náhled|Reklama na libverdskou kyselku (příloha časopisu Rübezahl, 1904) Lázně Libverda () jsou lázeňská obec na severu České republiky, v okrese Liberec, v Libereckém kraji, na česko-polské hranici. Leží na severní straně Jizerských hor, asi jeden kilometr severně od Hejnic, třináct kilometrů východně od Frýdlantu a protéká jí Libverdský potok. V obci žije  obyvatel a je tu mateřská a základní škola.

Název Prvotní jméno obce Liebenwerde vychází z německého tvaru „“, znamenající na milém ostrově. Název obce přecházel od Lybenwerde (zaznamenané roku 1381), přes Liewerde (1463), Libwerde (1529), Liberda (1543), Liwerde či Lywerde (1551), Liewerda (1591), Liebwerda (1601), Liewerde (1634), Liwerda (1651), Lyberda (1654), Liebwerda (1713), až po Libverda či Liebwerda (z roku 1854).

Historie První písemná zmínka o obci pochází z urbáře frýdlantského panství z roku 1381, jejími tehdejšími obyvateli byli patrně pastýři. Obec se stala známou zejména od 15. století, když se rozšířily pověsti o léčivosti zdejšího pramene. Tato zvěst se dostala až na drážďanský dvůr saského kurfiřta Augusta I., který si roku 1583 nechal dovézt několik soudků této léčivé vody. O pár desetiletí později si ji nechal posílat také Albrecht z Valdštejna na svá vojenská tažení.

Samotné lázně však začaly vznikat až ve druhé polovině 18. století za správy Jana Kryštofa Clama, kdy zde vznikala první léčebná zařízení a kdy byl také (roku 1785) podroben chemickým zkouškám nejstarší pramen – Boží voda. V letech 1786, 1793, 1805 a 1818 byly podchycovány další prameny pojmenované po členech rodiny Clam-Gallasů, vznikly tak prameny Mariin, Vilemínin, Eduardův, Josefinin, Bierbon a Hubertův. Za zakladatele lázní je považován Kristián Filip z Clam-Gallasu a jeho syn Kristián Kryštof Clam-Gallas. V době jejich panování byly postaveny mnohé lázeňské budovy a také empírový zámeček. Jak lázně získávaly na věhlasu, navštívil je 16. září 1779 sám císař Josef II. a v červnu a červenci 1807 ruská velkokněžna Anna Fjodorovna. V roce 1814 v lázních načerpal hudební skladatel Carl Maria von Weber inspiraci pro svou operu Čarostřelec. V letech 1840–1843 v lázních pobýval také jazykovědec Josef Jungmann a později mimo jiné spisovatel Franz Kafka, přírodovědec Alexander von Humboldt, Josef Vítězslav Šimák, Jan Masaryk či Václav Talich.

Ve zdejších lázních se také léčil Gustav Pfleger Moravský, který trpěl tuberkulózou, a z téže nemoci se zde kurýrovala i manželka českého spisovatele, historika a buditele Jana Erazima Vocele Barbora.

Libverdskou kyselku rád pil Albrecht z Valdštejna.

Když 20. ledna 1930 zemřel hrabě František Clam-Gallas, který byl posledním mužským potomkem rodu Clam-Gallasů, zdědila po něm Libverdu jeho dcera Žofie Auerspergová bydlící v Hejnicích.

Na velikonoční pondělí roku 1946 došlo jižně od obce ke dvojnásobné vraždě a dvojnásobnému pokusu o ni partou pěti českých chlapců z Hejnic.

V dubnu 2011 navštívil obec tehdejší prezident České republiky Václav Klaus.

V obci žije také rodina Jiránkových, která v rámci projektu Klokánek na pomoc ohroženým dětem k roku 2013 vychovala více než dvě stě dětí.

Přírodní poměry Území obce spadá do Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory

Na území obce jsou: Bývalá přírodní rezervace Tišina (dnes část národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny) Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery Přírodní památka Klečoviště na Smrku Přírodní park Peklo Smrk (1 124 metrů), nejvyšší hora Smrčské hornatiny a zároveň také české části Jizerských hor Kočičí kameny (611 metrů)

Minerální prameny Vývěry minerální vody jsou vázané na pramenní linie ve směru východ–západ v údolí Libverdského potoka. Souvisí s existencí tzv. libverdského poklesu, který je rovnoběžný se stykem jizerského granitu a svorových rul. Puklinami v žule stoupá oxid uhličitý a jím obohacená kyselka se akumuluje v křemenci, který tvoří jádro překocené svorové antiklinály. Vrty jímaná voda je prostá hydrouhličitanová hořečnato-vápenatá železnatá kyselka.

Boží voda Kristiánův pramen náhled|Centrum lázní v roce 2025 náhled|Centrum lázní v roce 2016 náhled|Centrum lázní v roce 2006

Členství ve sdruženích Obec je členem dvou dobrovolných sdružení obcí, a sice mikroregionu Frýdlantsko a Svazku obcí SMRK. Dále je součástí Sdružení lázeňských míst České republiky a Euroregionu Nisa.

Obyvatelstvo

Obecní správa Mezi lety 1850–1980 byly Lázně Libverda obcí v okrese Frýdlant (1850–1950) a později v okrese Liberec. Od 1. července 1980 do 31. srpna 1990 patřily jako část města k Hejnicím a od 1. září 1990 jsou opět samostatnou obcí.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. března 2003.

Pamětihodnosti

Klasicistní a empírové pavilony lázní (1783–1808) hlavní areál je z roku 1964 Dvoukřídlá kolonáda (první polovina 19. století) Klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem Meteorologický sloup z roku 1890 Lázeňský dům Vodoléčba Lázeňský dům Jizera

Turistika Turistický okruh s názvem Vyhlídky nad Libverdou vedoucí okolo obce Výletní restaurace Obří sud

Osobnosti Jana Jarolímová – česká sáňkařka, několikanásobná mistryně republiky Vladimír Jehlík – český biolog

Partnerská města Mirsk Świeradów-Zdrój Trzebiel

Galerie

Odkazy Reference Toulavá kamera 1, str. 80,

Literatura

Související články Pomník prince Karla Pomník zakladatelů Hermannova smrt Horská služba (Lázně Libverda) Jizerka (Lázně Libverda) – někdejší turistická chata Rosa (socha) – plastika ženy umístěná v lázeňském parku Seznam voleb do zastupitelstva obce Lázně Libverda

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Liberec Kategorie:Lázně v Libereckém kraji Kategorie:Svazek obcí SMRK Kategorie:Obce v okrese Liberec Kategorie:Frýdlantsko Kategorie:Sídla v Jizerských horách Kategorie:Sídla ve Frýdlantské pahorkatině Kategorie:Geotrasa sudetská Kategorie:Obce v Euroregionu Nisa Kategorie:Sídla v CHKO Jizerské hory Kategorie:Sídla na česko-polské státní hranici