IX. Mistrovství světa jezdců a 1. ročník poháru konstruktérů zahájila Grand Prix Argentiny a po 11 závodech 19. října při Grand Prix Maroka byl znám nový mistr světa. Mistrem světa pro rok 1958 se stal jako provní Brit Mike Hawthorn a v Poháru konstruktérů zvítězil tým Vanwall.

Pohled na sezónu I přesto, že se pravidla pro motory nezměnila, minimální délky závodů byly sníženy na 300 kilometrů nebo dvě hodiny (co nastane dříve), a povinně se používala běžná benzínová paliva namísto specializovaných alkoholových závodních paliv. Mezinárodní pohár pro výrobce F1 byl udělen poprvé, ale Mike Hawthorn z týmu Ferrari vyhrál mistrovství jezdců před Stirlingem Mossem, přesto, že Moss vyhrál čtyři z deseti Grand Prix, zatímco Hawthorn jen jednu.

Zadní motory Cooper-Climax, se kterými závodil soukromý vlastník Rob Walker, vyhrály dva závody na začátku sezóny se Stirlingem Mossem a Mauricem Trintignantem.

Po portugalské Grand Prix čelil Hawthorn trestu, ale Moss se za něj sportovně postavil a body, které Hawthorn dokázal udržet, mu umožnily vyhrát titul před Mossem.

Týmový kolega Mosse v týmu Vanwall, Tony Brooks, také vyhrál tři závody. Jeho úspěch v italském závodě, kdy předjel Hawthorna poté, co Moss odstoupil, zajistil, že o titulu se rozhodne až v posledním závodě v Maroku. Moss potřeboval vyhrát, s nejrychlejším kolem a Hawthorn musel skončit třetí nebo níže, aby vyhrál titul. Moss vedl, Brooks a jeho týmový kolega Stuart Lewis-Evans se pokusili udržet Hawthorna na třetím místě. Oba však měli poruchy motoru – v případě Lewise-Evanse to skončilo tragickou havárii a vážnými popáleninami, ze kterých se již nevzpamatoval. Hawthorn skončil druhý a vyhrál svůj první titul o jeden bod. Tým Vanwall zvítězil v inaugurální soutěži konstruktérů.

Hawthornova smrt na začátku roku 1959 přidala tragickou notu sezóně Formule 1, ve které zahynulo nebo bylo fatálně zraněno čtyři jezdci na trati. Luigi Musso zemřel na Grand Prix Francie, Peter Collins o měsíc později na Grand Prix Německa – pouhé dva týdny poté, co vyhrál svůj domácí závod, Lewis-Evans zemřel v nemocnici po havárii v Maroku a Pat O'Connor zemřel během Indianapolis 500 (které tehdy bylo součástí Mistrovství světa).

Maria Teresa de Filippis se stala první ženou, která startovala v závodě, který se počítal do Mistrovství světa jezdců. Pětinásobný mistr světa Juan Manuel Fangio, dominantní jezdec 50. let a jeden z největších všech dob, závodil pouze ve dvou závodech jako soukromý jezdec a po Grand Prix Francie ukončil svou kariéru.

Pravidla

Boduje prvních pět jezdců podle klíče: 1. místo – 8 bodů 2. místo – 6 bodů 3. místo – 4 body 4. místo – 3 body 5. místo – 2 body 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo Do konečné klasifikace se započítávají pouze 6 nejlepší výsledky z 11 závodů, které jsou v rámci mistrovství světa.

Závody započítávané do MS DatumGrand PrixNáhledAkceJezdecVůzStav MS1. GP 19. leden Argentina Autódromo Oscar y Juan Gálvez

(Výsledky)bezrámu|80x80pixelůZávod Stirling MossCooper-Climax T43 Stirling MossKolo Juan Manuel FangioMaserati 250FPole Juan Manuel FangioMaserati 250F2. GP 18. květen Monako Circuit de Monaco

(Výsledky)80x80pixelůZávod Maurice TrintignantCooper-Climax T43Kolo Mike HawthornFerrari D246Pole Tony BrooksVanwall VW53. GP 26. květen Nizozemsko Zandvoort

(Výsledky)80x80pixelůZávod Stirling MossVanwall VW5Kolo Stirling MossVanwall VW5Pole Stuart Lewis-EvansVanwall VW54. GP 30. květen Indy 500 Indianapolis

(Výsledky)80x80pixelůZávod Jimmy BryanEpperly-OffenhauserKolo Tony BettenhausenEpperly-OffenhauserPole Dick RathmannWatson-Offenhauser5. GP 15. červen Belgie Spa-Francorchamps

(Výsledky)80x80pixelůZávod Tony BrooksVanwall VW5Kolo Mike HawthornFerrari D246Pole Mike HawthornFerrari D2466. GP 6. červenec Francie Rouen-les-Essarst

(Výsledky)bezrámu|80x80pixelůZávod Mike HawthornFerrari D246Kolo Mike HawthornFerrari D246Pole Mike HawthornFerrari D2467. GP 19. červenec Velká Británie Silverstone

(Výsledky)bezrámu|80x80pixelůZávod Peter CollinsFerrari D246 Mike HawthornKolo Mike HawthornFerrari D246Pole Stirling MossVanwall VW58. GP 3. srpen Německo Nürburgring

(Výsledky)bezrámu|80x80pixelůZávod Tony BrooksVanwall VW5Kolo Stirling MossVanwall VW5Pole Mike HawthornFerrari 1589. GP 24. srpen Portugalsko Boavista

(Výsledky)bezrámu|80x80pixelůZávod Stirling MossVanwall VW5Kolo Mike HawthornFerrari D246Pole Stirling MossVanwall VW510. GP 7. září Itálie Monza

(Výsledky)bezrámu|80x80pixelůZávod Tony BrooksBrabham-Climax BT11Kolo Phil HillFerrari D246Pole Stirling MossVanwall VW511. GP 19. říjen Maroko Ain-Diab

(Výsledky)bezrámu|80x80pixelůZávod Stirling MossVanwall VW5Kolo Stirling MossVanwall VW5Pole Mike HawthornFerrari D246 Argentina Do prvního závodu nové sezóny vstoupilo pouze 10 jezdců a stal se tak rekordním. Zvítězil Stirling Moss ve svém Cooperu, když během pitstopů využil nízké hmotnosti svého vozu a předběhl obě Ferrari Mussa a Hawthorna. Pětinásobný vítěz Juan Manuel Fangio dojel čtvrtý v Maserati, které v této sezóně nebylo ani zdaleka tak rychlé jako konkurence a to i přesto, že s ním Fangio získal pole position i nejrychlejší kolo.

Monako V závodě pořádaném v ulicích Monaka dokončilo pouze 6 jezdců a závod vyhrál Maurice Trintignant, poté, co za sebou v pohodlné vzdálenosti udržel 2 Ferrari. Druhý opět dojel Luigi Musso a na třetím místě jeho druhý britský kolega Peter Collins. Se ztrátou 3 kol na čtvrtém místě skončil Jack Brabham.

Nizozemsko Dominantní závod zajel na okruhu Zandvoort Striling Moss, když vedl každé kolo, získal nejrychlejší kolo a dojel s náskokem 48 sekund před Harry Shellem a Jeanem Behrou. Pro Ferrari to byl nepovedený závod, protože na bodech dojel pouze Mike Hawthorn na pátém místě.

Indianapolis 500 Tento závod bude zřejmě nejvíce vzpomínán kvůli obrovské havárii 15 aut v prvním kole, která vyústila ve smrt Pata O'Connora. Závod pohodlně vyhrál Jimmy Bryan s rozdílem na druhého George Amicka 27 sekund. Třetí schod na pódiu doplnil Johnny Boyd. Do závodu se zapsal také Juan Manuel Fangio, ale kvůli problémům s vozem nedokázal dosáhnou požadované rychlosti v kvalifikaci a v závodě neodstartoval.

Belgie Ve Spa zvítězil Tony Brooks, poté, co vedl 22 z 24 kol závodu. Na druhém místě dojel Mike Hawthorn a třetí týmový kolega Brookse Lewis-Evans.

Francie Ferrari zvítězilo poprvé v sezóně a to ve Francii na okruhu Reims-Gueux. Vítězem se stal Mike Hawthorn, který v závodě neměl soupeře. V kvalifikaci získal pole position a v závodě v vedl všechna kola a získal i nejrychlejší kolo. Na druhém místě dojel Striling Moss a pro své první pódium dojel na třetím místě Wolfgang von Trips. Při této Velké ceně se smrtelně zranil třetí pilot Ferrari Luigi Musso, když se snažil dohnat Mika Hawthorna, tak narazil do příkopu a převrátilo se.

Velká Británie Druhý a také poslední závod, který vyhrálo Ferrari. Tentokráte to ale nebyl Mike Hawthorn, který by stál na nejvyšší příčce, ale Peter Collins. Hawthorn byl druhý a Roy Salvadori s Cooperem byl třetí. Collins vedl každé jedno kolo závodu.

Německo Poté, co ve Francii tohoto roku zemřel Luigi Musso, v Německu zemřel další jezdec Ferrari Peter Collins v 11 kole, když do zatáčky najel příliš rychle, vyjel z trati, přejel přes hrbol a jeho auto vyletělo do vzduch a dopadlo vzhůru nohama. Peter Collins z auta vyletěl a byl vymrštěn do blízkého stromu. Pro vítězství si nakonec dojel Tony Brooks, následovaný Royem Salvadorim a Mauricem Trintignantem. Domácí pilot von Trips dojel čtvrtý.

Portugalsko Striling Moss zvítězil na okruhu Boavista, když každého jezdce předjel alespoň o kolo, ale na vedoucího šampionátu Mika Hawthorna získal pouze 1 bod, protože Hawhorn dojel druhý a také získal nejrychlejší kolo. Třetí skončil Stuart Lewis-Evans.

Itálie Na okruhu v Monze zvítězil Tony Brooks a po dalším odstoupení Stirlinga Mosse se tím náskok Mika Hawthorna, který skončil 2., zase o dost zvětšil. První pódium získal Phil Hill.

Maroko Poslední Velká cena se konala v netradičním Maroku a Moss pro zisk šampionátu potřeboval velký kus štěstí. V začátku závodu se dostal na první místo a jeho kolegové Brooks a Lewis-Evans drželi Hawthorna na čtvrtém místě. Brooksovi ale selhal motor a musel odstoupit a Lewis-Evans měl tragickou nehodu, při které jeho auto vzplanulo a on na následky vážných popálenin zemřel o 6 dní později. Hawthorn nakonec dojel druhý za Mossem a získal šampionát jezdců. Třetí dojel Phil Hill.

Konečné hodnocení Mistrovství Světa Prvních pět závodníkům bylo v každém závodě uděleny mistrovské body v rozmezí 8–6–4–3–2, přičemž další bod byl přidělen jezdci, který zajel nejrychlejší kolo závodu. Body za sdílené vozy byly rozděleny rovnoměrně mezi řidiče, bez ohledu na to, kdo odjel více kol. Byly započítány pouze výsledky nejlepších šest závodů. *PilotARGMONNED500BELFRAGBRGERPORITAMORBody1 Mike Hawthorn(3)(Ret)(5)212Ret22242 (49)2 Stirling Moss1Ret1Ret2RetRet1Ret1413 Tony BrooksRetRet1Ret71Ret1Ret244 Roy SalvadoriRet481132957155 Peter CollinsRet3RetRet51Ret14= Harry Schell6525Ret5Ret6Ret5147 Maurice Trintignant197Ret838RetRet12= Luigi Musso227RetRet129 Stuart Lewis-EvansRetRet3Ret43RetRet1110 Phil Hill791339= Jean Behra5Ret3RetRetRetRet4RetRet9= Wolfgang von TripsRet3Ret45Ret913 Jimmy Bryan1814 Juan Manuel Fangio4DNQ4715 George Amick2616 Johnny Boyd34= Tony Bettenhausen4418 Jack Brabham48Ret66Ret17Ret1113= Cliff Allison664RetRet10Ret7103= Jo BonnierRet1098RetRetRetRet4321 Jim Rathmann52— Masten GregoryRetRet4~60— Graham HillRetRetRetRetRetRet1Ret6160— Olivier Gendebien6RetRet0— Jimmy Reece60— Don Freeland70— Carlos Menditeguy70— Maria Teresa de FilippisDNQ10RetRet0— Paco Godia8DNQRetRet0— Jack FairmanRet80— Jud Larson80— Carroll ShelbyRet9Ret4~ / Ret0— Hans HerrmannRetRet90— Gerino GeriniDNQ9RetRet120— Giulio CabiancaDNQRet0— Horace Gould9DNQDNS0— Eddie Johnson90— Troy RuttmanDNQ10DNS0— Bill Cheesbourg100— Carel Godin de Beaufort11Ret10— Al Keller110— Giorgio ScarlattiRetRet0— Ian BurgessRet710— Johnnie Parsons120— Ivor BuebRet1110— Johnnie Tolan130— Bob ChristieRet0— Wolfgang SeidelRetRet1Ret0— Dempsey WilsonRet0— Ron FlockhartDNQRet0— A. J. FoytRet0— Paul RussoRet0— Shorty TemplemanRet0— Rodger WardRet0— Billy GarrettRet0— Eddie SachsRet0— Johnny ThomsonRet0— Chuck WeyantRet0— Jack TurnerRet0— Bob VeithRet0— Dick RathmannRet0— Ed ElisianRet0— Pat O'ConnorRet0— Paul GoldsmithRet0— Jerry UnserRet0— Len SuttonRet0— Art BischRet0— Alan StaceyRet0— Mike MagillDSQ0— Ken KavanaghDNQDNS0— Bruce KesslerDNQ0— Paul EmeryDNQ0— André TestutDNQ0— Luigi PiottiDNQ0— Bernie EcclestoneDNQDNP0— Luigi TaramazzoDNQ0— Louis ChironDNQ0Jezdci nezpůsobilí bodů šampionátu Formule 1, protože závodili ve Formuli 2— Bruce McLaren513— Edgar Barth6— Tony Marsh8— Robert La Caze14— André Guelfi15— Christian GoethalsRet— Dick GibsonRet— Brian NaylorRet— François PicardRet— Tom BridgerRet*PilotARGMONNED500BELFRAGBRGERPORITAMORBody

Pohár konstruktérů *KonstruktérARGMONNEDBELFRAGBRGERPORITAMORBody1 VanwallRet11(2)(4)111148 (57)2 Ferrari22(5)211(4)2(2)(2)40 (57)3 Cooper-Climax1148632757314 BRM525Ret5Ret4Ret4185 Maserati4Ret10749RetRet4666 Lotus-Climax664RetRet10Ret6103— Porsche110— Connaught-AltaDNQRet0— OSCAWDDNQ0*KonstruktérARGMONNEDBELFRAGBRGERPORITAMORBody

Související články Historie Formule 1

Externí odkazy

Kategorie:Formule 1 podle let Kategorie:Motoristické sporty v roce 1958