náhled|upright=1.0|Osobnosti islámu ctěné sunnitskými muslimy vyjádřené v podobě kaligrafie náhled|upright=1.2|Rozšíření islámu: zeleně je vyznačen sunnitský islám, fialová barva představuje ší'itský islám a černá ibádíju islám (Omán) Sunnitský islám, též sunna, je jedním ze dvou hlavních proudů islámu (druhým je ší'a). Stoupenci sunny se označují jako sunnité. V rámci islámského světa tvoří většinu.
Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za jeho nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od ší'itů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího. Sunnité tvoří 75–90 % všech muslimů. – „Sunni Islam accounts for over 75% of the world's Muslim population“ (sunnitský islám představuje více než 75 % světové muslimské populace). – „Of the total Muslim population, 10-13% are Shia Muslims and 87-90% are Sunni Muslims.“ (Z celkové muslimské populace, 10–13 % jsou ší'itští muslimové a 80–90 % jsou sunnitští muslimové.) – „The great majority of Muslims are Sunnis – estimates suggest the figure is somewhere between 85% and 90%.“ (Velká většina muslimů jsou sunnité – odhady naznačují, že jejich počet se pohybuje mezi 85 % až 90 %.) Většinu mají ve všech muslimských státech s výjimkou Iráku, Íránu, Ázerbájdžánu, Ománu a Bahrajnu. Většina muslimů žijících v evropských zemích patří rovněž k této větvi.
Vznik sunnitů náhled|Sulejmanova mešita v tureckém Istanbulu Označení sunnité je odvozeno od arabského slova sunna (zvyk, cesta) používaného pro způsob Mohamedova života. Sunna je označována za tzv. živý Korán a hraje velkou roli pro islámské právo a etiku. Sunna je částečně uznávána i druhou hlavní islámskou větví – ší'ity. Ti však mají vlastní sbírky hadísů (výroky a činy Mohameda) a zahrnují do nich i jednání celé jeho rodiny a nástupců.
Rozdělení muslimů na sunnity a ší'ity nebylo okamžité. Za sunnity se označují ti muslimové, kteří již od roku 632 (rok 10 podle islámského kalendáře) po smrti Mohameda uznali za jeho nástupce Abú Bakra. Jejich protipólem se stali ší'ité (z arabského ší'at Alí – strana Alího), kteří tvrdili, že titul chalífy by měl dědičně připadnout Mohamedově rodině, konkrétně jeho zeti Alímu.
Alí sám proti volbě Abú Bakra protestoval, ale nepodnikal žádné kroky k uchopení moci a nakonec jej za chalífu uznal. Ali se pak chalífou roku 656 také stal, ale již 661 byl také zavražděn cháridžovským povstalcem. K moci se dostala dědičná dynastie Umajjovců a islámské schizma bylo dovršeno.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Islám