Avšalom Feinberg

Avšalom Feinberg (, ‎23. října 1889, Gedera – 20. ledna 1917, poblíž Rafy) byl jeden ze zakladatelů a vůdců židovské špionážní sítě Nili, založené v roce 1915 v Palestině za účelem podpory Spojeného království v boji proti Osmanské říši během první světové války. Skupina, zformovaná kolem vědce Aarona Aaronsohna, dokázala shromáždit rozsáhlé množství zpravodajských informací o rozmístění tureckých vojsk, politické a ekonomické situaci v zemi a mnohé další. Navázání a udržení kontaktu s Brity však nebylo snadné. Feinbergovi se v roce 1915 podařilo jako prvnímu domluvit spolupráci s britskou zpravodajskou službou v Egyptě. Komunikace však byla přerušena a skupině se opakovaně nedařilo s Brity spojit. Feinberg při jednom z těchto pokusů zahynul, když jej při cestě do Egypta počátkem roku 1917 na Sinajské poušti zastřelila skupina beduínů.

Informace, které se Nili po navázání spolupráce podařilo Britům předat, zásadně přispěly k britskému vojenskému vítězství nad Osmanskou říší. Uznání se však skupině dostalo až o desítky let později. Feinbergovy ostatky byly nalezeny teprve po šestidenní válce v roce 1967, v níž Izrael mimo jiné dobyl Sinajský poloostrov. V listopadu téhož roku se dočkal státního pohřbu na izraelském národním hřbitově na Herzlově hoře v Jeruzalémě.

Mládí náhled|vlevo|Devítiletý Feinberg se sestrami (zleva) Šošanou a Cilou, rok 1898|alt=Tři děti na černobílé fotografii, zachyceny od pasu nahoru Narodil se v Gedeře v palestinské části Osmanské říšeOd roku 1948 je Gedera součástí Izraele. do rodiny ruských intelektuálů a sionistických průkopníků ze skupiny Bilu. Jeho rodiče, Jisra'el Feinberg a Fanja rozená Belkindová, do Palestiny přesídlili v roce 1882 v rámci první aliji a usadili se v Rišon le-Cijonu, kde patřili mezi zakladatele města. Po neshodě s tamním vedením Feinbergovi a několik dalších rodin Rišon le-Cijon opustili a vydali se zhruba dvacet kilometrů jižně, kde založili osadu Gedera, v níž se posléze Avšalom Feinberg narodil. Měl dvě sestry: starší Šošanu (1887–1982) a mladší Cilu (1894–1988). V dětství se s rodinou přestěhoval do přibližně 75 kilometrů na sever vzdálené nově založené osady Chadera, kterou pomáhali budovat. Nacházela se v oblasti malarických bažin, a život tam byl z počátku velmi tvrdý. Na místní poměry získal bohaté vzdělání. Studoval na škole Alliance israélite universelle a kromě toho měl několik dalších učitelů. Od dědy, Me'ira Belkinda, se mu dostalo židovské výchovy a vzdělání v oblasti Bible. Strýc Jisra'el Belkind, přední hebraista, jej učil hebrejštině, zatímco teta Olga Belkindová rozvíjela jeho francouzštinu. Nadto jej otec dal do školy k místnímu arabskému učenci, který ho učil Korán a arabštinu, díky čemuž dokázal hovořit a číst jako jakýkoli Arab. V patnácti letech ho rodiče poslali na čtyři roky studovat do Francie, kde se jeho přáteli mimo jiné stali spisovatel Charles Péguy a filosof Jacques Maritain.

náhled|Dům v Chadeře, kde Feinberg vyrůstal|alt=Přízemní oranžový dům s taškovou střechou Po návratu měl často spory s otcem o budoucnosti Židů v Palestině. Nesouhlasil s jeho smířlivým postojem vůči Turkům a protivilo se mu pomalé vykupování pozemků pro rozvíjející se židovské osídlení a spoléhání se na zkorumpované úředníky. Věřil v nezbytnost svržení Osmanské říše a následnou ochranu Palestiny ze strany mocnosti typu Spojeného království. Byly chvíle, kdy jej zachvacoval smutek a samota. Vše se ale změnilo v roce 1911, kdy se seznámil s Aaronem Aaronsohnem (1876–1919). Tomuto o třináct let staršímu vědci se, díky jeho objevu divoké pšenice, dostalo věhlasu a podpory z celého světa, a získal přístup k nejvyšším představitelům Osmanské říše. Aaronsohn založil židovskou zemědělskou experimentální stanici v Atlitu, vzdáleném necelých 30 kilometrů severně od Chadery, v níž zkoumal původní zemědělské techniky používané v tomto regionu. Feinberg nejprve působil jako jeho asistent v Atlitu, aby se posléze stal vedoucím pobočky experimentální stanice, kterou Aaronsohn s jeho pomocí založil v Chadeře.The Aaronsohn Saga. S. 77. Oba muži se velmi sblížili a Feinberg si v tomto smyslu poznamenal: „Když něco dělám pro Aarona, cítím, že něco dělám pro svou domovinu; domovinu, kterou miluje nadevše a vzdává jí hold, jako básník, jako kněz; domovinu, které dává celý svůj život.“

náhled|vlevo|Mladý Avšalom Feinberg|alt=Mladý muž focený z profilu, hruď s hlavou Během jednoho purimového bálu se v Zichron Ja'akovu, kde žila Aaronsohnova početná rodina, seznámil s jeho sestrami Sárou (1890–1917) a Rivkou (1892–1981). Nejprve se zajímal o Sáru. Podle autorek Idy Cowen a Irene Gunther spolu zamilovaný pár trávil mnoho času a občas je doprovázela Rivka. Feinberg psal Sáře básně, milostné dopisy a jezdili spolu na projížďky na koních. Následující léto ji požádal o ruku, ale ona mu nedokázala odpovědět, ač jej milovala. Stejná situace se opakovala i v následujících měsících. Sára nad jeho nabídkami k sňatku váhala, až se začala vyhýbat situacím, kdy spolu byli o samotě, a Feinberg o ni začal ztrácet zájem. Když za ní přijel kvůli vyjížďce na koních, poslala místo sebe raději Rivku. S tou Feinberg postupně začal trávit čím dál tím víc času, až se z nich stal pár (některé zdroje uvádí, že se zasnoubili,The Nili Spies. S. 35. jiné tvrdí, že k tomu nikdy nedošloA Spy For Freedom: The Story of Sarah Aaronsohn. S. 33.). Izraelský historik Šmue'l Kac naproti tomu partnerský vztah mezi Sárou a Feinbergem ve své podrobné publikaci o Nili vůbec nezmiňuje a letmo vzpomíná pouze vztah s Rivkou.The Aaronsohn Saga. 86–87.

V té době se stal členem nově vzniklé skupiny Gideonim, tvořené mladými muži ze Zichron Ja'akovu, kteří měli za úkol bránit město a místní obyvatele před arabskými útoky. Podle staré židovské tradice nebylo v ortodoxní rodině možné, aby se mladší dcera vdala dříve než její starší sestra. Sára nechtěla stát své sestře ve štěstí, a tak se, přestože stále chovala city k Feinbergovi, v roce 1914 provdala za židovského obchodníka z Istanbulu, který byl jako vhodný nápadník představen jejímu otci. Teprve tehdy, když Sára s manželem odešla do Istanbulu, si Feinberg uvědomil, že si neměl vybrat Rivku, neboť stále choval city k její starší sestře.The Nili Spies. S. 38–39. Nakonec se s ní nikdy neoženil.A Spy For Freedom: The Story of Sarah Aaronsohn. S. 67.

První světová válka V červenci 1914 vypukla první světová válka, v níž se Osmanská říše postavila na stranu Centrálních mocností proti státům Dohody (tedy i Spojenému království). Aaronsohnovi poslali Rivku do bezpečí Bejrútu, kde působila jako kontakt svého bratra Aarona s americkým konzulem. V lednu 1915 šejch ze sousedního města falešně obvinil obyvatele Chadery z prodávání pšenice Britům. Turci následně pozatýkali třináct mladých mužů včetně Feinberga, aby je předvedli před vojenský soud v Jeruzalémě. Podle britského historika Jonathana Schneera byl zatčen z jiného důvodu, a to pro falešné obvinění, že kontaktoval britskou válečnou loď kotvící v Haifském zálivu. Během zatýkání se mu podařilo proklouznout a utéci do Zichron Ja'akovu, kde informoval Aaronsohna o jejich zatčení. Ten mu přislíbil využít svého vlivu a Feinberg se vrátil k ostatním zadrženým. Během transportu u něj propukla malárie. V jednu chvíli svému příteli, rovněž vězněnému Liovovi Schneersonovi, vyjevil svoji představu o pokračování války. Podle něj se musí Židé obrátit na Brity a pomoci jim v jejich válečném úsilí, a to jak informacemi, tak bojeschopnými muži. Když Schneerson poukázal na možná rizika takových aktivit, Feinberg mu odvětil: „Už teď nás chtějí odsoudit k trestu smrti. A za co? Pokud musíme zemřít, tak je lepší zemřít za něco, co jsme udělali.“.The Nili Spies. S. 47–50. Následující den byli všichni na základě rozkazu z Jeruzaléma propuštěni, za což vděčili Aaronsohnově intervenci.

Navázání kontaktu v Egyptě náhled|Křižník USS Des Moines, na němž Alex a Rivka Aaronsohnovi odpluli do Egypta|alt=Ilustrace válečné lodi s dvěma stěžni a komíny Jak válka pokračovala, bylo čím dál tím jasnější, že Britové netuší, co se v Osmanské říši děje.The Nili Spies. S. 52–59. Na jaře 1915 se proto Aaronsohn rozhodl založit špionážní síť, sestávající zejména ze členů Gideonim, která by pro britské válečné účely shromažďovala zpravodajské informace. První praktický návrh k akci na podporu Britů nicméně vzešel od Feinberga.The Aaronsohn Saga. S. 78. Aaronsohnovu plánu napomohla invaze sarančí pustinných (Schistocerca gregaria), která decimovala turecké zemědělství. Coby přední agronom byl pověřen Džamalem Pašou, jedním z vládců Osmanské říše a velitelem Čtvrté armády, bojem s tímto hmyzem.The Nili Spies. S. 60–68. Díky tomu se dostal do úzkého kontaktu s nejvyššími vojenskými a civilními představiteli Palestiny, Libanonu a Sýrie, ale mohl tak i strategicky rozmisťovat členy skupiny po celé Palestině pod záminkou boje se sarančaty. Britskou zpravodajskou službu v Káhiře v srpnu 1915 oslovil jeho mladší bratr Alex (1888–1948), kterému se do Egypta podařilo odplout o měsíc dříve na padělané pasy se sestrou Rivkou na palubě americké válečné lodi USS Des Moines, která z Palestiny odvážela vyhoštěné Egypťany. Setkal se však s nezájmem, lhostejností a podezíravostí. S Rivkou nakonec odplul na Gibraltar, s cílem pokračovat do Spojených států amerických. Když již třetím měsícem neměli Aaron Aaronsohn s Avšalomem Feinbergem o Alexovi žádné zprávy, rozhodli se pokus o kontakt zopakovat. Možnosti, jak se do Egypta dostat, byly dvě, a to buď přes Sinajskou poušť nebo po moři. Feinberg se rozhodl pro druhou variantu, která se jevila snázeji proveditelná. Plán byl takový, že na rybářské lodi vypluje na otevřené moře, kde se nechá nabrat některou z lodí států Dohody. Aby zmátl podezřívavé arabské rybáře, zajistil si loď i s rybářem a doprovodem. Počátkem srpna 1915 již bylo vše domluveno, když Francie vyhlásila hermetickou námořní blokádu syrsko-palestinského pobřeží.

Po několika dnech se však v Haifě opět objevila loď USS Des Moines a Feinbergovi se na ní 30. srpna 1915 podařilo přes Krétu odplout do Egypta. Na rozdíl od Alexe však zamířil do Port Saidu, kde v námořní zpravodajské službě pracoval jako překladatel jeho známý. Tam se setkal s velícím důstojníkem poručíkem Wooleym, kterému popsal situaci. Wooley byl Feinbergem ohromen a „ani na chvíli nepochyboval o upřímnosti jeho záměrů či schopnosti dostát tomu, co nabízí“. Ač podle něj nebyla vhodná doba na realizaci Feinbergova plánu ozbrojeného povstání, souhlasil s využitím jejich skupiny pro sběr zpravodajských informací. Feinberg následně od Britů obdržel šifrovací signály, aby mohli komunikovat s jejich loďmi proplouvajícími kolem Atlitu. Od několika palestinských uprchlíků v Alexandrii se dozvěděl, že Rivka s Alexem čeká na Gibraltaru na loď do Spojených států (z Egypta odpluli tři dny předtím, než dorazil). Alex Aaronsohn se jej dopisem snažil přemluvit, aby se k nim přidal a ve Spojených státech společně v médiích bojovali proti Osmanské říši. To ale Feinberg odmítl a mimo jiné odpověděl: „Vím, že cíl, který jsme si stanovili, je obtížný, a že cesta k němu je dlouhá. To mne však netrápí. Můj cíl je uspět: buď zvítězit nebo zemřít.“ Počátkem listopadu 1915 se Feinberg vypravil do Atlitu na palubě malé francouzské válečné lodi, která plula kontaktovat špiony v libanonském Týru. Jedné noci, když loď doplula na úroveň Atlitu, jej námořníci ve člunu dopravili na břeh. Ve výzkumné stanici zastihl Aaronsohna, jemuž sdělil dobré zprávy. O deset dní později měla kolem Atlitu plout loď, která by od nich převzala připravené informace.

Zatčení na Sinaji, Istanbul a shledání náhled|vlevo|Aaron Aaronsohn|alt=Muž v saku focený z profilu