické čtvrti Gastown Město Vancouver oficiálně vzniklo zápisem do registru jako městská samospráva 6. května 1886. Ve stejný rok do města dorazila Transkontinentální železnice. Jméno města vybral prezident Kanadské pacifické železnice (CPR) William Cornelius Van Horne.
13. června 1886, vypukl velký požár a celé město lehlo popelem. Přesto se Vancouver z této tragédie rychle vzpamatoval a ještě v tom samém roce byla založená i první městská požární stanice. Z osady čítající pouze 1 000 obyvatel se Vancouver do konce 19. století rozrostl na 20 000 a do roku 1911 až na 100 000 obyvatel. náhled|Vancouver v roce 1898 Ekonomika města velmi závisela na velkých firmách, jako například Severozápadní společnost a Kanadská pacifická železnice, ty měly prostředky na rychlý rozvoj Vancouveru a jeho okolí. Vzniklo sice několik továren, avšak hlavním průmyslem zůstala těžba dřeva a komerční přeprava pasažérů a výrobků.
V období po první světové válce, během Velké hospodářské krize došlo ve Vancouveru k velkým nepokojům a stávkám vedeným hlavně členy komunistické strany. V roce 1935 nepokoje vyvrcholily. Přes 1 600 stávkujících zaplavilo ulice města na protest proti podmínkám v táborech, které spravovala armáda ve vzdálených oblastech celé západní Kanady. Po dvou měsících násilných protestů obrátili stávkující svůj hněv na federální vládu v Ottawě a rozhodli se odcestovat na východ, aby tam oznámili svoje požadavky. Mezi další společenské hnutí této doby patřilo feministické hnutí a Svaz křesťanských žen požadující zákaz pití a distribuce alkoholu. Tvrdili, že alkohol je droga, která ničí rodinný život a podporuje zločinnost. Prohibice začala v Kanadě po konci první světové války a trvala až do roku 1921, kdy federální vláda převzala kontrolu nad prodejem alkoholu trvající dodnes.
První kanadský protidrogový zákon byl schválen po nepokojích, které vypukly po tom, co Liga za vyloučení Azijců (sdružení ze začátku 20. století, jež chtělo zabránit lidem z oblasti východní Asie v příchodu do Kanady a USA) vyvolala výtržnosti ve čtvrtích Chinatown a Japantown. Při vyšetřovaní násilností se zjistilo, že dva z poškozených byli výrobci opia a že bělošky byly spolu s Číňany častými návštěvníky kouření opia. Na základě těchto odhalení zákonodárci schválili federální zákon zakazující výrobu, prodej a distribuci opia k jiným než lékařským účelům. Sloučení s Point Grey a Jižním Vancouverem dalo městu finální podobu a díky němu se Vancouver stal třetí největší metropolí v zemi. K 1. lednu 1929 měl rozšířený Vancouver přes 228 000 obyvatel a rozprostíral se na celém poloostrově Burrard od řeky Fraser až k zálivu Burrard.
Přírodní poměry Vancouver leží na ploše 114,67 km². Terén tvoří nížiny i pahorkatiny. Od přímého vlivu Tichého oceánu ho chrání ostrov Vancouver, s oceánem je spojen úžinou Strait of Georgia. Město samotné se rozkládá na poloostrově Burrard, jenž leží mezi fjordem Burrard na severu a ústím řeky Fraser na jihu.
K městu patří i třetí největší městský park v Severní Americe, Stanley Park. Park zabírá plochu přes 400 hektarů, jeho velká část je zalesněná půl milionem stromů, z nichž jsou některé staré stovky let a dosahují výšky až 76 metrů. Park přiláká každoročně okolo osmi milionů návštěvníků, turistů i domorodců. náhled|Park královny Alžběty Na obzoru města dominuje pohoří North Shore. Při dobré viditelnosti lze na obzoru spatřit stratovulkán Mount Baker (3 285 m) nacházející se na jihovýchod od Vancouveru, již v USA ve státě Washington. Dále lze vidět ostrov Vancouver na západě a pobřeží Sunshine Coast na severozápadě.
Klimatické podmínky jsou na kanadské poměry nezvykle mírné. Vancouver má oceánské klima ohřívané teplým Severním tichomořským proudem. Letní měsíce jsou slunečné s příjemnými teplotami, v červenci a srpnu se průměrná denní teplota pohybuje okolo 22 °C. V lednu okolo 8 °C Celodenní mrazy a sněžení bývají zřídka. Průměrné množství srážek se za rok pohybuje okolo 1 219 mm. Na severním úpatí hor však naprší ročně přes 2 000 mm. Nejčastější výskyt srážek bývá mezi říjnem a začátkem dubna.
Ve Vancouveru a okolí rostou stromy a rostliny především deštných lesů mírného pásu. Skládají se z jehličnanů a smíšených skupin javorů a olší. Mezi typické jehličnany rostoucí v oblasti patří smrk sitka, zerav obrovský, jedlovec západní, douglaska tisolistá. Lesy této oblasti se vyznačují největší koncentrací vysokých stromů na celém pobřeží Britské Kolumbie. Jen v zátoce Elliott Bay v Seattlu je možné stromy porovnávat, co se výšky týče, s těmi ve fjordu Burrard a zátoce English Bay. Největší stromy se dříve vyskytovaly v oblasti dnešního Gastownu, místa, kde těžba dřeva začala nejdříve a na jižních březích zátok False Creek a English Bay, zejména v okolí pláže Jericho Beach. Les ve Stanley Parku je většinou druhé a třetí generace, existují zde ještě důkazy požívání starých technik těžby dřeva. Například zářezy ve stromech po používání desek, které se do nich vrážely. Dřevorubec na nich stál, a tak mohl strom uřezat ve větší výšce, kde byl kmen užší. V různých částech okresu West Vancouver roste Arbutus menziesii. Mnoho rostlinných druhu dovezli kolonisté z jiných světadílů, nejvíce pak z východní Asie. Například různé druhy palem, blahočet chilský, javor dlanitolistý, azalky. Od 30. let 19. století začala výsadba třešní pilovitých neboli sakur.
Obyvatelstvo Vancouver se také nazývá město čtvrtí z důvodu velké etnické různorodosti jeho obyvatel. Obyvatelé původem z Británie tvoří historicky největší etnickou skupinu ve městě. Prvky anglické kultury a společnosti jsou v některých oblastech Vancouveru velmi výrazné, a to zejména v South Granville a Kerrisdale. vlevo|náhled|Millennium gate v Chinatownu Číňané představují druhou nejviditelnější skupinu, město má jednu z nejrozšířenějších komunit hovořící čínskými jazyky v celé Severní Americe. Mezi další městské čtvrti se zastoupením etnických menšin patří Little Italy, Japantown, Greektown a Punjabi Market (někdy označovaný i jako Little India). Mezi asijská etnika ve Vancouveru patří také Vietnamci, Filipínci, Kambodžané, Korejci a Japonci. náhled|250px|Čtvrti Vancouveru Hodně emigrantů z Hongkongu si vybralo Vancouver za svůj domov po připojení této bývalé britské kolonie k Číně. Tím pokračovali v tradici přistěhovalectví z celého světa, v důsledku kterého je Vancouver po Torontu druhou nejpopulárnější destinací pro emigranty v Kanadě. Po přívalu emigrantů z Hongkongu jsou největší etnickou skupinou ve městě (kromě Britů) Němci, následovaní Ukrajinci, Italy, Skandinávci a Východoevropany. Ve městě i v metropolitní oblasti se také nachází početná skupina původních obyvatel – indiánských kmenů, v Kanadě nazývaných jako První národy. Ve Vancouveru se vytvořila nejpočetnější komunita původních obyvatel v celé provincii Britská Kolumbie.
I když občas dochází k incidentům s rasovým podtextem, rasové a etnické soužití je na velmi vysoké úrovni. Projevuje se to například relativně vysokým počtem smíšených manželství, smíšené páry jsou běžným jevem v jednotlivých čtvrtích. Rovněž oba tradiční čínské svátky Duanwu Festival, někdy nazývaný Festival dračích člunů, který se slaví v pátém dni pátého měsíce čínského kalendáře, a čínský Nový rok, který trvá od 1. až do 15. dne prvního měsíce v čínském lunárním kalendáři, oslavují všechny etnické skupiny dohromady.
Architekti se v 50. a 60. letech rozhodli podpořit stavbu vyšších obytných domů ve West Endu a v Downtownu, výsledkem čehož vzniklo kompaktní jádro města, přizpůsobené veřejné dopravě, chodcům a cyklistům. Hustota zalidnění se v Downtownu podle sčítaní lidu v roce 2001 pohybuje okolo 121 obyvatel na hektar. Radnice pokračuje v politice zvyšování hustoty obyvatelstva s cílem zamezit nekontrolovanému rozšiřování města.
Rok Populace 1891 13 709 1901 26 133 1911 100 401 1921 117 217 1931Do údajů před rokem 1931 nejsou zahrnuta bývalá města Point Grey a South Vancouver. 246 593 1941 275 353 1951 344 833 1961 384 522 1966 410 375 Rok Populace 1971 426 256 1976 410 188 1981 414 281 1986 431 147 1991 471 644 1996 514 008 2001 545 671 2006 578 041
Ekonomika