Mlčení – Bajka (v anglickém originále „Silence – A Fable“) je krátká povídka amerického spisovatele a literárního teoretika Edgara Allana Poea z roku 1838. Spíše než o bajku se jedná o báji, mýtus.

V češtině vyšla např. v knize Krajina stínů (Aurora, 1998).

Neznámý posluchač si vyslechne démona, jenž mu vypráví o bezútěšné krajině v oblasti Libye. Na skále sedí majestátní muž oděný do římského roucha a čelí zkouškám ďábla, který na něj sesílá živly. Muž statečně snáší veškeré nepřízně a uprchne teprve poté, co démon sešle na krajinu absolutní ticho.

Edgar Allan Poe napsal v dopise Jamesi Russellu Lowellovi, význačnému americkému básníkovi té doby: „Můj život byl až dosud pouhý vrtoch – impuls – vášeň – touha po samotě – opovržení vším, co mě obklopuje – a upřímná touha po budoucnosti,“ Podobnou osamělost lze vypozorovat v postavě Římana sedícího na skále.

Příběh Ďábel vypráví historku neznámému posluchači o bezútěšné oblasti v okolí řeky Zaire, kde není ticho ani mlčení. Lekníny se pohupují v bahnité vodě a vzdychají jeden k druhému. Na břehu řeky se kymácejí pravěké stromy a u kořenů se jim splétají podivné jedovaté rostliny. Není zde ticho ani mlčení.

V noci padal déšť a měnil se v krev, když démonův zrak spočinul na skále, do níž je vyryt nápis: BEZÚTĚŠNOST Démon pohlédne vzhůru a spatří na skále vznešeného muže oděného v římské tóze. Majestátní muž hledí zamyšleně do nedaleké pouště a z jeho tváře lze vyčíst zármutek, únavu z lidstva i touhu po samotě. Démon vyzve hrochy, aby zařvali pod úpatím skály a sleduje počínání muže. Ten sedí neochvějně dál na skále.

Démon sešle bouři, ale ani ta neodradí vytrvalého muže. Démon je rozlícen a prokleje krajinu mlčením. Vše ztichne a na skále se objeví nápis: MLČENÍ Tvář muže je poznamenána hrůzou. Napjatě naslouchá, zda neuslyší sebenepatrnější zvuk, ale nic se neozývá. Muž se otočí a utíká pryč.

Posluchač považuje tuto báji za nejkrásnější ze všech. Když ďábel dovypráví příběh, spadne do hlubin hrobu a směje se. Posluchač se nedokáže smát s ním a je démonem proklet. Z hrobky – svého domova – vyjde rys, ulehne k nohám opět přítomného démona a zahledí se mu do tváře.

Poznámky V báji jsou uvedena některé geografické pojmy: Dodóna – obec na severovýchodě Řecka. Ve starověku se zde nacházela svatyně boha Dia s věštírnou. Hebridy – dvě skotská souostroví (Vnitřní Hebridy, Vnější Hebridy)

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Povídky Edgara Allana Poea