Nina Jirsíková, rodným jménem Anna Jirsíková, Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945), Academia, Praha, 2016, str. 154, (s odvoláním na rodný a křestní list, uložené v Národním archivu, fond Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna – 1941–1950, kart. 2670, sign. G 1227/2 Gurská Anna) provdaná Anna Gurská, Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945), Academia, Praha, 2016, str. 157, (6. února 1910, SmíchovMatriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově – 23. listopadu 1978, Praha) byla česká tanečnice, choreografka, kostýmní výtvarnice, libretistka, kreslířka a pedagožka.
Život
Rodina Narodila se v učitelské rodině Bohumila Jirsíka a Karly (roz. Škroupové), jako Anna Jirsíková. Později přijala umělecké jméno Nina.Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945), Academia, Praha, 2016, str. 154,157, Měla starší sestru Lídu a mladšího bratra Bohumila. Kolem roku 1917 se rodina přestěhovala z Prahy na Šumavu, kde se stal její otec ředitelem reálného gymnázia v Sušici. Po smrti otce v roce 1920 se rodina vrátila zpět do Prahy. Nina začala stejně jako její sestra dříve studovat na dívčím gymnáziu Minerva.
Dne 12. února 1927 se Nina Jirsíková provdala, jejím manželem se stal Ali Risa Magometov-Gurskij (1895–???), ruský emigrant a divadelní tajemník žijící v Praze .Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945), Academia, Praha, 2016, str. 157–8, (s odvoláním na opis oddacího listu, uložený v Národním archivu, fond Policejní ředitelství Praha II – všeobecná spisovna – 1941–1950, kart. 2670, sign. G 1227/2 Gurská Anna) Manželství bylo později v roce 1930 rozvedeno. Od sňatku se úředně jmenovala Anna Gurská, někdy používala jméno Jirsíková-Gurská. V umělecké sféře a v civilním životě byla však známá jako Nina Jirsíková. Poznámka: Některé zdroje, např. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 202 a uvádějí u Jirsíkové "vlastní jméno Anna Gurská", avšak bez zdůvodnění, že bylo získáno sňatkem; totéž i on-line badatelna Památníku národního písemnictví viz http://www.badatelna.eu/fond/3000/uvod/
Divadelní začátky a angažmá První kontakty s divadelním prostředím získala díky matce, která ji začala posílat na hodiny dramatického umění k herečce Běle Horské. Byla žačkou baletní mistryně Jelizavety Nikolské. Do prvního angažmá nastoupila jako tanečnice v roce 1926 v pražském divadle Varieté. V roce 1928 se stala sólistkou v divadle Rokoko, v roce 1929 nastoupila do kabaretu paláce Lucerna, tančila v souboru Šesti děvčátek z Lucerny Joe Jenčíka. S Jenčíkem odešla v roce 1930 do Osvobozeného divadla, kde byla sólistkou v tanečním souboru Jenčíkových girls. Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 208 V roce 1935 přešla do Déčka E. F. Buriana, kde byla sólovou tanečnicí a od roku 1936 i choreografkou, kostýmní výtvarnicí a vedoucí pohybové výchovy. Od roku 1940 působila jako pedagog v tanečním studiu a herecké škole E. F. Buriana, otevřené při D 40 a D 41. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 525 Většina her Déčka využívala kostýmy navržené Jirsíkovou. Spolupracovala také s Pražským dětským divadlem Míly Mellanové pro které připravovala choreografii a scénu, zvláště v letech 1936–1939. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 424
Válečná léta, zatčení Dne 12. března 1941 byla spolu s E. F. Burianem a Zbyňkem Přecechtělem zatčena přímo v divadle D 41.František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 49, 142, 254 Záminkou bylo libreto Pohádky o tanci, které mělo být dle nacistů protiněmecky zaměřeno.Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 101, František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 254 Divadlo bylo následně uzavřeno. Do konce roku byla Jirsíková vězněna v Bartolomějské ulici, v prosinci 1941 byla deportována do koncentračního tábora Ravensbrück, kde strávila zbytek války jako heftlink č. 8681.František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 256 I v táboře vyvíjela uměleckou činnost, mimo jiné k 1. máji 1944 nastudovala Máchův Máj se čtyřiadvacetičlenným voicebandem. Nina Jirsíková: Pohádka o tanci, In: František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 254–7 V táboře organizovala recitaci moderní české poezie (V. Nezval, Fr. Halas, aj.) a zpěv písní např. J. Ježka. V táboře sestavila a na Silvestra 1944 uvedla také satirickou veselohru Pavlač zpívá 1920–1930. Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 564
Činnost po válce Po osvobození pracovala v letech 1945–1948 jako choreografka v opeře Divadla 5. května. V roce 1948 podepsala výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 na podporu komunistického převratu. V březnu 1948 se stala členkou předsednictva a jednatelkou Ústředního akčního výboru divadelníků (za Velkou operu). V roce 1948, po připojení Divadla 5. května k Národnímu divadlu, se stala choreografkou opery Národního divadla, kde působila až do roku 1950, kdy odešla z důvodu nemoci. V roce 1955 ještě krátce nastoupila do divadla E. F. Buriana jako choreografka, avšak v roce 1959 odešla do invalidního důchodu.
Dílo, výběr 1936 V. K. Klicpera: Každý něco pro vlast, D36, režie E. F. Burian (Nina Jirsíková – choreografie) 1936 K. H. Mácha: Kat, D36, režie E. F. Burian (Nina Jirsíkova – kostýmy) 1938 E. F. Burian podle Boženy Benešové: Věra Lukášová, D39, režie E. F. Burian (Nina Jirsíkova vystoupila jako tanečnice) 1940 Zdeněk Němeček: Kátinka, D40, režie E. F. Burian (Nina Jirsíková – choreografie, kostýmy) 1941 Vítězslav Nezval: Loretka, D41, režie E. F. Burian, (choreografie a tanec) 1941 Václav Kašlík: Don Juan, D41, režie Václav Kašlík, (Nina Jirsíková vystoupila v roli Dona Juana a dále zajišťovala i choreografii, kostýmy a libreto) 1941 Jiří Antonín Benda: Ariadna na Naxu; Josef Kohout: Zámečník (balet), D41, režie Václav Kašlík a Lola Skrbková (Nina Jirsíková v rolích Ariadny a Zámečníka, dále zajišťovala choreografii a kostýmy) 1941 Jaroslav Zich: U muziky, D41, režie E. F. Burian, (choreografie a kostýmy) 1941 Zbyněk Přecechtěl: Pohádka o tanci, D41, režie E. F. Burian a Nina Jirsíková (dále zajišťovala i libreto, choreografii a kostýmy) – premiéra 3. 3. 1941, tři reprízy – poslední 12. 3. 1941Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 328 1948 Sergej Prokofjev: Maškaráda, Divadlo 5. května, režie Václav Kašlík, (choreografie) 1950 Antonín Dvořák: Rusalka, Národní divadlo, režie Václav Kašlík (choreografie) 1950 Léo Delibes: Coppélie, Smetanovo divadlo, režie a choreografie Nina Jirsíková
Ocenění 1939 cena za kostýmní návrh na výstavě kostýmů v Paříži 1969 titul zasloužilá umělkyně
Vyznamenání 60px Za vynikající práci (1958)
Odkazy
Reference
Literatura František Černý: Kalendárium dějin českého divadla, Svaz českých dramatických umělců a Český literární fond, Praha, 1989, str. 88, František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 167 František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 41, 49, 84, 142, 254–7, 394, 418 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 146, 163, 213, 437, Divadelní zápisník, ročník I, 1945–1946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 428 Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 16, 54–5 Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 208 Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí (Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945), Academia, Praha, 2016, str. 5, 19, 34, 88, 108, 110, 154–172, 209, foto 10-14, Jaroslav Kladiva: E. F. Burian, Jazzová sekce, Praha, 1982, str. 237, 304, 323, 327–8, 371 Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 282, 289, 424, 452, 456, 525, 563–4, 623, 636, 653, 655, 662–3, 668–9 Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 122 Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 202 Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 101, 154, Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 68 Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 s. Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., . Blíže in: Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 17, 18, 35, 50, 62, 64 Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 110, Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 138–9
Externí odkazy
Nina Jirsíková v archivu Opery Plus
Kategorie:České tanečnice Kategorie:Čeští choreografové Kategorie:Vězni koncentračního tábora Ravensbrück Kategorie:Signatáři Kupředu, zpátky ni krok! Kategorie:Nositelé vyznamenání Za vynikající práci Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Absolventky gymnázia Minerva (1890) Kategorie:Kostýmní výtvarnice Kategorie:Narození 6. února Kategorie:Narození v roce 1910 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 23. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1978 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy