Oldřich Friš (7. května 1903 BoskoviceMatriční záznam o narození a křtu farnost Boskovice – 14. ledna 1955 Praha) byl český indolog, vysokoškolský profesor a překladatel ze starých indických jazyků.
Život Po maturitě na gymnáziu v Boskovicích studoval v letech 1922–1927 klasickou a slovanskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vedle toho absolvoval přednášky z indické historie a indoevropského srovnávacího jazykozpytu, z toho v letech 1924–1925 tři semestry v Berlíně. Po ukončení vysokoškolského studia působil jako učitel na středních školách ve Strakonicích a v Praze, od roku 1930 v Prešově, později v Mělníku a v letech 1932–1945 v Tišnově.
Současně se svou učitelskou praxí se soukromě věnoval indologii. Roku 1945 dokončil u profesora Vincence Lesného disertační práci s názvem Sattasaí a její místo v indické lyrice. Roku 1948 habilitoval prací Recenze Amarušataka a byl jmenován soukromým docentem Univerzity Karlovy a roku 1949 působil na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po návratu na Karlovu univerzitu byl roku 1950 jmenován odborným asistentem, roku 1951 státním docentem, roku 1952 zástupcem vedoucího Katedry filologie a dějin Předního východu a Indie, roku 1953 vedoucím této katedry a roku 1954 profesorem staroindické filozofie a děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zabýval se filologií indických jazykù a starou íránistikou, věnoval se studiu staroindické společnosti i po stránce literárně-historické a zasloužil se o rozšíření oboru indologie o studia moderních jazyků a literatur.
Vedle své vědecké a pedagogické práce působil rovněž jako překladatel ze starých indických jazyků (sanskrt, prákrt) a jako publicista. Roku 1946 se stal členem redakční rady a od roku 1951 šéfredaktorem časopisu Nový Orient. Od roku 1952 byl členem ediční rady Malé knižnice Orientu a od roku 1953 šéfredaktorem Archívu orientálního, vědeckého časopisu pro výzkum historie, jazyků, kultury, náboženství a ekonomiky zemí Asie a Afriky.
Knižně vydané překlady Amaru a Bharthari: Sloky o lásce, moudrosti a odříkání, SNKLHU, Praha 1959, Bilhana: Dnes ještě, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1953, společně s Františkem Hrubínem, Kálidása: Oblak poslem lásky, SNKLHU, Praha 1954, Kálidása: Šest ročních dob, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1956, Láska a odříkání, Edvard Beaufort, Praha 1948, výbor ze staré indické lyriky, Rámájanam, SNKLHU, Praha 1957, zkrácený překlad staroindického eposu, Sattasaí, Symposion, Praha 1947, Sómadéva: Démonovy povídky, SNKLHU, Praha 1956, Védské hymny, Symposion, Praha 1948.
Odkazy
Literatura Lexikon české literatury 1., Academia, Praha 1985. str.757.
Reference
Externí odkazy
Oldřich Friš na webu Obce překladatelů
Kategorie:Čeští indologové Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Úmrtí v roce 1955 Kategorie:Muži Kategorie:Překladatelé ze sanskrtu Kategorie:Překladatelé z prákrtu Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Narození v Boskovicích