Kateřina Pavlovna Ruská (rusky Екатерина Павловна, 10. května 1788 Carské Selo – 9. ledna 1819 Stuttgart) byla rodem ruská velkokněžna a jako manželka württemberského krále Viléma I. württemberská královna.

Biografie

Původ, mládí náhled|vlevo|Kateřina Pavlovna jako dítě náhled|vlevo|Kateřina Pavlovna na miniatuře od Jeana-Baptiste Isabey z roku 1810 Kateřina Pavlovna se narodila jako šesté dítě/čtvrtá dcera ruského cara Pavla I. a jeho druhé manželky carevny Marie Fjodorovny, narozené jako princezny Žofie Dorota Württemberská. Jméno dostala po své babičce, carevně Kateřině. Měla devět sourozenců a byla sestrou cara Alexandra I.

Kateřinino dětství bylo šťastné, výchova a vzdělání bylo pod starostlivým dohledem její matky. Vynikala mimořádným intelektem a vzděláním, stejně jako nevšední krásou a skvělými organizačními i diplomatickými schopnostmi. Měla hluboký vztah se svým nejstarším bratrem, cesarevičem Alexandrem (pozdějším carem Alexandrem I.) a po celý svůj život udržovala s Alexandrem blízký kontakt. Byla carovou nejmilejší sestrou a jednou z nemnoha osob, které bezvýhradně miloval.

Manželství a potomci V době napoleonských válek, na Erfurtském kongresu v roce 1808 předložil Alexandrovi I. francouzský diplomat Talleyrand jménem francouzského císaře Napoleona Bonaparte, nedlouho předtím rozvedeného se svou první ženou Josefinou de Beauharnais, návrh na uzavření manželství Napoleona s Kateřinou, čímž chtěl získat Rusko na svou stranu. Rodina Kateřiny byla zaskočena a dotčena, ba uražena a nabídka byla odmítnuta, především na nátlak samotné Kateřiny a její matky. (Někteří historikové se dokonce domnívají, že pyšné odmítnutí "neurozeného tyrana – Korsičana" bylo jednou z hlavních příčin války Napoleona s Ruskem v roce 1812).

Carevna-vdova místo toho zorganizovala sňatek Kateřiny s oldenburským vévodou Jiřím, druhým synem velkovévody oldenburského Petra I. a ruským generálem a gubernátorem Estonské a Tverské gubernie.

První manželství Mimořádně krásná, inteligentní a temperamentní Kateřina Pavlovna se za Jiřího provdala 3. srpna roku 1809. Manželé se usadili v Tveru, městě mezi Moskvou a Petrohradem, kde vedli dvůr, jenž si v ničem nezadal s carským dvorem v Petrohradu. V roce 1812 Kateřina Pavlovna horlivě podporovala odpor svého národa proti Napoleonovu napadení Ruska a postavila celý pluk, který se účastnil všech důležitých bitev této války.

Kateřina byla svému nepříliš přitažlivému manželovi oddaná a její manželství bylo spořádané, mělo však krátkého trvání, neboť 15. prosince roku 1812 zemřel Jiří na břišní tyfus. Z jejich manželství se narodili dva synové:

Petr Jiří Pavel Alexandr Oldenburský (30. srpna 1810 – 16. listopadu 1829) Konstantin Fridrich Petr Oldenburský (26. srpna 1812 – 14. května 1881), vévoda oldenburský, ⚭ 1837 Tereza Nasavsko-Weilburská (17. dubna 1815 – 8. prosince 1871)

Ovdovělá Kateřina Pavlovna odcestovala spolu se svým bratrem Alexandrem do Anglie, aby se setkali s princem regentem Jiřím a poté do Vídně, kde se účastnili vídeňského kongresu; Kateřina nebyla bez vlivu na jeho průběh; stejně tak výrazně napomohla realizaci sňatku své nejmladší sestry Anny Pavlovny s následníkem nizozemského trůnu, oranžským princem Vilémem.

náhled|Kateřinin druhý manžel Vilém II. Württemberský

Druhé manželství V Anglii se setkala poprvé s württemberským princem Vilémem. Mezi oběma mladými lidmi vznikla láska na první pohled. Vilém však byl již ženatý s Karolinou Augustou Bavorskou (manželství bylo bezdětné a platilo za nešťastné), učinil však první kroky k jeho rozvodu a v srpnu 1814 bylo jeho manželství s Karolinou Augustou württemberským soudem rozloučeno a roku 1815 papežem Piem VII. anulováno. (Karolina Augusta se posléze 24. září 1816 stala čtvrtou manželkou rakouského císaře Františka I.; i toto její manželství zůstalo bezdětné, bylo však šťastné a spokojené a Karolína se láskyplně starala o všechny své nevlastní děti).

Vilém a Kateřina se vzali 24. ledna roku 1816 v Sankt Petěrburgu. Z jejího druhého manželství se narodily dvě dcery: Marie Frederika Šarlota (30. října 1816 – 4. ledna 1887), ⚭ 1840 hrabě Alfred z Neippergu (1807–1865) Žofie Frederika Matylda (17. června 1818 – 3. června 1877), ⚭ 1839 Vilém III. Nizozemský (19. února 1817 – 23. listopadu 1890), lucemburský velkovévoda, limburský vévoda a nizozemský král od roku 1849 až do své smrti Nedlouho po jejich sňatku nastoupil Vilém po smrti svého otce na württemberský trůn a Kateřina se stala württemberskou královnou. Aktivně se podílela na charitativní práci ve své nové vlasti, horlivě se starala o vzdělání lidu a zakládala různé společensky prospěšné instituce.

Zemřela neočekávaně v jedenatřiceti letech v lednu roku 1819 na zápal plic při růži. Po její smrti vystavěl král Vilém v Rotenbergu u Stuttgartu Württemberské mauzoleum, které věnoval její památce. Pochována byla v kostele sv. Kateřiny na vrchu Rottenberg ve Stuttgartu.

Vilém se po roce znovu oženil se svou sestřenicí Pavlínou Württemberskou.

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

Kateřina Pavlovna na thePeerage.com Kateřina Pavlovna na peoples.ru

Kategorie:Ruské velkokněžny Kategorie:Württemberské královny Kategorie:Romanov-Holstein-Gottorp Kategorie:Narození 10. května Kategorie:Narození v roce 1788 Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí 9. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1819 Kategorie:Úmrtí ve Stuttgartu Kategorie:Pohřbení ve Stuttgartu Kategorie:Ženy Kategorie:Oldenburské vévodkyně Kategorie:Württemberské princezny