Řek Zorba (, ) je americký film z roku 1964. Film byl natočen podle stejnojmenné novely řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise a vychází ze skutečné události. Režisérem filmu byl kyperský Řek Michalis Kakojannis, hudbu složil Mikis Theodorakis. Film ve vtipném podání charakterizuje typickou řeckou povahu, kterou ztělesňuje právě hlavní postava snímku Alexis Zorbas. Film byl v roce 1965 oceněn třemi Oscary: za vedlejší ženskou roli (Lila Kedrova), za nejlepší kameru (Walter Lassally) a za výpravu (Vassilis Photopoulos).

Děj Děj začíná v přístavu Pireus, kde mladý Brit řeckého původu Basil (Alan Bates) čeká na loď na ostrov Kréta. Basilův nebožtík otec na Krétě vlastnil pozemky s domem a starý opouštěný důl na lignit, který Basil chce právě uvést do provozu. Během čekání na loď v přístavu se Basil setká s rázovitým Řekem Alexisem Zorbou (Anthony Quinn). Jde o výmluvného a bláznivého venkovana a bývalého horníka, který si naplno vychutnává radostí života. Po krátké konverzaci Zorba přesvědčí Basila, aby ho zaměstnal, neboť prý zná dobře místní zvyky a bude mu i jinak užitečný. Společně se pak vydají na Krétu.

Když přijedou do vesnice, v níž se nachází zmíněný důl, jsou vřele uvítáni místními venkovany, kteří projevují tradiční krétskou pohostinnost. Ubytují se u zestárlé a popletené francouzské herečky madame Hortensie (Lila Kedrova), které Zorba přezdívá Bubulina, podle řecké kapitánky z války za nezávislost, Laskariny Bubuliny. Basil se ve vesnici zamiluje do mladé vdovy (Irene Papasová).

Zorba pak dostane megalomanský nápad, jak získat potřebné dřevo nutné pro provoz dolu. Vydá se do lesa, který je majetkem místního kláštera, opije se s mnichy a přesvědčí je, aby mu dovolili pokácet několik stromů. Jelikož však je les na svahu, Zorba vymyslí samospádový stroj typu dřevařské lanovky, který by dřevo dopravil na úpatí hory, resp. na břeh moře. Celý tento stroj pak chce sestavit na základě amatérsky sestrojené makety vyrobené z písku. Basil mu dá peníze, aby šel do města Chania koupit potřebný materiál. Zorba se však cestou zatoulá a nepomýšleje na budoucnost prohýří všechny peníze za alkohol a prostitutky. Peníze vesele rozdává různým lidem. Zorba napíše Basilovi, že všechny peníze utratil. Rozzlobený Basil pak madame Hortensii oznámí, že Zorbas si ji chce vzít za ženu. Poté, co se Zorba vrátí do vesnice, se na Basila rozhněvá, avšak druhý den na svůj hněv zapomene a rozhodne se s madame oženit.

Mezitím Basil stráví noc s vdovou, což se druhý den vesnice dozví, včetně místního podivína Mimithose (Sotiris Mustakas), který je do vdovy platonicky zamilován. Celá vesnice pak vdovu obklíčí, snažíc se ji ukamenovat za to, že s Basilem strávila noc (jde o vášnivou žárlivost mnoha místních mužů, kteří byli v minulosti jejími milenci). Jedná se o ukázku tradiční krétské vendety. Zorba však Mimithose odzbrojí a vdovu osvobodí, pak se otočí a odchází pryč. V tom však k ní přiskočí Mimithosův otec a zabije ji nožem. Následně umírá i madame Hortensie na pneumonii. Po její smrti si místní ženy rozeberou všechny její věci (až na papouška v kleci).

Zorba nakonec sežene materiál na stavbu lanovky a po jistém čase ji dostaví. Celá vesnice se přijde podívat na tento zvláštní stroj a je vystrojena lidová veselice. Dopravní zařízení je ozdobeno množstvím řeckých vlajek. Mnich na hoře pak spustí první kládu, která se během transportu rozlomí, a pak druhou, která obrovskou rychlostí vyletí ze stroje do moře. Když však spustí další kmen, celý labilní stroj se rozkmitá a celá stavba se s rachotem zhroutí. Tak zároveň ztroskotaly Basilovy a Zorbovy podnikatelské plány. Zorba projeví smutek, ale Basil si z toho nic nedělá a požádá Zorbu, aby ho naučil tancovat. Zorba se zaraduje a společně začnou na pláži s tancem sirtaki, a tak zapomenou na starosti. Film končí.

Postava Zorby Alexis Zorbas je vymyšlená postava Nikose Kazantzakise, avšak má skutečnou předlohu. Byl jí řecký horník Jorgo Zorbas, z vesnice Katafygi, která leží v kraji Pieria v řecké části Makedonie. Zorba potkal spisovatele Kazantzakise, spřátelili se a společně se vydali za dobrodružstvím do peloponéského dolu. Zorbovy příběhy se staly předlohou pro Kazantzakisovu knihu. Postava Alexise Zorby odráží typickou řeckou mentalitu.

Hudba k filmu Hudbu k filmu složil známý řecký skladatel Mikis Theodorakis. Šlo o styl sirtaki (viz řecká hudba a folklór), který vznikl v 60. letech z předešlého řeckého rembetika. Samotný tanec byl vymyšlen přímo pro tento film a jde o kombinaci lidových řeckých tanců pocházejících z Kréty (syrtos) a z Konstantinopole (chasapiko). Díky filmu se styl sirtaki a stejnojmenný tanec zpopularizoval a stal se charakteristickým pro Řecko, stejně jako do tehdy málo rozšířený strunný nástroj buzuki. Skladba Zorba's Dance, složená Theodorakisem pro tento film, se stala celosvětově známou.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Americké dramatické filmy Kategorie:Filmy z roku 1964 Kategorie:Řecké dramatické filmy Kategorie:Filmy Michalise Kakojannise Kategorie:Filmy natočené podle knižní předlohy Kategorie:Americké filmy podle skutečných událostí Kategorie:Americké černobílé filmy