Jan Šinágl (* 9. prosince 1952, Beroun) je antikomunistický aktivista a publicista, kritický k polistopadovému českému politickému systému.
Biografie Vystřídal několik povolání jako strojní zámečník, montér a rýsovač. V roce 1982 odešel do exilu do Švýcarska. Žil v Kriensu, předměstí Lucernu, až do svého návratu v roce 2002. S mládeží pracuje přes 50 let, dříve v zahraničním Sokole, (náčelník Sokola Luzern a župy švýcarské, nacvičoval na Sokolské slety v Curychu, Torontu, Paříži a v Praze). Od roku 2002 působí na Letních táborech v Praskolesích. Je i tenisovým trenérem a rozhodčím. Zúčastnil se jako čárový rozhodčí WTA turnajů žen v Lucernu a v Curychu.
Dnes žije v Žebráku, v domku svých rodičů, zabaveném exekutorem, kde platí nájem. Ve švýcarském exilu pracoval pro různé spolky a krajanská hnutí (Sokol Luzern, TC Kriens, Svaz spolků Čechů a Slováků žijících ve Švýcarsku). Dopisoval také do exilového krajanského tisku. Věnuje se historii firmy Baťa, odkazu zakladatele Tomáše Bati st. a Jana A. Bati. Od října 2024 místopředseda EJO European Justice Organization z.s. – https://www.europeanjusticeorganization.com
Podle svých slov se vrátil do ČR s úmyslem pomáhat obnovovat demokracii, občanskou společnost a lidská práva. Je autorem četných podání, podnětů a stížností řadě českých institucí, Evropskému soudu pro lidská práva, Radě Evropy, Evropskému parlamentu, Evropskému soudu, Evropské komisi.
Je autorem Petice na pomoc Národnímu divadlu ze dne 10. října 2003 žádající, aby byla restaurační budova, vydaná řádu Voršilek a prodaná firmě Themos, vrácena ND. Spolupracoval s režisérem Jiřím Krejčíkem st. autorem dokumentu: NÁROD V SOBĚ - o podvodné dražbě budovy THEMOS. V iVysílaní ČT nedostupný - https://www.ceskatelevize.cz/porady/1071114302-narod-v-sobe/
Provozoval vlastní webové stránky www.sinagl.cz (do října 2024) přes 20 let. Rozesílal Bulletiny v češtině, němčině, angličtině a francouzštině. Správce webu, Tomáš Pecina, nečekaně zemřel. Původní YouTube kanál, po stížnostech, zrušen po více jak 20 letech. Nový YouTube kanál je pod jménem Jan Zlatoústý. Stále rozesílá hromadné e-maily médiím, politikům, EU, institucím, ambasádám a organizacím, do celého světa. Kromě vlastních komentářů a materiálů ke kauzám, kterým se věnuje, přebírá různé texty z médií, včetně zahraničních. Často zveřejňuje texty o obětech české justice a policie - např. Kauza Maroko-Gate, o pronásledování diplomatky dr. Jany Chaloupkové a bývalého velvyslance Slovinska v ČR dr. Damjana Prelovšeka - https://www.europeanjusticeorganization.com/cs/news/2362025-dnes-slavime-svetovy-den-whistleblowingu-poslouchejte-je-to-i-o-kazdem-z-nas.
Značnou pozornost vyvolal v roce 2005, když byl jako jeden z protestujících na prvomájovém mítinku KSČM na pražské Letné násilně zadržen policií. Výrok Grebeníčka („Je tady nějaký primitiv, odveďte ho!“), tehdy předsedy KSČM, pronesený jako žádost o zákrok policie ČR proti Šináglovi, se stal předmětem soudního sporu. Na Grebeníčka byla podána žaloba (Šinágl vyhrál až u Ústavního soudu). O rok později, na prvního máje 2006, byli komunisté z Letné vytlačeni, když se antikomunistům podařilo předběhnout komunisty při rezervování prostor na Letné; komunisté přeložili svůj prvomájový mítink ke Křižíkově fontáně. Podporoval mediálně zpěvačku Martu Kubišovou (včetně finanční sbírky), při jejích soudech se zpěvačkou Helenou Vondráčkovou a Agenturou MM.
Činnost po sněmovních volbách v roce 2006 náhled|Jan Šinágl na demonstraci na podporu amerického radaru v ČR Po volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 2006 a následném projevu Jiřího Paroubka, ve kterém napadl jejich výsledek, byl Šinágl spolu s Jiřím Jehličkou jedním z hlavních organizátorůinternetové petice Dost Paroubka a demonstrací na Václavském náměstí za Paroubkovo odstoupení z politiky úplně. Šináglovi kritici v tom spatřují snahu o vlastní „zviditelnění“: zatímco velká část veřejnosti kritizovala Paroubka a zejména jeho projev, pronesený ve vypjaté povolební atmosféře, ostatní Šináglovi názory a aktivity mají rozličnou podporu. Mimoto stávající vláda po ustavující schůzi sněmovny stejně demisi podat musí; protestující odpovídají, že požadují Paroubkův odchod z vysoké politiky vůbec, navíc vláda demisi může podat i dřív. Paroubek byl nucen odstoupit i díky Šináglově petici s cca 100 000 podpisy.
29. června odpoledne byl Šinágl přítomen na návštěvnické galerii Poslanecké sněmovny, když jedna žena hlasitými výkřiky narušila vystoupení Václava Exnera (KSČM). Exner po jejím vyvedení prohlásil „Já to zkusím potřetí, tentokrát - doufám - již bez vykřikování pana Šinágla a jeho společníků, kteří se snaží rozšířit své pole působnosti z komunistických akcí z Václavského náměstí do dalších sfér“http://psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/001schuz/s001021.htm#r2 a Právo následující den napsalo „ženu (…) doprovázel protikomunistický aktivista Jan Šinágl (…) její průvodce Šinágl se však na galerii ještě vrátil a shodil při konci jednání mezi poslance protikomunistické letáky“. Šinágl však na svých stránkách popřel, že by s ní měl něco společného. 7. července, když zasedání sněmovny končilo, rozhodil z galerie letáky s textem „KSČSSD. To už tady bylo“.
Jan Šinágl projevil na svém webu sympatie k silovému řešení, když napsal: „Věřím, že noví Mašínové přicházejí a že se nám s nimi společně podaří najít recept na odstranění tohoto komunistického moru.“
Jan Šinágl založil s Tomášem Pecinou a Wolfgangem Habermannem občanské sdružení „Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“, kterému MV ČR odmítalo registraci po 7 let. Dne 17.3. 2025 uběhlo 10 let od jeho schválení MV ČR. Jeho činnost spočívá především v osvětě, účasti na pietních aktech a krajanských shromážděních. Je nezávislé a nemá s německým a rakouským Sudetoněmeckým krajanským sdružením nic společného.
V roce 2011 na srazu KSČM vystoupil Šinágl s vlajkou. Nejprve ukázal znak komunistů, ten pak otočil a ukázal vlajku nacistického Německa. Jednalo se o přirovnání komunismu k nacismu. Komunisté ale tvrdí, že se jednalo o propagaci nacismu. Vojtěch Filip dále prohlásil, že to vůbec neměl Šinágl v úmyslu (prý ho najala vláda).
Vazby na neonacismus Při neonacistické demonstraci 28. října 2005 podporující odsouzeného popírače holocaustu Ernsta Zündela se Jan Šinágl ze skupiny oponentů přesunul k neonacistům a s jejich megafonem požadoval svobodu projevu a demokratický prostor i jejich názorům. Nato byl oponenty vypískán.http://www.oocities.org/pow14words/ez06.htmlhttp://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/policie-obvinila-aktivistu-jana-sinagla-z-popirani-genocidia - V dubnu 2011 na něj podal bývalý poslanec Bohuslav Hubálek trestní oznámení, později podala trestní oznámení na Jana Šinágla také Helena Vondráčková se svým manželem Martinem Michalem. Vinili ho z trestného činu dle § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Hubálka k tomu motivoval Šináglův článek , v němž bylo o Reinhardu Heydrichovi uvedeno, že „Počet obětí jeho vlády je jen zlomkem obětí poválečné genocidy a se způsobem, jak v 50. letech vládli komunisté, se nedá vůbec srovnat.“, ironicky uvedl že „Protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi“ a poznamenáno, zda Heydrich by neměl být vyznamenán podobně jako Klement Gottwald. Vondráčkovou motivoval článek , ve kterém byl uveden počet Lidických obětí jako 172. Policie se začala trestními oznámeními zabývat až v r. 2012. Podle publicisty Zbyňka Petráčka, Jan Šinágl cíleně nelže ani nepopírá zločiny, pouze je interpretuje tak, že se vymykají nadrilovanému způsobu uvažování.Lidové noviny 14. 7. 2012 Rubrika: Názory, Autor: ZBYNĚK PETRÁČEK, Titulek: Nechte psát Šinágla Podle publicisty Václava Vlka st. Jan Šinágl například popularizuje studii o počtu sudetských Němců, jejichž osud nebyl vyjasněn.http://neviditelnypes.lidovky.cz/polemika-skutecne-konce-slechetnych-umyslu-fz3-/p_spolecnost.asp?c=A120819_170208_p_spolecnost_wag POLEMIKA: Skutečné konce šlechetných úmyslů Trestní stíhání proti Janu Šináglovi bylo Krajským soudem v Praze 25. 4. 2013 pravomocně zastaveno.
V říjnu 2011 přednesl Jan Šinágl projev na výroční schůzi sudetoněmecké organizace Witikobund . Publikoval na původním webu (dnes na EJO) i české překlady textů z časopisu Witikobrief vydávaného touto organizací.http://www.sinagl.cz/deutsche-texte/masaryks-erbe-charles-pergler.htmlhttp://www.sinagl.cz/deutsche-texte/am-flussufer-sitzen-und-warten-keine-option-fuer-johann-slezak.html
Dne 17. listopadu 2011 Jan Šinágl přednesl projev na demonstraci pořádané Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Zde sklidil potlesk.http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_11227http://www.sinagl.cz/domaci-zpravodajstvi/1413-praha-17112011-projevy-ing-jiriho-fialy-a-jana-sinagla-na-jungmannove-namesti-.html
V prosinci 2012 jako jeden ze dvou českých webů zveřejnil tiskovou zprávu vydavatele Guidemedia etc. s.r.o. o vydání knihy Hitlerových projevů.
Údajné členství otce v StB Na konci roku 2006 se objevily dotazy k údajnému členství otce Jana Šinágla v StB. Reakce Jana Šinágla z ledna 2007: „Můžete si zajít do archivu MV u ND v Praze - Na Struhách 3, pondělí až středa 9.30 - 16.00 (st. do 18.00). Operativní svazek mého otce má číslo 306, archivní číslo 31513, heslo „RÁDIO“ (Jan Šinágl, 26.1.1922). Můj otec odmítl spolupráci s komunisty, byl na hodinu vyhozen z práce - jako vedoucí odbytu TOS Žebrák (velmi oblíben mezi dělníky), moje matka musela opustit kancelář. Ve spisu zmiňovaný „ztraceny“ soustruh se nacházel na soukromém pozemku předsedy ZO KSČ TOS Žebrák pana Karla Zvonaře ze Hředel, což otec odpovědným orgánům i sdělil (možná je tam dodnes...).“
Exekuce, insolvenční řízení a trestní stíhání pro přečin poškození věřitele
Vykonatelným rozsudkem Okresního soudu v Berouně č.j. 6C 101/2016-396 ze dne 10. 8. 2018 a doplňujícího rozsudku 6C 101/2019-443 ze dne 9. 11. 2018 byly Janu Šináglovi uloženy povinnosti mimo jiné k omluvě, odstranění určených částí textů a úhradě finanční satisfakce v celkové výši 1.050.000,- Kč a nákladů řízení. Jan Šinágl napadl rozsudky svým odvoláním, které bylo usnesením Krajského soudu v Praze č.j. 21Co 103/2019, 104/2019-582 ze dne 4. 12. 2019 odmítnuto a jím napadené vyhovující výroky, v nichž byly Janu Šináglovi uloženy povinnosti k poskytnutí morální satisfakce – zveřejnění omluv, odstranění konkrétních částí textů a povinnost zdržet se šíření konkrétních výroků, nabyly právní moci a to dne 27. 11. 2018 a 7. 12. 2018, vykonatelnosti pak 3. 12. 2018 a 11. 12. 2018.
Usnesením policejního orgánu č.j. KRPS-78518-62/TČ-2019-010481 ze dne 2. 1. 2020 zahájeno trestní stíhání vůči obviněnému Janu Šináglovi pro přečin poškození věřitele dle ust. § 222 odst. 1 písm. a) odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že uskutečnil dobrovolnou dražbu svého rodinného domku a způsobil tak škodu věřitelům. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Kolíně sp. zn. ZT 1/2020 ze dne 13. 2. 2020 byla zamítnuta stížnost obviněného proti usnesení o sdělení obvinění.
Soudy, žaloby, trestní oznámení, stížnosti a podněty na Šinágla Agenturou MM, pro poškození dobré pověsti, způsobení majetkové a nemajetkové újmy, trvají už přes 15 let a neustávají. Většinu z nich soudy a PČR potvrzují jako nedůvodné.
Odsouzen na rok s dvouletou podmínkou za pokus zachránit rodný dům v dobrovolné dražbě, jako poslední možnost. Nyní publikuje na EJO – European Justice Organization, kde je místopředsedou.
„Novinář“ Šindelář z portálu Život v Česku vyhrožuje EJO a Šináglovi - https://europeanjusticeorganization.com/cs/news/novinar-sindelar-z-portalu-zivot-v-cesku-vyhrozuje-ejo-a-sinaglovi
Držitelka Thálie Vondráčková pomlouvá novináře a angažovaného občana Šinágla
https://europeanjusticeorganization.com/cs/news/drzitelka-thalie-vondrackova-pomlouva-novinare-a-angazovaneho-obcana-sinagla
Informace ambasádám v Berlíně o novém, duševně chorém velvyslanci České republiky!