V sociálních vědách pojem kvalitativní výzkum označuje výzkum, který se zaměřuje na to, jak jednotlivci a skupiny nahlížejí, chápou a interpretují svět. Podle jiných kritérií může být jako kvalitativní výzkum označován takový výzkum, který neužívá statistických metod a technik. V tomto pojetí je v opozici k výzkumu kvantitativnímu, v praxi psychologického a sociologického výzkumu jsou oba přístupy nejčastěji doplňkem jeden druhého.
Charakteristika kvalitativního výzkumu Impulsem pro rozšíření kvalitativního výzkumu byla reakce výzkumníků na dominanci kvantitativních metod zkoumání, které se opírají o přírodovědný a pozitivistický způsob řešení výzkumných otázek, hypoteticko-deduktivní paradigma, strukturovaný sběr dat a statistické metody testování hypotéz.
Kvalitativní výzkum se snaží interpretovat pohledy subjektů na zkoumaný předmět tím, že výzkumník přejímá jejich perspektivu. Využívá se podrobný popis každodenních situací. Jde o porozumění akcím a významům v jejich sociálním kontextu. Při kvalitativním výzkumu se neredukuje počet proměnných ani vztahy mezi nimi, o jejich redukci rozhodují samy zkoumané subjekty. Jsou upřednostňovány otevřené a nestrukturované výzkumné plány, analýza vychází z velkého množství informací o malém počtu jedinců. Převažuje zájem o reálné celky, interakce mezi aktéry a individuální osudy. Úkolem kvalitativního výzkumu je vytvoření holistického obrazu zkoumaného předmětu, zachycení toho, jak účastníci procesů situace interpretují a zachycení interpretací těchto interpretací.
Předpoklady kvalitativního výzkumu Ontologické* předpoklady znamenají zodpovědět otázku jaká je povaha a forma reality. Kvalitativní výzkumníci považují za rozhodující tu realitu, která je konstruována zkoumanými jedinci. Z toho vyplývá, že existuje v jedné situaci mnoho realit (reality výzkumníka, zkoumaných osob, čtenářů, kteří studii interpretují). Epistemologické* předpoklady definují vztah mezi výzkumníkem a tím co se poznává. V kvalitativním výzkumu jsou výzkumníci a sledované osoby ve vzájemné interakci. Interakce má podobu delšího pobytu ve sledované skupině nebo jde přímo o spolupráci. Výzkumník se snaží zmenšit odstup od lidí na nejnižší možnou míru. Axiologické předpoklady se týkají hodnotového systému. V kvalitativním výzkumu výzkumník aktivně informuje o svých hodnotách a hodnotách dalších účastníků výzkumu a z toho vyplývající systematické ovlivnění pozorování. Rétorické předpoklady. Jazyk výzkumu je neformální, osobní a je často založen na definicích vytvořených během studie. Metodologické předpoklady jsou odvozovány z předešlých aspektů. V kvalitativní metodologii převládá induktivní a abduktivní logika. Kategoriální systémy a teorie jsou vytvářeny na základě získaných dat, to zajišťuje, že vzniklé teorie jsou úzce kontextově spojené se zkoumaným jevem. Existuje průběžná interakce mezi výzkumnou otázkou, daty a použitými metodami. * Kritický a aktuální souhrn epistemologických a ontologických předpokladů je publikován v textu Epistemology and Metaphysics for Qualitative Research (Pernecký, 2016).
Kvalitativní výzkum se může zabývat popisem procesů, vztahů, okolností, situací, systémů nebo lidí interpretací, explanací a explorací verifikací předpokladů, teorií nebo zobecnění evaluací a komparací praktik, inovací programů
Základní přístupy ke kvalitativní analýze dat tematická analýza zakotvená teorie narativní analýza diskurzivní analýza interpretativní fenomenologická analýza
Odkazy
Literatura PERNECKY, T. (2016). Epistemology and Metaphysics for Qualitative Research. London, UK: SAGE Publication.
ČERMÁK, Ivo, ŘIHÁČEK, Tomáš, & HYTYCH, Roman (2013). (Eds.), Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy. Brno: Masarykova Univerzita.
Související články Biografický výzkum Kvantitativní výzkum Zakotvená teorie
Reference
Externí odkazy
Poznávání pomocí kvalitativního výzkumu Myslet narativně: kvalitativní výzkum „on the road“ PROJEKT „Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách“ www.qualitativephilosophy.com
Kategorie:Vědecká metoda Kategorie:Sociologická metodologie Kategorie:Psychologická metodologie