Vlastimil Herold (19. července 1924, Nižný Hrabovec – 10. března 2004, Bratislava) byl česko-slovenský výtvarník, grafik, ilustrátor, karikaturista, typograf a filmař. Patří k zakladatelům slovenského animovaného filmu.
Život a dílo Narodil se 19. července 1924 v Nižném Hrabovci na východním Slovensku v rodině českého četnického strážmistra, povolaného po vyhlášení samostatnosti Československé republiky k vykonávání státní služby na Slovensko. Po vzniku samostatného Slovenského státu v roce 1939 byla rodina nucena vrátit se do Čech. Za Protektorátu studoval nejprve na vojenském gymnáziu, které po ukončení kvarty opustil a pokračoval ve studiu na strojní průmyslovce ve Vysokém Mýtě. Stále víc však tíhl ke grafice a malířství. V letech 1942–1944 studoval malířství na Večerní škole kreslení profesora V. Tittelbacha v Praze. Po válce nastoupil do právě zakládaného Studia kresleného filmu Bratří v triku v Praze, kde se pod vedením již renomovaných tvůrců seznámil s technikou filmové animace a získal absolventský list. Osvojil si zde důležitý poznatek, že na světě není předmětu, který by se nedal výtvarně oživit (animovat). V tu dobu se seznámil s animátorkou Libuší Černou, čerstvou absolventkou grafické školy, která mu později asistovala při vzniku všech jeho filmů. Ve studiu působil až do roku 1951. V tomto roce musel Studio kresleného filmu opustit, neboť byl povolán v rámci poúnorové propagandistické akce „77 000 do výroby“ do České zbrojovky v Brně, kde pracoval dva roky. V roce 1953 se společně usadili na Slovensku, kde zahájili svou činnost v Trikovém oddělení Studia populárně-vědeckého filmu v Bratislavě. Vlastimil Herold zde vytvořil dva krátké animované filmy – Dvaja chlapci v papieri (1955) a grotesku Jablko poznania (1955), inspirovanou kresbami francouzského karikaturisty Jeana Effela, na jejichž základě bývá označován za „prvního profesionála slovenského animovaného filmu“. O rok později natočil další dva filmy: Čistiace potreby (1956) a barevný film Robinson (1956) pro Nakladatelství dětské literatury. Všechny tyto snímky již opustily rámec animované reklamy a přerostly do žánru animované grotesky.
Knižní grafika, průmyslový design a plakátová tvorba V roce 1958 se Herold stal členem Svazu slovenských výtvarných umělců. Svoji uměleckou tvorbu uplatňoval nadále jako nezávislý výtvarník, grafik a ilustrátor. Pravidelně vystavoval na přehlídkách užitého umění a průmyslového designu. Z této doby pocházejí jeho návrhy na firemní značky, loga, potravinářské obaly a etikety. Podstatnou náplní jeho tvorby se staly návrhy knižních obálek, grafická uspořádání knih a edicí a knižní ilustrace. Během následujících čtyř desetiletí své knižní tvorby graficky upravil na dvě stě knižních titulů. Na počátku šedesátých let ilustroval a graficky utvářel Knižný magazín, obsáhlý čtvrtletník, seznamující čtenáře s aktuálními domácími i světovými knižními novinkami. V průběhu šedesátých let se zabýval i tvorbou reklamních a osvětových plakátů. Pro bratislavské nakladatelství Šport vytvořil sérii propagačních plakátů Československo, zobrazující architektonické dominanty některých historicky významných slovenských měst. Výběr motivů, jejich grafické ztvárnění a technická dokonalost provedení nalezly ocenění zejména na zahraničních výstavách. Je autorem i řady filmových plakátů, mj. k filmu Statočny zlodej (1958), komedií Skalni v ofsajde (1961), dramatu Půlnoční mše (1962).
Animované filmy Mezi filmy, které po návratu ze Studia kresleného filmu v Bratislavě v roce 1969 vytvořil, zaujímá přední místo animované leporelo Varila myšička kašičku (1974), v němž prostřednictvím plošné animace sloučil hravost ornamentálních kreseb Ľudovíta Fully s prostotou lidových říkanek, zhudebněných Eugenem Suchoněm.
Ve filmu Orbis pictus (1978) nahlédl do 17. století. Technikou linorytu ztvárnil ilustrační předlohu gymnazijního profesora Jonáše Bubenka – dřevoryty, jimiž ilustroval první levočské vydání díla J. A. Komenského Orbis sensualium pictus z roku 1679.
Ve filmu Trnky (1978) parafrázoval vlastním způsobem pohádku O kohoutkovi a slepičce a poskytl jí sarkasticky nedětský závěr, že i dobromyslná a nezištná slepička se pod vlivem okolností přizpůsobí poměrům a nadále jedná zrovna tak egoisticky, jako ti všichni, které zprvu prosila o pomoc.
Ve spolupráci s výtvarníkem Ondrejem Zimkou vytvořil film Babka Jezibabka (1980), v němž svedl dohromady pohádkový motiv babky čarodějky s novodobým zlem, ztělesněným pilotem žravého letadla.
V animovaném filmu Fauly (1981) uvedl humorně i kriticky malé epizody ze světa sportu.Výtvarný život, Jubilanti, 6/29,1984, s.45
Grafická předloha Ľudovíta Fully Vtáčia krajina, vytvořená technikou kolorovaného linorytu, ho inspirovala k filmu Frr... (1983), ilustrujícímu z pohledu dobových společenských poměrů lidové pořekadlo: „Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají“. Originální zvukový doprovod měl přitahovat pozornost diváka k nosnému grafickému médiu – papíru.
Ve filmu Vynálezca (1983) animoval historické rytiny dobových vynálezů, které spojil s loutkovými postavičkami znuděného byrokrata a snaživého vynálezce, vytvořenými výtvarníkem Dušanem Junkem.
V dokumentárním filmu 90 listov (1983) připomněl spolupráci Mikoláše Alše se slovenským satirickým časopisem Černokňažník, který vycházel koncem 19. století v Turčanském Svätém Martině. Devadesát dopisů, které si během deseti let spolu vyměnili tehdejší redaktor časopisu Ďurij Čajda s Mikulášem Alšem, podává svědectví o jejich vzájemném vztahu. Dnes jsou uloženy v Muzeu Aloise Jiráska a Mikoláše Alše v pražském letohrádku Hvězda.
Za nejvýznamnější Heroldův animovaný film je považován snímek Kúzelník a kvetinárka z roku 1986. Poetický příběh Lubomíra Feldeka o kouzelnickém cylindru, který vykouzlí ve městě „kloboukovou“ krajinu a přivede i květinářku Ramónu do kouzelníkovy náruče, opatřil výtvarnými návrhy Miroslav Cipár.
Bajka ruského spisovatele Vladimíra Sutejeva Co je to za ptáka? ho inspirovala k vytvoření filmu Čudný vták(1987), za použití výtvarných návrhů Věruny Melčákové-Junkové.
V posledním svém filmu Prvý list (1988), podle stejnojmenné povídky Rudyarda Kiplinga, uplatnil techniku papírové animace podle vlastních výtvarných návrhů.
Po odchodu ze Slovenského krátkého filmu v roce 1989 se Vlastimil Herold věnoval drobné kresbě, zejména ex libris. V průběhu devadesátých let se zúčastnil četných domácích i zahraničních přehlídek těchto subtilních miniatur a stal se jejich vyhledávaným autorem. Hodnocena byla „... stručnost výrazu, skvělé začlenění písma (dnes málokdy vídané) do jednoduchého obrázku a výsledná údernost jeho realizovaného nápadu".
Celoživotní dílo Vlastimila Herolda bylo oceněno roku 2004 na 12. Mezinárodním festivalu ART Film v Trenčianských Teplicích. Slovenský filmový svaz a Literární fond Slovenské republiky mu udělili nejvyšší slovenské filmové ocenění, Zlatou kameru In Memoriam za dlouhodobé a umělecky významné působení ve slovenské kinematografii.ART Film Ročník 2004
Vlastimil Herold zemřel v Bratislavě 10. března 2004 ve věku 79 let.
Filmografie Filmy, na kterých se Vlastimil Herold podílel jako režisér nebo scenárista: 1955 Jablko poznania 1955 Dvaja chlapci v papieri 1956 Čistiace potreby 1956 Robinson Crusoe 1972 Sobotienka ide 1973 Trénovaná myš (TV) 1974 Varila myšička kašičku (oceněno) 1978 On a ona 1978 Trnky 1978 Orbis pictus (podle historické levočské předlohy spisu J. A. Komenského, oceněno) 1980 Babka Jezibabka 1981 Fauly (oceněno) 1983 Frr… (inspirováno grafickou předlohou Ľudovíta Fully, oceněno) 1983 Vynálezca 1983 90 listov (spolu s dramaturgem Rudolfem Urcem, oceněno)
1986 Kúzelník a kvetinárka (oceněno) 1987 Čudný vták (podle bajky Vladimíra Sutejeva) 1988 Prvý list (podle povídky Rudyarda Kiplinga)
Výstavy Výběr z výstav: 1959 IV. přehlídka československého výtvarného umění, Praha 1964 Bienále užité grafiky Brno ´64: Československý plakát a propagační grafika 1974 6. bienále užité grafiky Brno 1974, Moravská galerie v Brně 1996 10th SAGA (Salon for Engravings and Art Editions), Espace Eiffel Branly, Paris 1997 4th Triennial for Small Size Engravings, Chamalières (Puy-de-Dôme), Chamalières, Puy-de-Dôme 1997 Das tschechische Plakat der sechziger Jahre, Rosgartenmuseum, Konstanz 1997 Český plakát 60. let ze sbírek Moravské galerie Brno, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno 2001 Žatva slovenského a českého exlibris, Galerie na mostě, Hradec Králové 2002 III. trienále Havířov 2002, Galantní a erotická tvorba v exlibris a malé grafice, Havířov (Karviná)
Ocenění
Výtvarné práce 1958 II. cena na III. Celoslovenské výstavě užitkové grafiky, Bratislava. 1965 III. cena v oboru užitkové grafiky na V. Celoslovenské výstavě užitkové grafiky a průmyslového výtvarnictví. 1966 I. Cena za nejlepší plakát roku "pF 67". 1972 Stříbrná medaile na 10. Mezinárodní výstavě turistických plakátů v Miláně za plakát Les églises en bois. 1978 Zlatá medaile na XII. Mezinárodní výstavě plakátů cestovního ruchu v Catanii za plakát Visité la Tchécoslovaqui. 1985 1. cena v soutěži na značku Slovenského animovaného filmu. 2000 3th Prize EX EQUO, International Ex-libris Competition The Child, Belgrad. 2001 Diploma de Onoare na Trienală Internatională de Arad, Muzeul De art a Arad , Ex-libris Ioan Slavici.Katalog Trienală Internatională de Arad, Muzeul De art a Arad (2001).
Filmová tvorba 1978 Cena Národní Galerie v Praze za film Orbis Pictus. 1982 Cena za film Fauly na IX. Mezinárodním festivalu sportovních a turistických filmů Kranj, Slovinsko. 1984 Cena Slovenského literárního fondu za scénář aniovaného filmu Frr. 1984 Cena na XIX. Academia filmu Olomouc animovanému dokumentu 90 listov za filmové ztvárnění dosud nezpracovaných materiálů o spolupráci Mikoláše Alše se slovenským obrozeneckým časopisem Černokňažnik. 1986 cena Stříbrný větrníček na 16. Festivalu filmů pro děti a mládež v Gottwaldově (1986). 1988 2. cena na II. Festivalu animovaných filmů v Českých Budějovicích v kategorii Tvorba pro děti filmu Kúzelnik a kvetinárka. 2004 Zlatá kamera in Memoriam Slovenského filmového svazu a Literárního fondu Slovenské republiky za dlouhodobé a umělecky významné působení ve Slovenské kinematografii na 12. Mezinárodním festivalu ART Film Trenčianské Teplice, 2004).
Vzpomínkové akce 2024: V rámci 30. IFF Art Film Košice byl uveden Blok krátkych animovaných filmov pri príležitosti nedožitých 100. narodenín Vlastimila Herolda, jednej zo zakladateľských osobností slovenského animovaného filmu 2024: Slovenské Centrum Dizajnu, Bratislava – Výstava ke 100. výročí narození Vlastimila Herolda Takto alebo takto? (11. června – 31. srpna 2024)Výstava 2024: Večer animovaných filmů Vlastimila Herolda ke 100. výročí jeho narození v bratislavském kině Lumière (19. července 2024)Filmový večer ke 100. výročí narození Vlastimila Herolda (1924), kino Lumiěre, Bratislava
Odkazy
Reference
Literatura Urc, Rudolf; Animovaný film, Osveta, Martin, 1980. Mlynarčíková, Dolnák; Svety pokoja a nepokoja – Chvíla s Vlastimilom Heroldom; Film a divadlo (24/1985). Slovník českých a slovenských výtvarných umělců (1950-1999), Výtvarné centrum Chagall, 1999. Urc, Rudolf; Viktor Kubal and his contemporaries in Slovak animated films for children, Bratislava, Bibiana, 2003.. Szabóová, Jana; Vlastimil Herold, prvý profesionál slovenského animovaného filmu: Dizertačná práca doktorandská ArtD. Bratislava, 2008. Perďochová Eva, Vlastimil Herold – Po stopách režiséra a výtvarníka; Homo Felix (1/2013). Silvia Kružliaková; Vlastimil Herold – Od kresby cez animáciu až po propagáciu a úžitkovú grafiku, Designum, 2/2024.
Externí odkazy
Vlastimil Herold na Abart.cz
Kategorie:Slovenští grafici Kategorie:Slovenští režiséři Kategorie:Slovenští karikaturisté Kategorie:Narození v roce 1924 Kategorie:Narození 19. července Kategorie:Narození v Nižném Hrabovci Kategorie:Úmrtí v roce 2004 Kategorie:Úmrtí 10. března Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Muži