Uri (, , ) je kanton ve Švýcarsku. Jeho území leží v údolí řeky Reuss mezi Lucernským jezerem a Gotthardským průsmykem. Kanton leží v německy mluvícím Švýcarsku a je součástí většího regionu středního Švýcarska. Hlavním městem a zároveň městem s největším počtem obyvatel je Altdorf. V Uri žije obyvatel.
Jde o jeden ze tří zakládajících kantonů Švýcarské konfederace – členem spolku je od roku 1291.
Historie náhled|vpravo|Oblast Lucernského jezera v Uri (18. století) Raná historie První zmínka o Uri se objevuje již v roce 732, jako místo, kam alamanský vévoda Theobald poslal do exilu opata jménem Eto.Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Uri". Encyclopædia Britannica (11th ed.). Cambridge University Press. Jméno Uri pravděpodobně pochází z německého slova Auerochs, což znamená „divoký vůl“. Toto pojmenování je ještě utvrzeno znakem s hlavou býka. V roce 853 bylo toto území Ludvíkem Němcem věnováno nově založenému ženskému opatství v Curychu a v této souvislosti zmíněno ve slovním spojení . Roku 1291 spolu uzavřely Schwyz, Uri a Unterwalden na obranu proti Habsburkům dohodu o věčném spolku, čímž vznikla Švýcarská konfederace a Uri se stal jedním z jejích kantonů.
Louka Rütli náhled|vpravo|Rütli dnes
Podle legendy bylo na louce Rütli, nacházející se u dnešní obce Seelisberg v kantonu Uri, tzv. přísahou Rütli uzavřeno spojenectví tří původních kantonů Uri, Schwyz a Unterwalden. Jako „kolébka Švýcarska“ má louka o rozloze asi šesti hektarů charakter národní památky.
Z historického hlediska je přísaha na Rütli legendou. Není známo, kdy a jak zástupci Uri, Schwyzu a Unterwaldenu zpečetili pakt o vzájemné podpoře. Na dnešním Rütli je jako místo, kde byla přísaha údajně složena, uváděn .
Přísaha na Rütli a vyprávění o Vilému Tellovi se poprvé objevují v Bílé knize ze Sarnenu, která vznikla kolem roku 1470. Z tohoto zdroje čerpal kronikář Aegidius Tschudi (1505–1572). Ve své knize Chronicon Helveticum datuje přísahu na Rütli do středy před Martinem (tedy 8. listopadu) 1307.
Středověk Po vítězné bitvě u Sempachu roku 1386 zahájil Uri územní expanzi na jih s cílem ovládnout cestu přes Svatogotthardský průsmyk. Jako první krok anektoval roku 1410 údolí Ursern (které dodnes zůstává jeho součástí), nicméně ponechal mu samosprávu. Roku 1403 započal Uri s pomocí Obwaldenu se zaalpským tažením, což vedlo k získání údolí Leventina v dnešním kantonu Ticino, které do té doby náleželo Milánskému vévodství. Konflikt mezi Švýcarskou konfederací a Milánským vévodstvím o území nyní tvořící kanton Ticino pokračoval během celého 15. století. Byl rozhodnut roku 1500, když konfederace dobyla Bellinzonu a těžce ji opevnila proti budoucímu dobytí. Konfederace dále v Ticinu získala roku 1512 Lugano, ale období expanze se chýlilo ke svému konci a roku 1515 byla konfederace poražena v bitvě u Marignana.
Reformace a Helvétská republika náhled|vlevo|Soutěska Schöllenen (kolem roku 1850) Uri a celé střední Švýcarsko odolávalo reformaci a zůstávalo katolické. Od 16. století již územní růst kantonu nepokračoval. Vláda kantonu Uri se koncem 18. století postavila proti ideálům Velké francouzské revoluce a vzdorovala všem pokusům o institucionální reformy Švýcarska. V lednu 1798 francouzská revoluční armáda vpadla do Švýcarska. 11. dubna 1798 oznámila Francie vznik Helvétské republiky a dala kantonům dvacet dní na přijetí její nové ústavy. Kantony středního Švýcarska se postavily na odpor, ale povstání bylo poraženo a 5. května 1798 Uri přistoupil k Helvétské republice. Kantonální armáda byla v září rozpuštěna a v říjnu byl kanton obsazen francouzskými jednotkami. V Helvétské republice byl kanton začleněn do nového kantonu Waldstätten, jehož součástí dále byly kantony Zug, Obwalden, Nidwalden a vnitřní části kantonu Schwyz. Leventinské údolí bylo začleněno do nového kantonu Bellinzona, čímž byl Uri zbaven veškerého území jižně od Gotthardského průsmyku. V dubnu a květnu 1799 vedl Franz Vincenz Schmid neúspěšné povstání proti francouzské okupační armádě. náhled|vpravo|Altdorf okolo roku 1890 V říjnu 1801 se do čela Helvétské republiky dostala nová vláda a počátkem listopadu 1801 byl kanton Waldtätten rozpuštěn a kanton Uri obnoven. Guvernér Josef Anton von Beroldingen se pokusil znovu získat pro Uri Leventinské údolí. Po půl roce se 17. dubna 1802 v Helvétské republice opět chopili moci centralisté a provedli opětovnou revizi ústavy. Počátkem června 1802 Uri odmítl novou ústavu; v té době ze Švýcarska odcházeli francouzští vojáci. Bez hrozby represí ze strany francouzské armády Uri úspěšně povstal proti centrální vládě ve válce zvané . V reakci na následný kolaps Helvétské republiky vydal roku 1803 Napoleon Bonaparte novou švýcarskou ústavu zvanou Mediační akta. Kanton Uri byl opět svobodný, avšak nadále bez Leventinského údolí, které se s celým dosavadním kantonem Bellinzona stalo součástí nového kantonu Ticino. Po invazi Šesté koalice do Švýcarska 29. prosince 1813 byla mediační akta zrušena. Zatímco sousední kantony Schwyz a Nidwalden požadovaly obnovu organizace staré Švýcarské konfederace, Uri spolu s dalšími kantony pod vedením kantonu Curych usiloval o reorganizaci 19 kantonů vytvořených Mediačními akty. Uri se zároveň neúspěšně pokusil opětovně získat Leventinské údolí, ale podařilo se mu získat jen polovinu cla na obchod přes Monte Piottino do Leventiny. 5. května 1815 Uri schválil spolkovou ústavu.
19. století až současnost Dne 5. května 1850 Uri vydal svou první ústavu, kterou revidoval v roce 1888. Poté, co spolkové referendum z 18. května 1879 odstranilo ze spolkové ústavy zákaz trestu smrti (s výjimkou politických trestných činů, kde byl podle článku 65 zakázán i nadále), byl Uri prvním kantonem, který jej znovu zavedl (v roce 1924 byl opět zrušen). V roce 1972 bylo zavedeno volební právo žen a v roce 1984 proběhla celková revize ústavy kantonu. Až do roku 1928 fungovalo v Uri tzv. Landsgemeinde, tedy volební shromáždění pod širým nebem. Následně bylo hlasováním zrušeno a nahrazeno klasickými volbami do volebních uren.
Symboly kantonu Vlajka Vlajka kantonu je heraldická, tedy tvořená prostým přepisem znaku kantonu na vlajkový list o poměru stran 1:1 (stejně jako u všech ostatních švýcarských kantonů). Vlajka je tedy tvořena žlutým listem s černou hlavou býka.Vlajka kantonu Uri na Flags of the World
Černá a žlutá barva jsou převzaty z černého orla na žlutém poli vlajky Svaté říše římské. Býk je ve skutečnosti zubr, o kterém se předpokládá, že se v Uri hojně vyskytoval a místní ho domestikovali (odtud nosní kroužek). Pro původní Helvety (Kelty) byl býk královským symbolem a symbolem jejich boha Cernunna.
Předpokládá se, že vlajka Uri existuje přinejmenším od roku 1231, kdy král Jindřich, syn císaře Svaté říše římské Fridricha II., udělil regionu „říšskou svobodu“. To znamenalo, že byli suverénní a nepodléhali žádné feudální věrnosti nikomu jinému než císaři a že měli nárok na vlastní vlajku. Vlajka, nesená např. v bitvách v průsmyku Morgarten (1315) a u Laupenu (1339) je zachovaná na radnici v Altdorfu.
Znak Znak kantonu je tvořen zlatým štítem s hlavou býka.
Geografie náhled|vlevo|Masiv Dammastocku, nejvyšší hory Uri Kanton Uri se nachází ve středním Švýcarsku mezi Lucernským jezerem (jinak zvaným Vierwaldstättersee) na severu a Gotthardským průsmykem na jihu. Uri je jedním ze tří původních kantonů (zakládajících členů) Švýcarské konfederace (dalšími dvěma jsou Schwyz a Unterwalden). Vzhledem k topografii, kde podíl hornaté, neproduktivní půdy činí přibližně 56 %, žijí tři čtvrtiny obyvatel v nejnižší části kantonu, v nížině řeky Reuss.
Území Uri v podstatě odpovídá povodí horního toku řeky Reuss a jižní části jezera Vierwaldstättersee (Uri), jehož břehy od Seelisbergu po Sisikon patří k tomuto kantonu. Kromě toho patří k Uri také horní tok řeky Engelberger Aa a údolí Urnerboden.
Uri sousedí s kantony Graubünden (jihovýchod), Ticino (jih), Valais (jihozápad), Bern (západ), Obwalden (západ), Nidwalden (západ), Schwyz (sever) a Glarus (severovýchod).
Kanton se skládá z 19 samostatných politických obcí.
Rozlohou se kanton řadí na 11. místo a počtem obyvatel na 25. místo mezi 26 švýcarskými kantony. Méně obyvatel má pouze Appenzell Innerrhoden.
Uri se nachází v centrální části Švýcarska. Zabírá území o velikosti 1077 km². Přibližně polovina tohoto území je považována za velmi úrodnou půdu. Lesy, které pokrývají společně s ledovci velkou část plochy kantonu, tvoří 20 % neúrodné půdy. Nejvyšší horou je Dammastock (3630 m), ležící na severu průsmyku Furka.
Obyvatelstvo Obyvatelé kantonu se nazývají . K 31. prosinci 2021 žilo v kantonu Uri 37 047 obyvatel. Hustota zalidnění 34 obyvatel na km² je hluboko pod švýcarským průměrem (212 obyvatel na km²). Podíl cizinců (obyvatel přihlášených k trvalému pobytu, avšak bez švýcarského občanství) činil k 31. prosinci 2019 12,6 %, zatímco na celostátní úrovni bylo registrováno 25,3 % cizinců. k 30. červnu 2021 činila míra nezaměstnanosti 0,9 %, zatímco na federální úrovni 2,8 %.
Jazyky Úředním jazykem v kantonu Uri je němčina. Dialekt němčiny, kterým se mluví v kantonu Uri (tzv. ), patří k nejvyšším dialektům alemanštiny. V roce 2019 uvedlo 93,4 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk právě němčinu; druhým jazykem byla francouzština s 0,3 %.
Náboženství V kantonu Uri převládá římskokatolické vyznání. Římskokatolická církev má 23 tzv. náboženských obcí a 24 farností. V roce 2019 se k římskokatolické víře hlásilo 74,8 % všech obyvatel.
Evangelická reformovaná církev se v kantonu Uri prosadila při stavbě Gotthardské dráhy. Evangelická reformovaná církev v Uri, která je od roku 2003 samostatně organizovaná, se skládá ze tří farností. V roce 2019 se k evangelické reformované církvi hlásilo 5 procent všech obyvatel.
Obě národní církve jsou veřejnoprávní korporace kantonu.
Kromě příslušníků národních církví (římskokatolické a evangelické reformované církve) nejsou od sčítání lidu v roce 2000 k dispozici žádné údaje o náboženské příslušnosti všech obyvatel kantonu. Spolkový statistický úřad (BFS) však provádí průzkumy, v nichž jsou zaznamenány i další náboženské obce v kantonu Uri.
Politika náhled|vpravo|Silniční kámen na hranici kantonu Uri Současná ústava kantonu Uri pochází z roku 1984 a byla několikrát novelizována.
Legislativa a rada kantonu Zákonodárným orgánem je rada kantonu Uri (). Má 64 členů. Funkční období je čtyřleté. Volební obvody odpovídají politickým obcím v kantonu (celkem 19). Zatímco v obcích se třemi a více mandáty se volí na základě poměrného zastoupení, v menších obcích jsou kantonální radní voleni většinovým způsobem. Kantonální rada Uri se schází zpravidla na šesti dvoudenních zasedáních ročně. Zasedání jsou přístupná veřejnosti a konají se v sále Landrat na radnici v Altdorfu.
Změny ústavy a zákonů podléhají povinnému referendu. Proti nařízením zemské rady může 300 oprávněných voličů uspořádat referendum a podrobit je tak lidovému hlasování. Prostřednictvím lidové iniciativy může 600 oprávněných voličů také navrhnout přijetí, změnu nebo zrušení ustanovení ústavy, zákonů nebo nařízení, o nichž se pak musí hlasovat. Lidová iniciativa může být také použita k požadavku na odvolání orgánu.
Vláda Výkonným orgánem je sedmičlenná vládní rada (), která je volena přímo občany na čtyřleté období většinovým volebním systémem. Předseda se nazývá , jeho zástupce pak ; oba jsou voleni na dva roky.
Soudnictví Kanton Uri se prvoinstančně dělí na dva soudní okresy: soudní okres Uri s okresním soudem Uri a soudní okres Ursern s okresním soudem Ursern. Okresní soud Uri se skládá z deseti členů, okresní soud Ursern ze sedmi členů. Okresní soud Uri zasedá v soudní budově v Altdorfu, okresní soud Ursern pak na radnici v Andermattu.
Druhou instancí a zároveň správním soudem je Vrchní soud Uri (), který sídlí v soudní budově v Altdorfu. Skládá se ze třinácti členů a je rozdělen na občanskoprávní, trestněprávní a správní oddělení.