František Alois Krejčí, křtěný František Alois Karel (14. května 1908 Brno – 12. prosince 1981 Praha) byl český architekt.
Životopis František A. Krejčí patřil k brněnské meziválečné architektonické avantgardě, ovlivněné funkcionalismem a dalšími moderními uměleckými směry. Architekturou a urbanismem se vždy zabýval v širších souvislostech výtvarného umění, životního stylu a prostředí. Věnoval se také teorii architektury a estetice, výstavnictví, designu, malbě, scénografii.Tomanův slovník čs. výtvarných umělců (pův. vydání 1936–1950)Nový slovník čs. výtvarných umělců (ed. Toman P.H.), I. díl A – K, vyd. Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993,
Většinu svého života žil a působil v Brně. Tam absolvoval školní léta, nejprve na 1. české státní reálce (Antonínská 3), od roku 1923 na Vyšší odborné škole stavitelské. Po vysokoškolském studiu se stal jedním z prvních absolventů odboru architektury na České vysoké škole technické v Brně, až do 70. let se přátelil se svým profesorem Jiřím Krohou.Generace 1901–1910 (první absolventi České školy architektury v Brně 1925–1940), vyd. Spolek Obecní dům Brno, prosinec 2001 (eds. P. Pelčák, I. Wahla), obr. ss. 80-85, 103–104 V roce 1937 navštívil Světovou výstavu v Paříži, která jeho tvorbu významně ovlivnila. V období 1935–1940 realizoval v Brně řadu svých projektů ve stylu "bílého funkcionalismu", především menší činžovní domy, které jsou s odstupem let oceňovány jako trvalá součást brněnské meziválečné architektonické moderny.http://www.obecnidumbrno.cz/generace1905.html Pro jeho tvorbu bylo typické důsledné promýšlení estetického účinku exteriérů a detailní propracování funkčních vazeb interiérů. V kontextu novodobého chápání urbanismu prosazoval ideu, že architekt nejen vytváří životní prostředí člověka, ale je také "architektem lidských duší".
V letech 1937–1949 zpracoval F. A. Krejčí směrné územní a regulační plány 78 měst a obcí (mj. Brtnice, Kroměříž, Slavonice, Mutěnice, Střílky aj.). Po osvobození republiky v květnu 1945 působil v Národním výboru města Brna de facto jako "hlavní architekt", likvidoval válečné rány města a barákové kolonie, řešil sociální bydlení nejchudších vrstev. V roce 1946 začal projektovat úpravy Mariánského údolí (terasy hlediště, později vládní pavilon) v Brně-Líšni pro Mírové slavnosti pro 220-240 tisíc účastníků. V roce 1948 spoluzakládal brněnský Stavoprojekt. V oboru výstavnictví realizoval v Brně řadu svých návrhů slavnostních úprav sálů pro výstavy, konference a oslavy na Výstavišti, Stadionu, v Domě umění i otevřených prostranstvích města. Byl autorem radnice a kulturního domu v Břeclavi (1949). Postihly ho represe ve spojitosti s procesem s Ottou Šlingem (proces se Slánským, 1952). V 50. letech pracoval pro Slovenský pamiatkový ústav v Bratislavě a pro Český fond výtvarného umění Praha, poté se vrátil do Brna k práci na rozsáhlejších projektech (hotely, nádraží ve Žďáru nad Sázavou aj.) v podniku Pozemní stavby Brno. Po roce 1968 přijal nabídku k práci v Útvaru hlavního architekta města Prahy (ÚHA), kde se věnoval družstevní výstavbě rodinných domů a urbanismu nových pražských čtvrtíSeznam realizovaných děl a další informace jsou dostupné na archiweb.cz a Encyklopedii dějin Brna online online. Na přelomu 70. a 80. let pracoval pro ÚHA jako kustod výstavního pavilonu nové pražské výstavby v Praze na Pankráci. V roce 1980 obdržel Cenu Svazu architektů ČSSR za teoretickou práci "Zůstane architektura uměním?".
František A. Krejčí publikoval desítky článků, přednášel v tuzemsku i zahraničí. Přátelil se s řadou brněnských výtvarníků, literátů, herců a hudebníků, např. s Františkem Foltýnem, Bohumírem Matalem, Františkem Šenkem, Zdeňkem Kriebelem, Milošem Nedbalem, Jarmilou Kurandovou, Ludvíkem Kunderou, Vlastou Fialovou aj.Výtvarná kultura v Brně 1918–1938 (katalog výstavy v Brně v Pražákově paláci, listopad 1993 – únor 1994), vyd. Moravská galerie v Brně, 1993 (ed. J. Sedlářová), Od roku 1981 je zastoupen ve sbírkách Muzea města Brna, jeho díla jsou vystavena v expozici brněnské moderní architektury na ŠpilberkuO nové Brno I., II.: brněnská architektura 1919–1939 (katalog stálé expozice v Brně na Špilberku), vyd. Muzeum města Brna, 2000 (eds. L. Kudělková, Z. Kudělka, J. Chatrný), , obr. s. 299 (II.)František Krejčí na stránkách Encyklopedie dějin města Brna a publikována v Brněnském architektonickém manuáluBrněnský architektonický manuál.
Dne 30. října 1948 se v Brně oženil s Helenou Motalovou, jejich manželství však bylo v roce 1953 rozvedeno.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
http://www.archiweb.cz/architects.php?action=show&type=arch&id=2768 http://www.bam.brno.cz/architekt/61-frantisek-a-krejci http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=heslo&IDosoby=40083
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Narození 14. května Kategorie:Narození v roce 1908 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí 12. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1981 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži