náhled|Starší balení fotografických papírů značky ORWO, normální bílý, matný, karton náhled|Dvě fotografie na instantním filmu náhled|Typy fotografických papírů; jednotlivé vrstvy
Fotografický papír (též fotopapír) je papír potažený fotocitlivou vrstvou a určený k výrobě fotografických snímků.
Fotografický papír se kontrolovaně exponuje světlu, buď přiložením negativu přímo na papír (vznikne kontaktní snímek), anebo s použitím zvětšovacího přístroje (vznikne zvětšenina), případně ve speciálním fotoaparátu (vznikne negativní snímek), osvětlováním pomocí modulovaného zdroje světla či osvětlením přes naaranžované předměty (vznikne fotogram). Osvětlením vznikne v citlivé vrstvě latentní (skrytý) obraz, který se následně vyvolá do podoby viditelného obrazu.
Historie Účinky světla na tmavnutí připraveného papíru byly objeveny M. Charlesem v roce 1800 nebo Thomasem Wedgwoodem v roce 1802.
Fotografické papíry se používají od počátku negativně-pozitivního fotografického procesu, rozvoj a popularitu mu přinesl William Fox Talbot (Velká Británie, 1841 – kalotypie). Tradiční fotografické prapíry se dodnes běžně prodávají.
1856 – 13. května A. Parkes patentoval citlivé desky a filmy pro přímé zhotovení pozitivů. 1878 – 14. května O. Sarony a J. R. Johnson patentovali stroj na výrobu citlivých papírů s želatinovou vrstvou. 1910 – 10. května G. E. Leighton a Ch. Babrock patentovali papír se šťavelanem železitým a stříbrnou solí.
V jižní Itálii patentoval fotocitlivý papír Roberto Rive.
Druhy fotografických papírů Fotografické papíry se dělí do tří hlavních kategorií:
Papíry pro negativně-pozitivní procesy. Sem patří všechny běžné černobílé a chromogenní barevné papíry. Papíry pro pozitivně-pozitivní procesy, kde je papír současně i „filmem“ (exponuje se přímo na něj – např. proces Polaroid – instantní film). Papíry pro pozitivně-pozitivní procesy, kdy se pozitivní snímek získá z filmu (např. proces Ilfochrome).
Všechny fotografické papíry se skládají z fotocitlivé emulze, která obsahuje halogenidy stříbra rozptýlené v koloidním materiálu (například želatině), a z papíru obyčejného, barytovaného či laminovaného nebo plastové podložky.
U černobílých papírů se emulze připravuje s citlivostí na modré a zelené světlo, ovšem na dlouhovlnné světlo (nad 600 nm) má citlivost malou, takže lze pracovat pod červeným či oranžovým (někdy též žlutohnědým až žlutozeleným) světlem.
U chromogenních barevných papíru jsou jednotlivé vrstvy citlivé na červené, zelené a modré světlo a tvoří při vyvolání azurové, purpurové a žluté barvivo.
Galerie
Reference
Související články Carte de visite
Externí odkazy
Kategorie:Fotografické vybavení Kategorie:Papír