Karel Řičář, též Karel Říčař (23. října 1900 Voděrady – 4. února 1977 VoděradyPEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, s. 222.), byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.
Biografie Byl chalupníkem ve Voděradech, obhospodařoval 2,42 hektarů půdy.Protokol o výpovědi Karla Řičáře, Archiv bezpečnostních složek Od roku 1922 se angažoval v orelském hnutí. V letech 1927–1945 byl starostou rodné obce. V květnu roku 1945 byl předsedou revolučního národního výboru, 31. května se členství v nově zvoleném MNV vzdal. Během okupace uchránil řadu místních občanů před totálním nasazením do Německa. Působil také v oblasti družstevnictví (zakladatel Hospodářského lidového družstva v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen Národní pojišťovny v Praze).PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223
V roce 1920 vstoupil do Československé strany lidové (ČSL), kde byl v letech 1931–1938 členem Zemského výkonného výboru v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. Bohumila Staška. Byl autorem mnoha článků v lidoveckém tisku (Lidové listy, Štít, Třetí generace). Používal pseudonym Jan Vrch. V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.
Po únoru 1948 se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku 1954 byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku. Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním JZD. V roce 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí K 231. V letech normalizace ze strany opět vystoupil.PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223 Soudně rehabilitován byl posmrtně až po pádu komunistického režimu v roce 1990.Usnesení Rt 137/90 Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 10. 1990
Jeho vnuky jsou 2. biskup plzeňské diecéze Tomáš Holub a architekt Marek Řičář (později přijal jméno Josef Marek), stíhaný v rámci tzv. kauzy Budišov.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Projev Karla Řičáře v Národním shromáždění roku 1935 Projev Karla Řičáře v Národním shromáždění roku 1938 Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové nad Karlem Řičářem
Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Členové KDU-ČSL Kategorie:Členové Strany národní jednoty Kategorie:Čeští starostové Kategorie:Osobnosti československého protikomunistického odboje Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Narození v roce 1900 Kategorie:Úmrtí v roce 1977 Kategorie:Narození 23. října Kategorie:Úmrtí 4. února Kategorie:Muži