Koclířov (Ketzelsdorf bei Zwittau) je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží v oblasti Hřebečsko východně od města Svitavy. Protáhlá zástavba se nachází v údolí potoka Třebovka. Katastr obce zasahuje na obě strany historické česko-moravské zemské hranice, přičemž k Moravě náleží jen les a zemědělské plochy na jihovýchodě a asi polovina osady Hřebče, která k obci také náleží.http://www.mapy.cz/#centerX=138035712@centerY=134770048@typ=army2@zoom=13@vizType=none@vizIds=nonehttp://archivnimapy.cuzk.czhttp://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ Tato moravská část obce původně náležela ke katastrálním územím Moravská Kamenná Horka (dnes součást obce Kamenná Horka) a Boršov u Moravské Třebové (dnes součást města Moravské Třebové), a ke Koclířovu byla připojena až k 1. lednu 1953.částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953 Nadmořská výška obce je 502 metrů nad mořem. Žije zde  obyvatel. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Svitavy. Obec je součástí Mikroregionu Svitavsko a Místní akční skupiny MAS Svitava.

Název Prvním pojmenováním vesnice v roce 1347 byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 se nazývala jako Kecendorf a patřila pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov. Mezi lety 1850 až 1950 Koclířov (Ketzelsdorf) patřil k okresu Litomyšl, od roku 1950 k okresu Svitavy.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé (1342–1376) rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli. V období třicetileté války, a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. Str. 12.

Škola Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč.

Poštovní spojení Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí.

Válečná příkoří V roce 1799 se vesnicí prohnala ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení a roku 1866 rakouský armádní sbor.

Obyvatelstvo Složení obyvatel V polovině 19. století zde žilo obyvatelstvo vesměs německé národnosti. V roce 1930 žilo v obci 1564 obyvatel.

Náboženský život V roce 1848 přišel do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 zde vznikl první hospic v českých zemích. V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej a v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově zřízeného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Vystěhovanou budovu získaly školní sestry III. řádu svatého Františka a zřídily zde školu pro dívky. Činnost školy byla za okupace pozastavena a dům byl využíván jako chudobinec, po válce pak jako domov pro řádové sestry a v roce 1995 se stal sídlem Českomoravské Fatimy – Fatimského apoštolátu v ČR.

Hospodářství náhled|Kostel svatého Jakuba Staršího a svaté Filomeny

Zemědělství Díky své nadmořské výšce obec patří do oblastí s důrazem na pastevectví. Půda je zde málo úrodná.

Průmysl Z průmyslových odvětví zde bylo drtivou většinou zastoupeno kamenictví a zejména tkalcovství.

Obecní správa a politika Části obce Hřebeč Koclířov

Politika V letech 1990 až 1997 působil jako starosta obce František Blaha, mezi lety 1997 a 2006 RSDr. Jaroslav Drozdek, mezi lety 2006 a 2008 Bohumil Kysílko, v letech 2008 až 2009 jako zastupující starosta RSDr. Jaroslav Drozdek, mezi lety 2009 a 2013 Jaromír Lenoch a od roku 2013 Jiří Tesař.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. ledna 2005.

Doprava V letech 1813 až 1815 byla vybudována silnice přes Koclířov spojující Moravskou Třebovou se Svitavami, což pomohlo obyvatelstvu pro lepší spojení do práce a pro rozvoj živností. V době ČSSR se stala silnicí I. třídy I/35 a silný provoz přes obec ukončila až přeložka v souvislosti s vybudováním tunelu v Hřebči. U západního okraje obce je zaústěna silnice I/34 do trasy E442.

Nejbližší železniční stanice je ve Svitavách.

Pamětihodnosti náhled|upright=0.8|Boží muka z roku 1698 náhled| Křížová cesta u kostela Farní kostel svatého Jakuba Staršího a svaté Filomény postavený v roce 1347, dnešní podoba je z roku 1771. Ve zdi kostela nad vchodem se nachází kamenný kříž s datem 1771 / 18. Pod křížem je kamenná deska s letopočtem 1925. U kostela se do roku 1773 nacházela poustevna, dnes je zde poutní místo, na němž je uctívána Panna Maria Fatimská. Fatimská kaple "Capelinha" (přesná kopie pro střední a východní Evropu), kterou vysvětil v sobotu 2. září 2023 apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo, spolu s královéhradeckým biskupem Janem Vokálem byla postavena nad mladším kostelem svatého Alfonse a Panny Marie Fatimské. Socha svatého Jana Pavla II. (2011) Řady barokních soch světců v ambitu a na bráně hřbitova Křížová cesta s kamennými reliéfy (1856-80) v ohradní zdi u kostela Náhrobní deska při zdi kostela s postavou rytíře v brnění a erbem. Nápis (část): A D 1594 WENCZEL FORBRIGER KETZENDORF Náhrobky rodiny Bierových a Lamatschových Bývalá římskokatolická fara (1834) Letohrádek (před 1701 či 1791) Klášter redemptoristů, dnes Českomoravská Fatima, s kostelem svatého Alfonse a Panny Marie Fatimské. Byl vybudován na svahu nad obcí roku 1844. Kaple svatého Josefa na Hřebči Tunel pod Hřebčí Česko-moravský hraniční kámen na Hřebči Zbořená barokní rychta Boží muka z roku 1698 Množství soch a křížů, například pískovcový křížek na dolním (severozápadním) konci obce (u č.p. 188), s dedikací rodiny Ebertových Památný strom (buk) na dolním konci obce Pomník obětem válek s úryvkem básně:

Osobnosti Franz Kössler (1931–2020), německý biofyzik

Odkazy Reference

Externí odkazy

Neoficiální stránky obce Bývalá fara v obci Kreis Zwittau Soupis památek obce a osady

Kategorie:Obce na pomezí Čech a Moravy Kategorie:Obce v okrese Svitavy Kategorie:Vesnice v okrese Svitavy Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině Kategorie:Mikroregion Svitavsko Kategorie:Litomyšlské panství