Bezpečnostní informační služba

náhled|vpravo|Sídlo Bezpečnostní informační služby v Praze-Stodůlkách Bezpečnostní informační služba (BIS) je česká ozbrojená zpravodajská služba s vnitřním polem působnosti (kontrarozvědka). Tento bezpečnostní sbor získává, shromažďuje a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, ochranu ústavního zřízení, demokratických principů a významných ekonomických zájmů České republiky. Bezpečnostní informační služba vznikla 30. července 1994 na základě zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. Předchůdcem BIS byla v letech 1992–1994 Bezpečnostní informační služba České republiky (BIS ČR).

Za činnost BIS odpovídá vláda České republiky, která zároveň koordinuje její činnost. Oprávnění ukládat úkoly službě v mezích její působnosti náleží i prezidentu republiky s vědomím vlády. BIS nespadá pod žádné ministerstvo, je samostatným státním úřadem. Rozpočet služby je přímou součástí státního rozpočtu, v roce 2017 dosáhly reálné výdaje výše 1,65 miliardy Kč.

Příslušníci BIS jsou ve služebním poměru, který upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. BIS měla v roce 2019 přibližně 1000 zaměstnanců. V čele Bezpečnostní informační služby stojí ředitel, kterým je od roku 2022 Michal Koudelka.

Historie V demokratickém Československu počátku 90. let 20. století fungovala od roku 1991 kontrarozvědná Federální bezpečnostní informační služba (FBIS). Vzhledem k rozpadu státu koncem roku 1992 zanikla i tato organizace. V Česku se jejím nástupcem stala nově zřízená Bezpečnostní informační služba České republiky (BIS ČR), která vznikla dne 24. listopadu 1992 na základě zákona České národní rady č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky. Tento právní předpis byl koncipován pouze jako dočasný, neboť jeho platnost byla omezena do konce roku 1993. Tehdy byla novelou č. 316/1993 Sb. prodloužena platnost zákona o BIS ČR o sedm měsíců, do 31. července 1994.

Definitivní podobu české kontrarozvědky přinesl zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, a zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, které byly Parlamentem České republiky schváleny 7. července 1994. S nabytím účinnosti těchto předpisů 30. července 1994 vznikla k tomuto dni Bezpečnostní informační služba (BIS), coby nástupce BIS ČR a české části FBIS.

Vedení

V čele Bezpečnostní informační služby stojí ředitel, který je odpovědný vládě České republiky. Ředitel je jmenován vládou, a to po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky příslušném ve věcech bezpečnosti, a odvoláván je rovněž vládou.

Ředitelem BIS je od 15. února 2022 Michal Koudelka. Ten vedl BIS původně již v letech 2016–2021, od srpna 2021 do února 2022 byl řízením služby pověřen.

Činnost Z povahy své práce a kvůli přísné ochraně identity svých zdrojů může zpravodajská služba informovat o své činnosti veřejnost velmi omezeně. Přesto existuje několik výjimek, které se dostaly do veřejného prostoru a byly službou s odstupem času potvrzeny. Dlouhodobě však ve svých veřejných výročních zprávách varuje před ohrožením českých institucí ze strany Ruska a Číny, která mají dle ní v této oblasti vyvíjet nepřátelské aktivity.

Výuka řidičů Instruktoři BIS učí v rámci projektu Riders řídit vozidla v krizových situacích. Jejich žáky jsou příslušníci z ostatních českých ozbrojených složek, především z policie a armády. V roce 2019 fungovala spolupráce už dvacet let.

Zabránění raketovému útoku na rádio Svobodná Evropa Policie zajistila v dubnu 2003, krátce po vypuknutí války v Iráku, na základě informací BIS na irácké ambasádě ruční protitankový granátomet RPG-7, čtyři útočné pušky AK-47, dva samopaly, jedenáct pistolí a tisíce kusů střeliva. Podle BIS mohly být zbraně zneužity k útoku na sídlo rádia Svobodná Evropa, které sídlilo v Praze v budově bývalého Federálního shromáždění a o které se irácké tajné služby zajímaly dlouhodobě.

Rozbití ruské špionážní sítě Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu 2019 na bezpečnostní konferenci v Poslanecké sněmovně oznámil, že služba ve spolupráci s Národní centrálou proti organizovanému zločinu v roce 2018 odhalila a rozbila síť, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB.

Spolupráce s tureckou tajnou službou BIS spolupracuje s tureckou Národní zpravodajskou organizací v boji proti terorismu. Kontakty mezi českými a tureckými zpravodajci hrály velkou roli při propuštění Markéty Všelichové a Miroslava Farkase, kteří byli v roce 2017 v Turecku odsouzeni k více než šesti letům vězení za spolupráci s kurdskými milicemi, které na severu Sýrie v Rojavě válčily s Islámským státem.

Náplň činnosti BIS smí získávat pouze informace, které se týkají: terorismu bezpečnosti nebo významných ekonomických zájmů státu činnosti cizích zpravodajských služeb na našem území záměrů nebo činů mířících proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti ČR extremismu organizovaného zločinu ohrožení utajovaných informací kybernetické bezpečnosti

BIS nemá žádné trestně-právní pravomoci. Spolupracuje s tuzemskými i zahraničními zpravodajskými službami, také s Policií ČR a dalšími státními úřady. Výjimečné postavení policejního orgánu má inspekce BIS, která vyšetřuje trestné činy příslušníků BIS. BIS je vojensky organizovaná, ozbrojená zpravodajská služba. Její příslušníci jsou oprávnění držet a nosit služební zbraň. Použít ji mohou ale pouze v mezích nutné obrany a krajní nouze, stejně jako kterýkoliv jiný občan.

BIS získává informace z otevřených zdrojů, z agenturní sítě (osoby jednající ve prospěch BIS – HUMINT), od ostatních zpravodajských služeb nebo zpravodajskými prostředky: zpravodajská technika (např. odposlech telekomunikací – SIGINT) sledování krycí doklady

Odposlechy telekomunikací BIS musí nejprve povolit předseda senátu Nejvyššího soudu ČR (maximálně na dobu 3 měsíců).

Sledování musí nejprve odsouhlasit ředitel BIS nebo jím pověřená osoba. Sledování se považuje za nejnákladnější a nejnáročnější zpravodajský prostředek, zároveň ale nejúčinnější.

Krycí prostředky a krycí doklady slouží k utajení skutečné totožnosti důstojníka BIS, jeho příslušnosti ke Službě a k utajení objektů a zájmů BIS. Krycím dokladem nesmí být nikdy použit průkaz: prezidenta republiky poslance nebo senátora člena vlády člena Nejvyššího kontrolního úřadu guvernéra České národní banky služební průkaz státního zástupce a soudce diplomatický pas jakýkoliv doklad žijící osoby Fungování českých zpravodajských služeb se řídí zákonem č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách ČR. BIS zřizuje zákon č. 154/1994 Sb. o Bezpečnostní informační službě. Služební poměr příslušníků BIS se řídí zákonem č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Důležitým prvkem pro utajenou činnost zpravodajské služby je zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. K plnění svých úkolů je BIS oprávněna spolupracovat s ostatními zpravodajskými službami ČR (ÚZSI a VZ). Zákon č. 153/1994 Sb. tuto spolupráci v § 9 podmiňuje dohodami uzavíranými mezi zpravodajskými službami se souhlasem vlády. Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci může BIS podle § 10 zákona č. 153/1994 Sb. uskutečňovat pouze se souhlasem vlády.

Znak náhled|Znak BIS Znak BIS vznikal v letech 1991–1992, kdy bylo zřejmé, že rodící se zpravodajské službě je třeba dát do vínku i vhodnou symboliku. Světlo světa spatřil v atelieru výtvarníka Jana Glozara, tehdy jako odznak Federální bezpečnostní informační služby. Podkladem pro jeho ztvárnění byla formulace několika základních požadavků: naznačení formy a metody práce, vyjádření státnosti, houževnatosti, bystrosti, ostražitosti, rychlosti a respektu.

Obraz znaku tvoří velký státní symbol umístěný na hrudi orlice, částečně překrytý jejím křídlem. V horní části je umístěn nápis „Audi, vide, tace“, v dolní části nápis „BIS“. Orlice vyjadřuje bystrost, ostražitost, houževnatost, rychlost a respekt, který ptačí říše bere na vědomí. Vlastnosti orlice doplňuje směrem k člověku zmíněné latinské heslo, které říká, že příslušník zpravodajské služby musí dobře naslouchat, dobře se dívat a mlčet. Jinými slovy musí dodržovat hlavní zásady zpravodajské práce. Velký státní znak konstatuje, že příslušník BIS je ve státních službách a jeho povinností je chránit státní zájmy. Poloha na hrudi (srdci) orlice symbolizuje nadřazení státních zájmů nad zájmy osobní. Částečné překrytí státního znaku křídlem vyjadřuje ochranu státnosti a ve spojení s obrazem orlice naznačuje, že za každým pokusem o narušení ochrany bude následovat postih.

Služební slib „Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život.“

Výroční zprávy Přestože většinu své práce musí BIS vykonávat utajeně – protože jedině tak může efektivně plnit zákonem uložené úkoly – nelze pominout, že je placena státem, tedy penězi daňových poplatníků. Občané mají právo vědět, jak pracuje a čím se zabývá. Za předpokladu, že není porušen zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (č. 412/2005 Sb.), neexistuje důvod, který by bránil BIS komunikovat s veřejností. K otevřenosti se Služba hlásí a odpovídáním na dotazy, poskytováním vyjádření a dobrovolným, vstřícným publikováním veřejných výročních zpráv (od roku 1996 do současnosti), ji konkrétně naplňuje. Bezpečnostní informační služba se při své práci neobejde bez podpory občanů. Pokud se kdokoliv domnívá, že má užitečné a relevantní informace, spadající do oblastí, kterými se BIS zabývá, může ji kdykoliv přímo kontaktovat. Služba na podporu veřejnosti spoléhá a přijímají ji pro ochranu bezpečnosti, demokracie a svobody.

Kontrola a dohled Kontrola činnosti Bezpečnostní informační služby se odehrává ve dvou rovinách – vnější a vnitřní. Vnější rovinu představuje kontrola vládou, která službu řídí, poslaneckou sněmovnou a Orgánem nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. Vnitřní kontrola je svěřena interním mechanismům, jejichž součástí je Inspekce (přímo podléhající řediteli BIS), Odbor vnitřní bezpečnosti a Skupina interního auditu.

Vnější kontrola Za činnost a koordinaci všech českých zpravodajských služeb odpovídá vláda. Pro tento účel si svým usnesením zřídila sedmičlenný Výbor pro zpravodajskou činnost, který je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu. Předsedou výboru je premiér, místopředsedou ministr vnitra, členy jsou ministr zahraničí, ministr obrany a ředitelé Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství. V dané oblasti je výbor též místem operativní meziresortní koordinace kontaktů a případné spolupráce se státními orgány.

Úkolem sněmovní kontroly je dohlížet, zda BIS při své práci neporušuje práva a svobody občanů. Pro dohled nad BIS si Poslanecká sněmovna dle zákona č. 154/1994 Sb. vytváří od roku 1994 (resp. 1992 dle předchozího zákona) zvláštní kontrolní orgán, kterým je Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, jež má nejméně sedm členů, poslanců Parlamentu ČR.

Pětičlenný Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky provádí na základě podnětu sněmovní Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS kontrolu zákonnosti činnosti služby na území České republiky, včetně kontroly dodržování základních práv a svobod.

Vnitřní kontrola