Karlovarský kraj leží na nejzazším západě Čech, a je tak nejzápadnějším krajem České republiky. Kraj sousedí na severovýchodě s Ústeckým krajem, na jihovýchodě s Plzeňským krajem, na jihozápadě s německou spolkovou zemí Bavorsko a na severozápadě s německou spolkovou zemí Sasko. Nejvýznamnější řekou v Karlovarském kraji je řeka Ohře.
Karlovarský kraj jako vyšší územní samosprávný celek byl vytvořen v roce 2000 na území severní části Západočeského kraje. Sídlem kraje jsou Karlovy Vary. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi malé kraje Česka. Jeho rozloha (3 314 km²) zabírá 4,25 % území Česka. Karlovarský kraj je rozlohou třetí nejmenší kraj hned po Praze a Libereckém kraji. Na počet obyvatel je Karlovarský kraj nejmenším krajem Česka, žije zde obyvatel.
Historie Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
Převedení části historického území obce Valeč, nyní ležícího ve vojenském újezdu Hradiště, z Karlovarského do Ústeckého kraje se setkalo v dubnu 2012 se zásadním nesouhlasem této obce.
V srpnu 2012 byl zveřejněn záměr převést, v souladu s výsledky ankety uspořádané mezi místními obyvateli, z Karlovarského kraje na Ústecké území o 7 hektarech se 3 osadami (Bukovina, Střelnice a Ořkov) a 20 obyvateli, které má spádově blíž k Podbořanům. Karlovarský kraj po počátečním nesouhlasu nakonec vyjádřil souhlas.Ústecký kraj se zřejmě zvětší na úkor Karlovarského, ČT24, 15. 8. 2012.
Přírodní podmínky 43,1 % jeho plochy je pokryto lesy. Geomorfologicky oblast náleží ke Krušnohorské soustavě provincie České vysočiny s oblastmi Krušné hory (Klínovecká hornatina), Smrčiny (Ašská vrchovina, Hazlovská pahorkatina a Chebská pahorkatina), Chebská pánev, Sokolovská pánev, Doupovské hory, Karlovarská vrchovina (Slavkovský les, Tepelská vrchovina a Bezdružická vrchovina). Od západu k východu protéká krajem řeka Ohře, která odvádí vodu z většiny území kraje. Má velmi čistou vodu.
Nejvyšším bodem území je Klínovec, nejvyšší hora Krušných hor, jehož vrchol ležící na území Jáchymova v okrese Karlovy Vary dosahuje . Nejnižší bod je v místě, kde řeka Ohře opouští území kraje, nachází se ve Smilově a má Podnebí Karlovarského kraje charakterizuje mírně teplá oblast a chladná oblast na hřebenech Krušných hor.
Administrativní členění Okresy Administrativně se kraj dělí na tři okresy se třemi okresními městy. Rozlohou je největší okres Karlovy Vary, nejmenším okresem je Sokolov, který má však největší hustotu zalidnění. OkresPočet obyvatel(1. 1. 2023)RozlohaHust. zal.Počet obcíCheb (CH)92 6361 0468940Karlovy Vary (KV)114 9951 5117653Sokolov (SO)85 96475411438
Okresy jsou územními obvody některých státních institucí.
Správní obvody obcí s rozšířenou působností Okresní úřady v Česku zanikly 31. prosince 2002. Pro účely přenesené působnosti státní správy se území samosprávných krajů od 1. ledna 2003 člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.
Seznam měst a obcí s rozšířenou působností Aš Cheb Mariánské Lázně Karlovy Vary Ostrov Kraslice Sokolov
Politika V Karlovarském kraji se nachází krajské zastupitelstvo Karlovarského kraje. Ve volebním období 2024-2028 se skládá z pěti klubů: ANO, SPD a Trikolora, ODS, Starostové a nezávislí, Volba pro kraj.
Obyvatelstvo K 1. lednu 2021 měl Karlovarský kraj přes 293 tisíc obyvatel, což je nejméně ze všech krajů. Hustota obyvatel je 88,6 obyvatel na km². Nejlidnatějším okresem Karlovarského kraje je okres Karlovy Vary, ve kterém žije 114 tisíc obyvatel. Ve dvou zbývajících okresech žije zhruba stejně 90 tisíc obyvatel. Hustota zalidnění je nejvyšší v okrese Sokolov, kde dosáhla hodnota 117 obyvatel na km². Nejnižší hustota zalidnění je v okrese Karlovy Vary, kde hustota zalidnění dosahuje 76 obyvatel na km².
Charakter osídlení výrazným způsobem ovlivnila tzv. středisková sídelní soustava. Její uplatňování přispělo k značnému vylidnění venkovského prostoru a k destrukci ekonomického a sociálního prostředí venkovských sídel. Oblast Chebské a Sokolovské pánve je silně urbanizovaná a jsou zde koncentrovány výrobní funkce. Okrajové horské polohy jsou velmi řídce osídleny a mají předpoklady pro rozvoj rekreační funkce. Karlovarský kraj se skládá ze 3 okresů (Cheb, Karlovy Vary a Sokolov). Podle současného administrativního členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti, tvořených jednou až několika desítkami částí, což z něj v rámci ČR dělá kraj s nejnižším počtem obcí.
Průměrná rozloha obce je 25,1 km² a v průměru v ní k 31. 12. 2000 žilo 2306 obyvatel. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých žije téměř 17 % obyvatel kraje. Obcí s méně než 499 obyvateli je téměř 47 % a žije v nich cca 5,5 % obyvatel, ve 44 obcích od 500 do 1999 obyvatel žije téměř 14 % a ve 26 obcích od 2000 do 9999 téměř 25 % obyvatel. Celkově žije v obcích do 10 000 obyvatel cca 44 % obyvatel kraje a jejich podíl se proti roku 1998 snížil o téměř 13 procentních bodů. V roce 2000 pokračoval mírně klesající trend úbytku obyvatelstva. Ke 31. 12. 2000 žilo na území kraje 304 400 obyvatel, to jsou necelá 3 % z ČR. Stárnutí obyvatelstva kraje se od roku 1996 projevilo přírůstkem 2261 seniorů (65letých a starších) a úbytkem 5121, tj. 9 % juniorů (mladších 15 let). Tím se zvýšil koeficient stáří (poměr počtu seniorů k počtu juniorů) proti roku 1996 o 10,3 procentního bodu na 70,6 %. Počet rozvodů na 100 sňatků řadí kraj na 1. místo v ČR před kraj Moravskoslezský a Ústecký, stejně jako relativní počet potratů, který převyšuje republikový průměr o 2 potraty na 1000 obyvatel. Kojenecká úmrtnost hodnotou 5,2 je 3. nejvyšší v republice, republikový průměr činí 4,1. Vysoký je i relativní počet živě narozených, který je na 2. místě po Ústeckém kraji, naopak nejnižší v rámci republiky je mortalita (o 6,6 % nižší proti průměru za ČR). Podle předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 žilo na území kraje 306 799 obyvatel, z toho na ženy připadá 50,9 %. Z hlediska národnostní struktury se k české národnosti hlásilo 87,2 %, k moravské 0,2 %, k slovenské 4,4 %, k německé 2,8 %, k polské 0,1 % a k romské 0,2 %. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 1991 doznal počet obyvatel nárůst o 1,6 %, v národnostní struktuře pak výrazně ubyl podíl osob, hlásících se k národnosti slovenské (o 4,3 procentního bodu), německé (−1), moravské (−0,6) a romské (−0,4). Podíl obyvatel české národnosti zaznamenal nárůst o 3 procentní body. K náboženskému vyznání se přihlásilo 20,1 % obyvatelstva, z toho největší podíl 75,9 % připadá na církev římskokatolickou. Proti roku 1991 se podíl věřících snížil o 11,9 procentního bodu, zároveň došlo k podstatnému odlivu hlásících se k církvi římskokatolické (o 8,7 procentního bodu).
Náboženství Kromě ateistické většiny se v kraji nachází několik katolických farností, spadající pod plzeňské biskupství. V kraji je rovněž mnoho pravoslavných chrámů i věřících.
Ekonomika Hodnocení Karlovarský kraj patří spolu s Ústeckým krajem mezi hrstku regionů v nových členských zemích EU, který se ekonomicky propadá. Zatímco kolem roku 2004 dosahoval 65 % průměru HDP EU, v roce 2020 už to bylo jen 55 %. Na rozdíl od Moravskoslezského kraje totiž v Karlovarském kraji nevyužili dotace z EU na modernizaci ekonomiky a kvůli korupci a špatným politickým rozhodnutím neinvestovali např. do IT jako na Ostravsku. V roce 2021 tehdejší koronavirové pandemie prohlásil tehdejší premiér Andrej Babiš, že Karlovarský kraj je „je to nejhorší kraj historicky ve všem“.
Struktura V Karlovarském kraji je tradičně zastoupeno lázeňství (hlavně Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Jáchymov). Dalším významným ekonomickým odvětvím je těžba hnědého uhlí na Sokolovsku a kaolinu na Karlovarsku. Největším zaměstnavatelem v kraji je i v roce 2022 stále Sokolovská uhelná s 2200 zaměstnanci. Firma započala náročný proces diverzifikace, který je nutný vzhledem k blížícímu se konci těžby.
V Chebu existuje největší průmyslový park v kraji, kde jsou zastoupeny různé obory podnikání, sloužící především pro automobilový průmysl, např. inteligentní kovárna, zpracování plastů, zpracování minerálních vláken, hliníkové profily, textilní průmysl, výroba tlumičů. Působí zde firma Playmobil – výroba hraček. V tomto Parku je zastoupena druhá největší logistická hala v České republice sloužící společnosti Tchibo. Jsou zde i dvě haly DHL (Sky Deutschland a Ester Lauder). Uvažuje se o Průmyslovém parku II.
Průmysl V kraji jsou významné stáčírny minerálních vod (např. Kyselka – Mattoni), které souvisí s bohatým výskytem pramenů. V sokolovském hnědouhelném revíru vyrostly závody chemického průmyslu, hlavně v Sokolově a Vřesové. Na území kraje jsou také známé sklářské podniky (např. značka Moser). Keramický průmysl má bohatou tradici, využívá naleziště kvalitního kaolinu. Výroba hudebních nástrojů je např. v Kraslicích (dechové) a Lubech (dřevěné strunné). Energetický průmysl je zastoupen dvěma hnědouhelnými elektrárnami v sokolovské oblasti (Vřesová, Tisová), několika vodními elektrárnami (Březová, Stanovice, Jesenice) a jinými, alternativními zdroji (větrná elektrárna na Božím Daru).
Zemědělství Na území kraje je rozšířeno pěstování brambor, řepky olejky a obilnin – pšenice a ječmene, v menší míře pak i lnu a kukuřice. Živočišná sekce zemědělství je reprezentována chovem mléčného i masného skotu, drůbeže a prasat. Z půd převažují hnědé půdy nížin a pahorkatin v nižších polohách (hnědozemě) a hnědé lesní půdy ve vyšších polohách kraje (kambizemě).
Výzkum a vývoj Kraj vydává nejnižší investice do výzkumu a vývoje v ČR, pouhých 0,3 % HDP. I kvůli tomu ekonomicky zaostává oproti např. Jihomoravskému kraji, který do výzkumu a vývoje investuje více než 5 % svého HDP. Zlepšení situace v Karlovarském kraji se dá čekat od vzniku Karlovarského inovačního centra, které má začít fungovat v roce 2027. Další zlepšení má přinést otevření vysoké polytechnické školy v Karlových Varech kolem roku 2025. Karlovarský kraj byl v ČR poslední kraj bez veřejné vysoké školy, což dlouhodobě kritizovali odborníci.
Strukturální problémy Karlovarský kraj patří ke strukturálně slabým regionům Česka, společně s Ústeckým a Moravskoslezským krajem. Jedná se také o příhraniční region bývalých Sudet, kterým byla zničena ekonomika vyhnáním německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce. Zatímco před druhou válkou patřily Sudety k nejbohatším regionům v tehdejším Československu, dnes patří naopak k těm nejchudším v Česku. Problematické bylo i následné dosídlení lidí, kteří neměli k regionu vztah.
Nejtěžší ránu regionu zasadila dominance těžby uhlí prosazená komunistickým režimem. Ta vedla k orientaci regionální ekonomiky na jediný druh průmyslu, který navíc potřeboval především nízce kvalifikované zaměstnance. Během komunismu prosazujícího diktaturu proletariátu byli pracující v dolech či chemičkách privilegovanou vrstvou s vysokými platy.
S úpadkem těžby uhlí kvůli nekonkurenceschopnosti po rozpadu Východního bloku po roce 1989 se dostalo oproti jiným regionům ČR větší množství lidí do nezaměstnanosti a ekonomických problémů. Pomoc státu byla dlouhodobě slabá. Teprve v roce 2017 vláda Bohuslava Sobotky schválila strategii podpory strukturálně slabých regionů.