Spojený ústav jaderných výzkumů (, Objediňonnyj institut jaděrnych issledovanij, ОИЯИ, OIJAI; česky se užívá akronym SÚJV) v Dubně u Moskvy je mezinárodní výzkumné centrum zabývající se jadernou fyzikou a jinými fyzikálními obory. Ústav zaměstnává dohromady 5500 lidí, vědců zde pracuje 1200 – tisícovka z tohoto počtu jsou doktorandi z 17 členských států. Těmito členskými státy jsou: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Bulharsko, Čína, Kuba, Gruzie, Kazachstán, KLDR, Moldávie, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina, Uzbekistán a Vietnam. Rovněž zde působí významní vědci z organizací jako je UNESCO, CERN, CLAF a vědci ze států západní Evropy a USA.
Součásti Ústav je rozdělen na osm specializovaných laboratoří: Bogoljubova laboratoř teoretické fyziky Vekslerova a Baldinova laboratoř fyziky vysokých energií Laboratoř částicové fyziky Dželepovova laboratoř jaderných problémů Fljorovova laboratoř jaderných reakcí Frankova laboratoř neutronové fyziky Laboratoř informačních technologií Laboratoř radiační biologie Dále je součástí institutu univerzitní centrum. V těchto laboratořích probíhá výzkum v oborech: Teoretická fyzika, fyzika elementárních částic, relativistická jaderná fyzika, fyzika těžkých iontů, fyzika nízkých a středních energií, neutronová fyzika, fyzika kondenzovaných hmot, radiační biologie, počítačové sítě a vzdělávací programy výpočetní fyziky.
Vybavení Institut je vybaven částicovým urychlovačem o energii 7 GeV, třemi izochronními cyklotrony o energiích 120, 145 a 650 MeV, fázotronem (680 MeV), synchrofázotronem (4 MeV) a mikrotronem (urychlovačem elektronů). V neutronové laboratoři pak pracuje neutronový pulsní reaktor a 19 přidružených zařízení využívajících neutronové paprsky z tohoto reaktoru.
Historie Dohoda o založení ústavu byla podepsána 26. března 1946 v Moskvě, u jeho vzniku stáli slavní vědci, například Wang Kan-čchang, významný čínský fyzik, nebo Vladimir Veksler. Ústav vznikl ze dvou institutů sovětské akademie věd – Institutu pro jaderný výzkum a Elektrofyzikální laboratoře. Přestože první výzkumné zařízení bylo vybudováno v Dubně již v roce 1947, teprve se vznikem CERNu v roce 1954 nabyl ústav značného významu, právě jako "východní protipól CERNu".
Česká republika ze spolupráce odstoupila roku 2022 kvůli ruské agresi proti Ukrajině.
Nejdůležitější objevy V institutu bylo učiněno více než 40 významných objevů, například: 1959 – nezářivé přechody v mezoatomech 1960 – antisigma-minus hyperon 1963 – prvek 102 1972 – regenerace buněk po zásahu radiací 1973 – zákon zachování počtu kvarků 1975 – jev uvěznění pomalých neutronů 1988 – pravidelnost v rezonantních formacích muonických molekul v deuteriu 1999 – 2005 – těžké prvky 114, 116, 118, 115 a 113 2006 – chemická identifikace prvku 112 2010 – prvek 117
Ředitelé Dmitrij Ivanovič Blochincev (1956–1965) Nikolaj Nikolajevič Bogoljubov (1966–1988) Dezső Kiss (1989–1991) Vladimir Georgijevič Kadyševskij (1992–2005) Alexej Norajrovič Sisakjan (2005–2010) Michail Grigorjevič Itkis (2010–2011 viceředitel pověřený řízením po smrti A. N. Sisakjana) Viktor Anatoljevič Matvejev (2011–2020) Grigorij Vladimirovič Trubnikov (od 2021)
V letech 1956–1959 působil v pozici náměstka ředitele Václav Votruba a v letech 1973–1977 Čestmír Šimáně v pozici zástupce ředitele.
Cena SÚJV Od roku 1961 se uděluje cena SÚJV za mimořádné objevy v oblasti jaderné fyziky. Prvními držiteli byli profesor Wang Kan-čchang a Vladimir Vekseler, kteří objevili antisigma-minus hyperon, v té době ještě považovaný za elementární částici.
Reference
Externí odkazy
JINR Website Výbor pro koordinaci spolupráce ČR s SÚJV Dubna Prvek s protonovým číslem 117 byl poprvé syntetizován v Dubně
Kategorie:Věda a technika v Rusku Kategorie:Věda a technika v Sovětském svazu Kategorie:Organizace v Rusku Kategorie:Organizace v Sovětském svazu Kategorie:Stavby v Moskevské oblasti Kategorie:Jaderná technika v Rusku