Apolinář z Ravenny byl křesťanský světec, který se narodil v Antiochii nebo v Sýrii. Byl pokládán za zakladatele křesťanské obce v Ravenně, byl jejím prvním biskupem a zemřel jako svatý vyznavač nebo mučedník. Jako světec je uctíván církvemi římskokatolickou, řeckokatolickou, pravoslavnou, koptskou, syrskou a arménskou.
Legendy Byl historickou osobou, jeho existenci potvrdil svatý Ambrož.Jakub de Voragine, Legenda Aurea, překlad Anežka Vidmanová. Praha 1984, s. 196 Jako ctihodného muže a svého předchůdce jej ve svých kázáních zmiňuje ravenský arcibiskup Petr Chrysolog v polovině 5. století.J. P. Migne, Patrologia latina, svazek 52: Petrus_Chrysologus, Vita_Operaque..., s. 45, dostupné online [Petrus_Chrysologus,_Vita_Operaque_[Amadesii_Dissertatio_De_Metropoli_Ecclesiastica_Ravennatis],_MLT.pdf/45] K jeho životu a zázrakům se vztahuje několik legend, které se začaly šířit od 6. až 7. století. Zlatá legenda shodně s Ambrožem tvrdí, že Apolináře biskupem ustanovil sám apoštol Petr, že Apolinář Petra doprovázel z Antiochie až do Říma, a že se dožil 75 let. Podle jiné verze legendy působil později, asi kolem roku 200. Je považován za zakladatele křesťanské církve v exarchátu Ravenna. Za jeho života do Itálie pronikali Germáni. Apolinář působil jako misionář mezi Římany a údajně když odmítl obětovat pohanským bohům, dav jej napadl, mučil a zabil. Podle jiné verze legendy mučení přežil a odešel do Dalmácie, aby tam opět šířil víru jako misionář. Zlatá legenda Apolináře líčí jako divotvůrce a připisuje mu mnohé zázraky, jako uzdravování nemocných, uzdravení zemřelé dcery ravennského patricije Rufuse. Symbolický význam byl připisován Apolinářově prokletí římské modly -sochy boha Apollóna, která se údajně měla sama rozpadnout. Apolinářovo jméno bylo totiž odvozeno od boha Apolóna.Jakub de Voragine, Legenda Aurea, překlad Anežka Vidmanová. Praha 1984, s. 195 Podle jiné verze legendy však šlo o sochu boha Jupitera.
Hrob, relikvie a kostely Apolinářův hrob leží v Ravenně. V roce 549 byla nad jeho hrobem asi 6 km od Ravenny vystavěna a jemu zasvěcena bazilika sv. Apolináře v Classe, v konše její apsidy je na mozaice světcovo nejstarší vyobrazení. Ostatky byly roku 856 přeneseny do kostela Sant'Apollinare Nuovo v Ravenně, protože první bazilika byla kvůli poloze za městem snadno přístupná zlodějům. Kostel Sant'Apollinare v Římě, byl založen papežem Hadriánem roku 870, je přestavěn v pozdně barokním slohu roku 1748 a v interiéru uproavován v 19. století.Claudio RENDINA:Le chiese di Roma, 3.vyd. Roma 2007, s. 39 Při kostele byla ustavena kolegiátní kapitula, pro kterou bylo zbudováno Pallazzo dell'Apollinare (Apolinářův palác), kde v letech 1574-1773 sídlil vzdělávací ústav Collegio Germanico-Ungarico, v němž studovali také Češi. Kostel sv. Apolináře v Benátkách je raně středověkého původu; jeho patrocinium bylo přeneseno také na nedaleké divadlo Teatro Sant 'Apollinare, později slavnější než kostel. Kostel sv. Lamberta v Düsseldorfu, nejstarší chrám : sarkofág se stříbrnou sochou sv. Apolináře z roku 1665 Apollinarisberg (Hora sv. Apolináře) u Remagenu, středověkého původu, stojící kostel sv. Apolináře je novogotická stavba z let 1843-1852, uvnitř relikviářová busta a cyklus fresek z Apolinářovy legendy Oltáře: v Gorkumu u Utrechtu, Dijonu, Remeši, v Kolíně nad Rýnem, Cáchách-Burtscheidu, v Siegburgu
Čechy Do Čech jeho ostatky dali přenést císař Karel IV. a arcibiskup Arnošt z Pardubic. Vložili je: do oltáře kostela sv. Apolináře na Novém Městě pražském (1362) do oltáře kostela sv. Apolináře v Sadské, kapitula řádu augustiniánů kanovníků s ostatky odtud byla převedena do Prahy Kostel svatého Apolináře (Modlany) u Teplic, středověkého původu, v letech 1689-1691 nahrazen barokní novostavbou Kostel svatého Apolináře v Horšovském Týně, pod patronátem pražského arcibiskupství, středověkého původu Kostel svatého Apolináře, Chleny u Rychnova nad Kněžnou, barokní stavba
Úcta V katolické církvi se jeho svátek slaví 20. července, v pravoslavné církvi připadá na 23. července. 20. července se slaví největší pouť v Porýní, s procesími v Kolíně nad Rýnem, Düsseldorfu a Remagenu. Apolinář je uctíván jako: patron měst Ravenna, Remagen, Düsseldorf, Gorkum a Utrecht. cechovní patron jehlářů patron proti nemocem pohlavních orgánů, proti močovým a žlučovým kaménkům, proti epilepsii
Ikonografie umění Apolinář bývá zobrazován jako Říman helénské doby, kněz staršího věku, s bílým plnovousem, v bílé tunice a kasuli, na biskupském palliu má černý kříž, na hlavě mívá infuli, nebo je prostovlasý. Jako insignie nosí biskupskou berlu, knihu a někdy kyj, kterým byl podle legendy zabit. Na mozaikách bývá vyobrazen jako orant s rozepjatými pažemi. Ve skupině se objevuje se sv. apoštolem Petrem a sv. Divišem. Vystupuje v legendách sv. Petra.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels, svazek 5: Ikonographie der Heiligen Aa-Cr, Herder: Freiburg-Rom-Basel-Wien 1993, s. 230 – 231. Jakub de Voragine, Legenda Aurea, překlad Anežka Vidmanová. Praha 1984, s. 195 – 196 Externí odkazy
https://www.heiligenlexikon.de/BiographienA/Apollinaris_von_Ravenna.html
Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Italští svatí Kategorie:Němečtí svatí Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Biskupové v Ravenně Kategorie:Křesťanští mučedníci Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Antiochii Kategorie:Arcidiecéze Bari-Bitonto Kategorie:Arcidiecéze Ravenna-Cervia