1939

1939 (MCMXXXIX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Události roku 1939

Leden 1. leden – Založena firma Hewlett-Packard. 27. leden – Rozhodnutí československé vlády o propuštění Židů ze státní služby ČSR.

Únor 2. únor – Maďarská armáda vstupuje na území Podkarpatské Rusi ČSR. 14. únor – Na vodu je spuštěna německá bitevní loď Bismarck o výtlaku 41 700 tun. 24. únor – Maďarsko přistupuje k paktu proti Kominterně.

Březen 2. březen – Papežem byl zvolen Pius XII. 3. březen – Stalinův emisar Jarcev předkládá Finsku sovětské návrhy na zabezpečení proti německé agresi – později odmítnuty 8. březen – Hitler informuje říšskou reprezentaci o tom, že ČSR kvůli nesnesitelné situaci v Praze bude obsazena nejpozději do týdne 10. březen – Stalinův projev k delegátům XVIII. sjezdu strany V Moskvě – nástin možných budoucích válek 14. březen Snem Slovenskej krajiny odhlasoval odtržení Slovenska a utvoření samostatného Slovenského státu (Jozef Tiso prezidentem) začátek německé okupace Čech, Moravy a Slezska vojáci českého 8. pluku v Místku kladou ozbrojený odpor německým jednotkám (bitva o Czajankova kasárna) 15. březen německá okupace českých zemí, obsazení Čech a Moravy (německý IV. a XVI. sbor) – operace Marzwirbel zahájena první masová zatýkací akce v ČSR zaměřená proti všem potenciálním odpůrcům Říše – akce Gitter (Mříže) Podkarpatská Ukrajina vyhlašuje nezávislost na ČSR 16. březen maďarské jednotky okupují s německým souhlasem Podkarpatskou Ukrajinu zřízení Protektorátu Čechy a Morava, jmenování protektorátní vlády (ČSR) 17. březen – zavedení pravostranného silničního provozu v Protektorátu Čechy a Morava (ČSR) 18. březen – Konstantin von Neurath jmenován říšským protektorem (ČSR) 19. březen – německá vojenská přehlídka na Václavském náměstí v Praze u příležitosti Dne branné moci (ČSR) 21. březen – položen základ vzniku Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava) 23. březen Německo anektuje litevské město Klaipėda (Memel) obývané etnickými Němci podepsání slovensko-německé „smlouvy o ochraně“ 26. březen – zavedení pravostranného silničního provozu v Praze 27. březen – generál Franco přistupuje k paktu proti Kominterně (Španělsko) 28. březen – španělská občanská válka končí naprostým vítězstvím nacionalistických sil 29. březen Estonsko a Lotyšsko je prostřednictvím vyslanců varováno, aby neuzavíralo smlouvy ohrožující bezpečnost a zájmy SSSR šéf civilní správy Konrad Henlein vydává nařízení zakazující židovskému obyvatelstvu volně disponovat majetkem (ČSR) 31. březen – na základě událostí z 15. března v ČSR Velká Británie a Francie deklarují garanci celistvosti polských a rumunských hranic

Duben 1. duben nacionalisté ve Španělsku vyhlašují občanskou válku za skončenou spuštěna na vodu německá bitevní loď Tirpitz (Wilhelmshaven) 2. duben – zahájen nábor do Národního souručenství (jediné politické strany v Protektorátu Čechy a Morava) 5. duben – do Prahy přicestoval říšský protektor Konstantin von Neurath (ČSR) 6. duben – Británie, Francie a Polsko podepisují smlouvu o vzájemné pomoci v případě napadení 7. duben – Itálie napadá Albánii 9. duben – italská vojska obsazují Tiranu (Albánie), král Zog I. prchá do Řecka 13. duben – Británie a Francie se zavazují podporovat Rumunsko a Řecko 15. duben – od tohoto data se po ukončení vojenské správy začíná v Protektorátu formovat gestapo (ČSR) 17. duben německý státní tajemník nabízí v Berlíně sovětskému vyslanci sérii dohod o politickém a ekonomickém sblížení Německa a SSSR SSSR navrhuje trojalianci s Británií a Francií (problémy: nasazení vojenských sil v případě útoku, garance pro pobaltské státy a Finsko) 27. duben Británie znovu zavádí vojenské odvody státní prezident Emil Hácha jmenoval gen. Aloise Eliáše ministerským předsedou nově formované protektorátní vlády (ČSR) 28. duben – německá vláda oznamuje jednostranné vypovězení anglo-německé námořní smlouvy 30. duben – v Krakově ustavena tzv. Zahraniční vojenská skupina československá v Polsku

Květen 3. květen – spuštěna na vodu britská bitevní loď HMS Prince of Wales 5. květen vojáci 1. československé jednotky zformované v Polsku přísahají v Krakově věrnost ČSR rozkaz Reinharda Heydricha ke zformování gestapa v Protektorátu Čechy a Morava. 6. květen – převoz ostatků K. H. Máchy z Litoměřic do Prahy – jedna z mohutných protiokupačních a protinacistických demonstrací 11. květen – sovětský průzkumný letoun R-5 sestřelen japonskou stíhačkou Ki-10 na mongolsko-čínském pomezí 12. květen – pohraniční střet mongolské 6. jízdní divize s japonským 8. plukem bargutské jízdy 13. květen – japonské letectvo zahajuje operační činnost v oblasti Chalchyn-Golu (Mongolská-mandžuská hranice) 17. květen – Švédsko, Norsko a Finsko odmítají německou nabídku na podepsání smlouvy o neútočení 19. květen – Molotov žádá Finsko o podrobnosti k finskému záměru opevnit Alandské ostrovy – odmítnuto 22. květen – Německo a Itálie podepisují tzv. Ocelový pakt 27. květen – Sovětská letecká bombardovací akce proti Charbinu (Mongolsko-mandžuská hranice) 28. květen silné letecké souboje na mongolsko-mandžuské hranici japonský útok na sovětsko-mongolské pozice, boje do 29. května 1939

Červen 2. červen – Žukov jmenován velitelem sovětských sil 5. červen – podplukovník Ludvík Svoboda ilegálně uniká poblíž Ostravy do Polska 6. červen – ratifikace smlouvy o Alandských ostrovech ve finském parlamentu 11. červen – Ludvík Svoboda pověřen československým konzulátem v Krakově řízením československé vojenské jednotky 18. červen – návštěva britského generála Waltera Kirkea ve Finsku – diplomatické konzultace o finských záměrech 21. červen – výnos říšského protektora o zavedení Norimberských zákonů v českých zemích (ČSR) 30. červen přidělení bývalého pracovního tábora v Malých Bronowicích československé jednotce (Polsko) v Protektorátu vzniká Národní odborová ústředna zaměstnanecká (povinně spojující téměř 700 odborových organizací a spolků)

Červenec 1. červenec – přijetí britského a francouzského vyslance v Moskvě – požadavek podpory sovětských „garancí ochrany“ pobaltských republik 2. červenec – 80 japonských tanků zahajuje útok na postavení sovětského 149. střeleckého pluku a 9. motomechanizované brigády na jihu Mongolska 4. červenec – vrcholí těžké sovětsko-japonské boje o Bain Cagan v jihovýchodním Mongolsku 7. červenec – opakovaný útok japonské 23. divize západně od Chalchyn golu (jihovýchodní Mongolsko) 9. červenec – Winston Churchill vybízí vládu k utvoření vojenské aliance se SSSR 18. červenec – americký prezident Franklin D. Roosevelt žádá Kongres o revizi zákona o neutralitě 19. červenec – ve Varšavě přislíbena britská podpora Polskému státu v případě jeho napadení. (generál W. E. Ironside) 21. červenec – říšský protektor nařizuje zřízení Ústředny pro židovské vystěhování (ČSR) 23. červenec irská vláda staví IRA (Irskou republikánskou armádu) mimo zákon japonská armáda zahajuje další útoky proti sovětským přepravištím přes řeku Chalchyn gol (Mongolsko) Mahátma Gándhí, indický duchovní vůdce, píše osobní dopis Hitlerovi žádající zabránění jakékoli možné válce 25. červenec velení Kuang-tungské armády zastavuje boje na mongolsko-mandžuském pomezí první nařízení o zavedení všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16–25 let na území Protektorátu Čechy a Morava 26. červenec – vláda USA vypovídá americko-japonskou obchodní smlouvu z roku 1919

Srpen 2. srpen v Paříži zřízena československá vojenská kancelář porada japonského generálního štábu – rozhodnutí provést v oblasti Nomonchanu generální ofenzívu proti sovětským vojskům (Mandžusko) 10. srpen císař Hirohito stvrzuje operaci v Nomonchanu vytvoření japonské 6. armády 12. srpen – v Bratislavě je podepsána smlouva o tzv. ochranném pásmu mezi Německem (Hans Bernard) a Slovenskem (Jozef Tiso) 14. srpen německá vláda vyjadřuje ochotu akceptovat sovětské požadavky v Pobaltí výměnou za sovětský souhlas s akcí proti Polsku vyhláška policejního ředitelství v Praze zakazující Židům návštěvy veřejných podniků (ČSR) 15. srpen admirál Karl Dönitz odvolán z dovolené do Kielu, aby zde připravil rozkazy k mobilizaci a pohotovosti ponorek, pro jejich nasazení německé kapesní bitevní lodě Deutschland a Admiral Graf Spee spolu s 21 ponorkami vyplouvají „na lov“ do Atlantského oceánu 19. srpen prvních 14 německých ponorek typu VII a IX začíná zaujímat pozice kolem Britského souostroví (do 21. srpna) neočekávaný Žukovův útok proti japonské 6. armádě na mandžuské hranici (Chalchyn gol) 20. srpen – sovětská 1. tanková brigáda a 8. mechanizovaná brigáda útočí na japonské jednotky v prostoru Písečné hory (Mandžuská hranice). 21. srpen porada Hitlera a vojenských velitelů v Berchtesgadenu – oznámení úmyslu řešit „polský problém“ německé válečné námořnictvo provádí rozmisťování hladinových lodí a ponorek 23. srpen Německo uzavírá s SSSR pakt o neútočení, v jehož tajných dodatcích si rozdělili sféry vlivu sovětská vojska dosahují Nomonchanu (Mandžusko), zhroucení japonské obrany v Gdaňsku je proveden nacistický puč letadla RAF začínají provádět průzkumné lety nad Severním mořem za účelem odhalení německých námořních sil 24. srpen japonská 14. pěší divize obklíčena a likvidována sovětskými vojsky (Mongolsko-mandžuská hranice) mobilizace všech jednotek polského bojového letectva Von Rundstedt dostává rozkaz k vytvoření velitelství Skupiny armád Jih (v rámci příprav invaze do Polska) 2. nařízení o všeobecné pracovní povinnosti pro muže ve věku 16–25 let na území Protektorátu (ČSR) 25. srpen pumový útok IRA v Coventry (Británie) uzavření britsko-polské dohody o vzájemné pomoci 1. Hitlerův rozkaz k zahájení operace Weiss – invaze do Polska dne 26. srpna ve 4:30 (rozkaz byl večer odvolán) v Praze dochází k zatýkání členů odbojové organizace Zdeňka Schmoranze po 16. hodině vplouvá do Gdaňského přístavu německá školní loď Schleswig-Holstein („přátelská návštěva“) 26. srpen sovětská 6. tanková brigáda útočí na pozice japonské 14. a 23. divize, obklíčení (Mongolsko-mandžuská hranice) rozkaz polským leteckým jednotkám k rozmístění na polní letiště 27. srpen slovenská vláda vyhlašuje mobilizaci na moře vyplouvá dalších 6 německých ponorek 28. srpen Německo formálně ruší smlouvu o neútočení s Polskem podepsanou v roce 1934 německá kapesní bitevní loď Deutschland odplouvá do severního Atlantiku 30. srpen pád japonské vlády Kiičira Hiranumy odjezd československé jednotky do výcvikového tábora Leszná u Baranovičů v tehdejším Polsku všeobecná mobilizace v Polsku, uzavření koridoru mezi Východním Pruskem a Německem tři polské torpédoborce ORP Burza, ORP Grom a ORP Błyskawica prchají v rámci operace Peking do Velké Británie, kam připlouvají 1. září 31. srpen definitivní rozdrcení japonské 6. armády v Mandžusku, zastavení sovětsko-japonských bojů nejvyšší sovět SSSR jednomyslně schvaluje uzavření sovětsko-německé smlouvy o neútočení italský ministr zahraničí Ciano sděluje, že Itálie nebude v žádném případě bojovat proti Británii a Francii povolání záložníků Royal Navy, britské loďstvo je uvedeno do válečného stavu u jižního Grónska doplňuje německá kapesní bitevní loď Deutschland zásoby z tankeru Westerwald Hitlerův konečný rozkaz k zahájení operace Fall Weiss – k invazi do Polska dne 1.9. ve 4:45 předstíraný útok na německou rozhlasovou stanici v Gliwicích

Září 1. září napadení Polska Německem, zahájení operace Fall Weiss, začátek druhé světové války německý letecký útok na nebráněné město Wieluń (Polsko, 4:40 ráno), první bombardování tohoto druhu (terror bombing) ve 4:45 ráno německá cvičná bitevní loď Schleswig-Holstein zahajuje palbu na polské námořní depo a posádku na Westerplatte asi v 7 h. ráno se odehrává u vesnice Nieporet (Polsko) první velká letecká bitva (64 letadel P-11 proti 100 letadel He 111, Do 17, Bf 110)