Koncentrační tábor Jasenovac (v chorvatském originále ) byl jedním z největších koncentračních táborů na území Evropy během druhé světové války.MILETIĆ, str. 43 Nacházel se na území Nezávislého chorvatského státu na území obcí Jasenovac a Stara Gradiška (nedaleko současných chorvatsko-bosenských hranic) a k jeho zřízení došlo v srpnu 1941. Tábor nebyl spravován jednotkami nacistického Německa a podléhal přímo správě chorvatského fašistického hnutí ustašovců. Správcem tábora byl po celou dobu jeho existence Vjekoslav Luburić a jeho pobočníkem Dinko Šakić.Kolaborovali s nacisty: Dinko Šakić. Online na https://www.youtube.com/watch?v=NBuyN0ykKdIMILETIĆ, str. 25 Tábor osvobodily v dubnu 1945 partyzánské jednotky Josipa Broze Tita.
Většinu z obětí tábora tvořili pravoslavní Srbové, Romové, Židé a političtí oponenti ustašovského režimu. Odhady počtu obětí se liší, většina moderních zdrojů však uvádí údaje kolem 100 000 lidí.
Struktura tábora Tábor byl vystavěn podle vzoru nacistických koncentračních táborů. Tábor tvořilo pět samostatných lágrů, včetně dětského koncentračního tábora Sisak.upright=0.8|náhled|Kamenný květ, pomník obětí koncentračního tábora Jasenovac|vlevo
Tábor I Byl založen v srpnu roku 1941 na podmáčeném území obehnaném vodním kanálem, jižně od řeky Veliki Strug. Byl v provozu pouze několik měsíců do podzimu 1941, než byl zničen záplavami. Počet obětí se odhaduje na 10 000.Jastrebarsko 1942: Sdružení dětí bývalých vězňů, jejich potomků a příznivců. Dostupné online (chorvatština)
Tábor II (Bročice) Byl založen 2 km severně od Jasenovace u stejnojmenné vesnice jižně od řeky Veliki Strug. Fungoval krátce, jen do konce září 1941.
Tábor III (Ciglana) náhled|Poprava vězně Byl největší součástí této soustavy a nacházel se na statku Ozrena Bačiće, jehož rodina emigrovala roku 1941 z NDH, neboť byla pravoslavného vyznání. Nacházel se zde pracovní tábor s cihelnou (odtud jméno) a elektrárnou. V cihelně také zaživa upalovali vězně.
V tomto táboře bylo soustředěno nejvíce Židů a také komunisté. Zde se také nacházel dětský koncentrační tábor, v němž je za dobu jeho existence doloženo kolem 5000 obětí.
V blízkosti tábora bylo zřízeno pohřebiště Limani, kde na ploše 1175 m² byly zřízeny masové hroby.Oficiální stránky památníku Jasenovac (chorvatština)
V táboře se nacházely tyto pracovní úseky a pracovní skupiny (radne grupe): I provaznictví, II pila, III cihelna, IV koželužna, V zednické práce, VI elektrocentrála. Pracovní tábor byl zpočátku obehnán ostnatým drátem a ze tří stran také vysokou zdí. Ze čtvrté strany tvořila hranici řeka Sava. V opevnění bylo deset strážních věží a zeď zajištěna ostnatým drátem pod vysokým napětím.
Součástí Tábora III byl i samostatný úsek, kde byli vězněni Romové. Byli využíváni na nejtěžší práce. RIFFER, Milko: Grad mrtvih: Jasenovac 1943. Dostupné online. (chorvatština)
Tábor měl také vlastní krematorium.
Tábor III byl v provozu od poloviny září 1941 do 23. dubna 1945.
V listopadu 1944 byl bombardován spojeneckými letouny.
Tábor IV (Jasenovac IV nebo také Kožara) Byl založen roku 1942 jako menší pracovní tábor. Převážně zde pracovali Židé. Ustašovci se je však postupně snažili likvidovat, neboť se řídili podle nepsaného pravidla „Ani jeden Žid z tábora nesmí zůstat živ, protože Židé by byli jedněmi z nejvíce nelítostných svědků proti ustašovcům“.GOLDSTEIN a GOLDSTEIN, str. 91
Tábor V Ciganski náhled|Srbosjek (srbořezač) – nůž používaný dozorci k usmrcování vězňů Nacházel se ve vesnici Uštice mezi řekami Sávou a Unou, byli zde nejčastěji soustředěni Romové. V rámci rasistického přístupu k těmto vězňům bylo raženo heslo Cigani se privodi konstruktivnom radu (Cikáni budou přinuceni ke smysluplné práci).
Tento tábor byl v provozu od roku 1942 do května 1945.http://www.jusp-jasenovac.hr/Default.aspx?sid=5961 (chorvatština) Na konci války byli někteří vězni zabiti a někteří byli deportováni do Německa. Na kraji vesnice Uštice se nalézá statek Srba Ostoje Krnjajića, který byl znám jako „dům kvílení“ – byli zde týráni a zabíjeni vězni. Jsou zde odkrývány doposud neznámé masové hroby obětí. Doposud je evidováno 21 masových hrobů (stav 2016).
Tábor VI Nacházel se ve vesnici Mlaka na řece Sávě 10 km od Jasenovce u Staré Gradišky. Obsahoval i ženský pracovní tábor ve vesnicích Mlaka i Jablanac, které byly čistě srbské. Na srbských statcích byly zřízeny táborové hospodářské provozy. Počet obětí se odhaduje na 45 000. V těchto srbských vesnicích bylo před válkou asi 150 srbských domů. Pravoslavný kostel ve vesnici byl ustašovskými vojsky zbořen. Roku 1967 zde byl odhalen památník obětem, jehož autorem je Petar Vovk.Oficiální stránky památníku Jasenovac (chorvatština)
náhled|Tábor VII Stara Gradiška|vlevo
Tábor VII Nacházel se ve Staré Gradišce na břehu Sávy ve staré tvrzi z dob Rakouska-Uherska, přebudované na vězení. Byl rozdělen na mužskou, ženskou a dětskou část. Tímto táborem prošli mnozí vězni umístění později do samotného tábora Jasenovac či určení na pochod smrti. Likvidaci tábora začali sami ustašovci koncem roku 1944, trvala do 23. dubna 1945. Blízko tohoto tábora bylo zřízeno velké táborové pohřebiště s asi 6000 hroby. Některé oběti byly hozeny do řeky Sávy.
Tábor VIII Nacházel se ve vesnici Donja Gradina na bosenské straně řeky Sávy u ústí Uny na prostoru asi 125 hektarů. V blízkém lese bylo zřízeno místo pro likvidaci vězňů.http://www.jusp-jasenovac.hr/Default.aspx?sid=5959 (chorvatština) Nejčastějšími oběťmi zde byli Srbové. Byly zde také zřízeny masové hroby. Na pohřebišti jich bylo identifikováno celkem 105. Na devíti pohřebištích se zde nalézá 105 masových hrobů na celkové ploše 10 130 m².
Podle očitých svědků se popravy děly chladnými zbraněmi, aby nebylo slyšet střelbu. O život zde přišlo až 200 lidí denně. V roce 1945 ustašovci přeorali toto území traktory, aby nebylo možno identifikovat místa masových hrobů.
Oběti náhled|Pamětní místo s připomínkami obětí Počet obětí a jejich rozložení dle etnických skupin se u různých autorů liší. Většinu jich tvoří etničtí Srbové, Židé, antifašističtí Chorvaté nebo disidenti a Romové. Podle odhadů Muzea holocaustu ve Washingtonu zavraždili ustašovci v táboře 77 až 99 tisíc osob. Podrobné statistiky uvádí Památník Jasenovac (vycházející z evidence obětí správy koncentračního tábora) a Ivo a Slavko Goldsteinovi.
Podle památníku Jasenovac v táboře zahynulo 83 145 osob, z toho 47 627 Srbů, 16 173 Romů, 16 173 Židů, 4 255 Chorvatů, 1 128 Bosňáků, 266 Slovinců (Slavko Alojz Kramar uvádí 306), 114 Čechů, 106 Slováků, 64 Ukrajinců, 44 Černohorců, 27 Maďarů, 19 Italů, 18 Rusů, 10 Rusínů, 10 Němců, 9 Poláků, 1 Albánec, 1 Rakušan, 1 Gruzínec, 1 Rumun a 166 osob neznámé národnosti.Poimenični popis žrtava (chorvatština)
Ivo a Slavko Goldsteinovi uvádí, že v táboře zemřelo 82 073 osob, z toho 46 740 Srbů, 16 131 Romů, 2 999 Židů, 4 208 Chorvatů (většinou komunistů), 1116 Muslimů (Bosňáků, kteří byli podle dokumentace Památníku Jasenovac vězněni zejména z politických důvodů),Spomen područje Jasenovac. Online (chorvatština) 263 Slovinců a 616 osob ostatních a neznámých národností.
Mezi oběťmi bylo také mnoho občanů pravoslavného vyznání, ať již z řad Srbů nebo Chorvatů (ti byli většinou nuceni, aby přestoupili na katolickou víru). Byli mezi nimi také homosexuálové a svobodní zednáři.http://www.jergovic.com/sumnjivo-lice/cokoladni-holokaust-u-zagrebu/ (chorvatština)
Srbové, Chorvati a Slovinci Mezi srbskými vězni bylo mnoho pravoslavných kněží. Pravoslavné obyvatelstvo bylo nezřídka překřtíváno. Po bitvě na Kozaře v létě 1942 byla většina Srbů zavražděna.Spomen područje Jasenovac : Srbi u KCL Jasenovac Online (chorvatština) Vztah k Srbům v NDH byl dán otázkou národnostní i náboženskou, kdy v NDH hrála roli katolická církev i ve jménu národních chorvatských zájmů, a to také v propagandě a postoji proti převážně pravoslavným Srbům jakožto údajným utlačovatelům chorvatského národa v období Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Mezi vězněnými Chorvaty byli představitelé inteligence a také příslušníci (ilegální) komunistické strany.Spomen područje Jasenovac : Hrvati u KCL Jasenovac Online (chorvatština) V ideologii NDH byli Chorvaté pokládán za součást árijské rasy a jako státotvorný národ.
Mezi vězni byli také Slovinci. Byla plánována jejich asimilace s chorvatským obyvatelstvem.Spomen područje Jasenovac : Slovenci u KCL Jasenovac Online (chorvatština) Mezi Slovinci bylo také 349 kněží. Ti byli umístěni ve farnostech a klášterech ve Slavonské Požeze, Đakovu a Zagorje.
Židé a Muslimové Židé byli mezi prvními, kteří byli internování v táboře Jasenovac.HAYDEN, str. 150 Byli umístěni zejména v pracovních táborech. Na záchraně Židů v NDH se podílel záhřebský arcibiskup, blahoslavený Alojzije Stepinac.http://www.croatianhistory.net/etf/gitman.html (chorvatština) Na Heinrichu Himmlerovi vymohl, aby do koncentračních táborů nebyli posíláni Židé ze smíšených manželství.
Muslimové z řad vězňů byli většinou komunisté nebo účastníci bosenského odboje proti NDH.Spomen područje Jasenovac : Muslimani u KCL Jasenovac Online (chorvatština)MILETIĆ, str. 31 (Muslimové-Bosňáci byli totiž podle rasových zákonů NDH vnímáni dokonce jako nejčistší složka chorvatského národa.)
Romové a političtí vězni Od června 1941 do 20. dubna 1942 byla organizována na území NDH systematická deportace Romů. Žádný z romských vězňů nepřežil.Spomen područje Jasenovac : Romi u KCL Jasenovac Online (chorvatština) Podle některých zdrojů nebyli romští vězni ani evidováni, ale přímo po deportaci rovnou zabíjeni.http://www.vecernji.hr/sredisnja-hrvatska/romi-u-jasenovcu-nisu-bili-evidentirani-odmah-su-ubijani-592896 (chorvatština)
Mezi „politické“ vězně patřili členové ilegální komunistické strany, členové Chorvatské agrární strany (Hrvatska seljačka stranka) a také zednáři.
Úmrtí z důvodu nemocí V letech 1942–43 zemřel větší počet vězňů na tyfus. Za jeden měsíc je evidováno asi 1800 obětí tyfu.
Vězni umírali i v táborové nemocnici v Sisaku.GOLDSTEIN a GOLDSTEIN, str. 101
Konec existence tábora a pokusy o útěk Ke konci existence tábora vybrali dozorci staré a nemocné vězně a zabili je. Mrtvá těla pak naházeli do řeky Sávy. Dne 21. dubna 1945 začala ustašovská vojska tábor likvidovat a vězni museli nastoupit na svého druhu pochod smrti. Pro tento pochod se vžil název Křížová cesta (Križni put).GOLDSTEIN a GOLDSTEIN, str. 118. Sama ustašovská armáda šla stejným směrem (také před postupujícími partyzánskými jednotkami) až k pohraničnímu městu Bleiburg, kde svedla poslední bitvu v rámci 2. světové války v Chorvatsku. Tato bitva, i když poslední a s účastí již jen zbytků ustašovského vojska, z nichž zde někteří padli, stala se nástrojem propagandy chorvatských nacionalistů v 90. letech.http://www.sinagl.cz/z-korespondence/1056-nejvetsi-valecny-zlocin-od-roku-1945-.htmlhttp://vladislavsvoboda.blog.idnes.cz/c/428245/Zlocinne-ideologie-20-stoleti-komunismus-a-nacismus-VIIIcast.htmlPropagandistické video na Youtube (chorvatština)
O den později, 22. dubna, asi 600 vězňů podniklo pokus o útěk.GOLDSTEIN a GOLDSTEIN, str. 102 Úhrnem 84 z nich útěk přežilo.GOLDSTEIN a GOLDSTEIN, str. 103 Ve stejný den došlo k útěku 147 vězňů z tábora IV Kožara.GOLDSTEIN a GOLDSTEIN, str. 104 a 105.
Dne 2. května těsně před příchodem Jugoslávské lidové armádyMILETIĆ, str. 40 prchající ustašovská vojska tábor zapálila.GOLDSTEIN a GOLDSTEIN, str. 105.
Poválečný vývoj náhled|Báseň na památníku obětem koncentračního tábora Ihned po válce začalo vyšetřování, to však tehdy nebylo dokončeno. Dinko Šakić uprchl, okolnosti jeho úniku jsou však nejasné.