Dálnice D4, v úsecích spravovaných skrze PPP projekt nazvaná jako Via SalisWebová stránka Via Salis (Solná cesta), je dálnice vedoucí z Prahy jihozápadním směrem. Trasa sleduje přibližně trasu historické Zlaté stezky a silnice I/4, která spojuje Prahu a západní polovinu Jihočeského kraje. V provozu je celkem .
Dálnice navazuje na silnici I/4 u Jíloviště. Povinnost mít platnou dálniční známku či platit elektronické mýtné je od Jíloviště v celé trase dálnice. Dálnice končí u Třebkova v mimoúrovňové křižovatce se silnicí I/20. Čtyřpruh pokračuje volně dále jako silnice pro motorová vozidla I/20 směr Písek a České Budějovice. Původní silnice I/4 navazuje odbočkou z křižovatky, ve směru Strakonice a Pasov.
Historie Budování dálnice D4 probíhalo ve směru od Prahy a po prvním úseku se mohli řidiči svézt v roce 1971. Byl to tehdy poměrně krátký úsek silnice, který spojil Jíloviště a okraj Řitky, vybudovaný v zářezu krajiny podbrdských lesů. Navazující obchvat Řitky, který obci značně ulehčil a přetnul okolní pole, se otevřel v roce 1978.
Jižním směrem se pokračovalo ke konci 70. let. Roku 1980 byl otevřen 3,2 km dlouhý úsek z Mníšku pod Brdy do Kytína, téhož roku ještě i navazující úsek vedený zářezem v místních lesích z Kytína do Voznice a navazující most přes údolí ve Voznici dlouhý 252 m. Obchvat Obořiště, který byl další stavbou, předanou do užívání roku 1980, značně ulehčil této obci a odvedl dopravu na novou komunikaci. Trasa nových úseků byla vedena mnohdy ve směru původní komunikace, která byla několikrát přerušena, a dokonce musela být v několika místech i odstraněna a její torzo je stále dobře patrné například ve směru mezi Voznicí a Kytínem.
V letech 1981 a 1982 byly propojeny stávající úseky u Řitky a Mníšku pod Brdy spojovacími částmi, čímž vznikl souvislý úsek dálnice od Jíloviště až po Voznici. Na obchvat Obořiště navázal obchvat Dlouhé Lhoty.
V roce 1983 byl automobilistům zprovozněn úsek Dobříš – Obořiště a rovněž úsek z Dobříše až k Voznici, takže byla dálnice prodloužena dále na jih a propojena v jedinou část. V okolí Dobříše byla dálnice vybudována v těsné blízkosti Staré Huti, kde byla vystavěna protihluková stěna. Další prodloužení ke Skalce bylo dobudováno v letech 1988 a 1989, dálnice zde umožnila sjezd na Příbram a Dubenec.
21. století V roce 2005 byla zahájena stavba přibližně 800 m dlouhého úseku s mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí I/20 Nová Hospoda u Třebkova; ke zprovoznění úseku došlo 19. listopadu 2007. Dálnice D4 zde plynule navazuje na čtyřpruhovou silnici I/20. Severně navazující úsek D4 o délce 5,9 km mezi Miroticemi a Třebkovem byl stavěn od roku 2008, slavnostní otevření proběhlo 16. září 2010 a pro veřejnost byl zprůjezdněn o den později.
Do 31. prosince 2015 se jednalo o rychlostní silnici R4. Od 1. ledna 2016 se jedná o dálnici D4 v souvislosti novým pojetím dálniční sítě. V souvislosti se změnou kategorie na dálnici dochází k postupné modernizaci zahrnující úpravu dopravního značení, zvýšení odolnosti svodidel, prodloužení odbočovacích a připojovacích pruhy, a také přesun autobusových zastávek mimo jízdní pás.
Dne 4. října 2017 byl otevřen 4788 m dlouhý úsek mezi Skalkou a křižovatkou se silnicí II/118, sloužící jako obchvat obce Dubenec. Jde o jižní úsek nejdelší části této dálnice. Stavební povolení na něj bylo vydáno v roce 2012 a po zpracování podrobné dokumentace byla v dubnu 2015 zahájena stavba. Celková cena bez DPH dle smlouvy činí 417,5 milionu Kč. Zhotovitelem byla firma Skanska, celková plocha vozovek činí m².
Přestože se výstavba v 90. letech zastavila, v prvním desetiletí 21. století se začalo budovat u Písku, a to hlavně s cílem vytvořit moderní přivaděč ve směru na Prahu a nahradit nebezpečnou dvojitou křižovatku silnic první třídy u Nové Hospody.
PPP Na přelomu let 2015 a 2016 se objevily informace, že by se chybějící úseky mezi silnicí II/118 a Miroticemi mohly dobudovat formou PPP projektu.
První výběrové řízení na poradce pro PPP zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ve druhém bylo v roce 2017 vybráno sdružení firem White&Case, Česká spořitelna a Obermeyer Helika. Ke konci roku 2018 se o dostavbu přihlásilo sedm firem, ze kterých MD vybralo čtyři. Stavba dostala v listopadu 2018 zelené razítko EIA, v té době se vykupovaly také poslední pozemky. Stavba všech úseků najednou formou PPP začala v roce 2021. V únoru po schválení smlouvy poslaneckou sněmovnou uzavřela vláda smlouvu o výstavbě a údržbě dálnice D4 s francouzským konsorciem DIVia (skupiny Vinci a Meridiam Investments). Výstavbu dálnice zajistila stavební firma Eurovia, zahájení stavby proběhlo 7. června 2021, k dokončení došlo v prosinci 2024.
DIVia D4, s.r.o. byla přejmenována na ViaSalis, s.r.o. Ta přebrala kontrolu nad dostavěnými úseky (Skalka – Háje a Mirotice – Krašovice včetně úseku silnice I/20) 1. července 2021.Koncesionářská smlouva PPPStránka PPP projektu Části dálnice D4 a silnice I/20, které spadají do tohoto projektu, byly označeny jako Via Salis. Název doslova znamená Solná cesta.
Stavba formou PPP je údajně výhodnější v tom, že je samotná stavba rychlejší. Největším českým finančním partnerem Eurovia je banka ČSOB, která financuje zhruba 45 procent investičních prostředků. Vítězná firma bude dálnici D4 spravovat následujících 28 let po dokončení.Dálniční projekt PPP je pro stát výhodný, podpoříme lokální ekonomiku, tvrdí ředitel firmy Eurovia, 6. června 2021
Úseky realizované formou PPP: Křižovatka se silnicí II/118 – Milín (5 460 m). Součástí je obchvat Milína a mimoúrovňová křižovatka se silnicí I/66 Milín – Příbram. V červnu 2010 bylo vydáno územní rozhodnutí, stavební povolení bylo vydáno v říjnu 2019. Milín – Lety (včetně obchvatu Chraštiček a Zalužan, 11 600 m). Územní rozhodnutí vydáno v roce 2007. V březnu 2014 bylo vydáno stavební povolení na stavební objekt SO202 – Most přes biokoridor a místní komunikaci do Mýšlovic v km 2,006. Dne 20. února 2020 zpětvzetí odvolání proti ÚR, následně dne 13. srpna 2020 vydáno poslední stavební povolení k této stavbě. Lety – Čimelice (mimoúrovňová křižovatka se silnicí I. třídy I/19 u Let, 2 590 m). Územní rozhodnutí bylo vydáno v dubnu 2007, v roce 2008 byly zahájeny výkupy pozemků, v roce 2009 byla zadána k vyhotovení dokumentace pro zadání stavby. Stavební povolení bylo vydáno v dubnu 2012. Úsek má stát necelých 563 milionů korun.Rozpočet SFDI 2013 Čimelice – Mirotice (obchvat Čimelic, 8 460 m). Územní rozhodnutí bylo vydáno Městským úřadem v Miroticích 6. března 2009. Mirotice, rozšíření (obchvat Mirotic, 3 645 m). Obchvat byl v provozu v polovičním profilu od roku 1985 včetně mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/121 Mirotice – Milevsko.
Jihočeský kraj byl pověřen Ministerstvem pro místní rozvoj, aby vytvořil studii účelnosti prodloužení dálnice D4 z Nové Hospody do Strakonic, kde by navázal na čtyřpruhový obchvat podle návrhu nového územního plánu města Strakonice. V rámci přípravy novelizace (2009) kategorizace silniční a dálniční sítě ČR do roku 2040 nebyla prokázána potřeba vybudovat úsek silnice I/4 v úseku Nová Hospoda – Strakonice ve čtyřpruhovém šířkovém uspořádání. Na závěrečném jednání pracovní skupiny dne 1. 12. 2010 byl přijat většinový názor, že v současné době není účelné řešit přestavbu silnice I/4 v tomto úseku v parametrech čtyřpruhové silnice. náhled|Úsek S9 nedaleko Zbenic ve výstavbě (léto 2022)
Výhled Jako dálnice není označen úsek Praha–Jíloviště kvůli neexistenci doprovodné komunikace. Tato komunikace se připravuje.
Přehled úseků Číslo Úsek Délka Kategorie Zahájenívýstavby Uvedenído provozu Prohlášeníza dálnici Křižovatky Praha – Jíloviště 9 km S24,5/100 po roce 2032 Jíloviště (exit 9) Jíloviště – Varadov 2 km S24,5/100 1969 1971 2016 Řitka, obchvat 4,2 km S24,5/100 1971 1978 2016 Řitka (exit 14) Řitka – Mníšek pod Brdy 3,1 km S24,5/100 1978 1982 2016 Mníšek pod Brdy (exit 18) Mníšek pod Brdy – Kytín 3,1 km S24,5/100 1976 1980 2016 Kytín (exit 21) Kytín – Voznice 3,5 km S24,5/100 1975 1981 2016 Voznice (exit 24) Voznice – Kodetka 2,1 km S24,5/100 1980 1986 2016 Dobříš-sever (exit 27) Dobříš, přeložka 3,2 km S24,5/100 1982 1986 2016 Dobříš – Obořiště 2,8 km S24,5/100 1978 1983 2016 Dobříš-jih (exit 32) Obořiště, přeložka 3,7 km S24,5/100 1977 1980 2016 Dlouhá Lhota, přeložka 2,9 km S24,5/100 1979 1981 2016 Dlouhá Lhota – Skalka 1,8 km R24,5/100 1986 1989 2016 Skalka (exit 41) S7 Skalka – II/118 4,8 km R22,5/80 2017 Háje (exit 45) S8 II/118 – Milín 5,5 km D25,5/100 2024 Milín (exit 49) S9 Milín – Lety 11,6 km D25,5/120 2024 Těchařovice (exit 54) C11 Lety – Čimelice 2,6 km D25,5/120 2024 Lety (exit 63) C12 Čimelice – Mirotice 8,5 km D25,5/120 2024 C13 Mirotice, rozšíření 3,6 km D25,5/100 2024 Mirotice (exit 74) C14 Mirotice – Třebkov 5,9 km R22,5/100 2016 Předotice (jen pro sjezd směr Strakonice) (exit 82) křiž. I/20 × D4 Nová Hospoda 0,8 km R22,5/100 2016 Nová Hospoda (exit 84)
Autobusové zastávky náhled|Autobusová zastávka „Klínec, škola“
V době, kdy se začalo uvažovat o překategorizování rychlostní silnice R4 na dálnici D4, se diskutovaným problémem staly zastávky regionální autobusové dopravy, umístěné přímo na komunikaci, a též přechod pro chodce na Zbraslavi u Baní v km 4,5 a parametry některých nájezdů a výjezdů. Podle původních plánů měl být zrušen i nájezd na silnici pod všenorským mostem v Jílovišti a zrušeny autobusové zastávky, proti čemuž se zvedl odpor dotčených obcí. Ministr dopravy Dan Ťok v roce 2017 přislíbil, že autobusové zastávky zůstanou zachovány, zvýší se ale jejich bezpečnost, a zachován zůstane i nájezd v Jílovišti. Co se týče úseku mezi Pražským okruhem a koncem Jíloviště, ministr zvažoval, zda to bude dálnice s výjimkou, anebo to bude komunikace první třídy, pro niž nebude nutno řešit výjimku. Starosta Jíloviště Vladimír Dlouhý namítl, že silnice stejně není technicky uzpůsobena k tomu, aby se po ní jezdilo rychlostí 130 kilometrů v hodině. Za šťastný nápad starostové nepovažovali ani případné vybudování doprovodné komunikace z Jíloviště na Zbraslav, kvůli které by se musel vykácet velký kus lesa. Dálnice v Česku ale musí podle současných předpisů doprovodnou silnici mít.
Autobusové zastávky leží u obcí Jíloviště, Trnová, Klínec, Líšnice a Řitka. Od 1. ledna 2016 se většina z nich (s výjimkou Jíloviště) ocitla na dálnici.Pavel Weikert: Čtyři roky „bezpráví“. Spor o autobusové zastávky na dálnici jde do finále, Euro.cz, 9. 1. 2020 Nejsou přitom od hlavní vozovky odděleny a nejsou ani vybaveny odpovídajícími odbočovacími a připojovacími pruhy. Situací se zabývala například studie PUDIS z roku 2017. Ta navrhovala vymístění autobusových zastávek z dálnice a alternativní vedení PID se zastávkami mimo dálnici, s vybudováním doprovodné komunikace III. třídy mezi Jílovištěm a Baněmi. Podle návrhu měly být po dálnici vedeny tři expresní linky PID, pracovně označené EX1 až EX3 (se zajížděním do přestupních bodů Zbraslavské náměstí, Jíloviště a Řitka), a přes obce pak navazující linky překryvné obslužné.D4 SOKP – Řitka, technická studie 2017, PUDIS, pdf prezentace V roce 2019 si ŘSD objednalo u společnosti Sagasta sociologický průzkum, na němž se podílelo i ČVUT, a který byl údajně zaměřen na zjišťování spokojenosti obyvatel se stávajícím stavem dopravní obslužnosti veřejnou dopravou.Filip Jaroševský: Mezi Prahou a Dobříší možná přestěhují zastávky do obcí, Metro.cz, 25. 1. 2020 Starostka Klínce situaci podala tak, že ŘSD obci vyhrožuje tím, že zastávky zruší, protože jiné řešení zatím nevymyslelo. ROPID trvá na požadavku, aby měly současné autobusové linky směrem do Mníšku pod Brdy i nadále možnost zastavovat na území dotčených obcí a zároveň aby netrvala cesta mezi Prahou a Mníškem déle než dosud, a to jednak kvůli časové konkurenceschopnosti vůči individuální dopravě, jednak kvůli finančním nárokům na provoz těchto linek.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Stránky R4
Publikace o R4 na stránkách ŘSD Fotografie R4 na stránkách ŘSD R4 na serveru dalnice.com