Esko Praha (označováno jako linky S) je systém městské a příměstské železnice v Praze a Středočeském kraji, který je integrován do Pražské integrované dopravy (PID). Systém zahrnuje osobní a spěšné vlaky (rychlíky a vybrané expresy (částečná integrace). Některé linky přesahují i do sousedních krajů. Pod tímto názvem je systém v provozu od 9. prosince 2007. V rámci systému PID jsou také v provozu speciální (sezónní) linky, které jsou označeny písmenem T a případně dalším názvem (například Pražský motoráček).
Linky Páteřní linky S1 až S9 jsou číslovány radiálně z Prahy proti směru hodinových ručiček. Ostatní linky spojují 2 páteřní linky a jejich číslo je tvořeno číslicemi páteřních linek (např. linka S12 spojuje linku S1 a S2), nebo na páteřní linku navazují, případně jsou její variantou a jejich číslo je tvořeno číslem páteřní linky a následně číslicí 0–9 (např. linka S30 navazuje na páteřní linku S3). Spěšné / Zrychlené linky R41 až R49 jsou číslovány a navazují na linky S (např. Linka R49 jede ve stejné trase jako linka S9).
Páteřní linky a jejich varianty LinkaTrasaDélkaPočet stanicIntervalDopravcePoznámkaŠpičkaSedlo a víkend Praha Masarykovo nádraží – Úvaly – Český Brod – Poříčany34 km (40 km)11 (13)(15 minut mezi Praha Masarykovo nádraží – Český Brod) 30 minut30 minutČeské dráhyČeský Brod – Poříčany – Pečky – Kolín62 km2030 minut (Český Brod – Poříčany) 60 minut60 minutve špičce linka zkrácena do Poříčan kde navazuje linka R41 Praha hlavní nádraží – Čelákovice – Lysá nad Labem – Nymburk hlavní nádraží – Poděbrady – Kolín73 km21(30 minut mezi Praha hl. n – Lysá n Labem) 60 minut České dráhyněkteré spoje končí v Poděbradech, některé v Nymburce a většina spojů nestaví ve Veltrubech a Kolíně-Zálábí Praha hlavní nádraží – Čelákovice – Lysá nad Labem – Milovice40 km10České dráhyve všedních dnech ráno a odpoledne nahrazena prodlouženou linkou S9 Praha hlavní nádraží – Neratovice – Všetaty – Mělník 82 km2560 minutČeské dráhy Praha Masarykovo nádraží – Praha-Čakovice19 km660 minutKŽC Dopravav provozu pouze v pracovní dny Praha Masarykovo nádraží – Roztoky u Prahy – Kralupy nad Vltavou27 km (32 km)12 (14)30 minut (60 minut)České dráhy(Vybrané spoje jsou prodlouženy do stanice Nelahozeves o víkendech a svátcích)Kralupy nad Vltavou – Hněvice – Roudnice nad Labem ( – Bohušovice nad Ohří – Lovosice – Ústí nad Labem hlavní nádraží)57 km (66 km)21 (24)60 minut120 minutz Hněvic pokračuje dále jako linka U4 Dopravy Ústeckého kraje (DÚK) Praha-Hostivař – Praha-Libeň – Praha Holešovice – Roztoky u Prahy21 km630 minut60 minutRegioJet Praha Masarykovo nádraží – Hostivice – Kladno – Kladno-Dubí33 km1260 minutČeské dráhySpoje končicí ve stanici Kladno-Ostrovec pokračují jako linka S45 směr Kralupy nad Vltavou Praha-Smíchov – Rudná u Prahy – Nučice zastávka – Loděnice – Vráž u Berouna – Beroun34 km14(30 minut) 60 minut(60 minut) 120 minutČeské dráhyv úseku Praha – Nučice takt 30 minut Praha hlavní nádraží – Praha-Libeň – Praha-Běchovice – Úvaly23 km830 minut60 minutRegioJet Praha hlavní nádraží – Černošice – Dobřichovice – Řevnice – Zadní Třebaň – Karlštejn – Beroun43 km13(15 minut mezi Praha-Smíchov – Řevnice) 30 minut30 minutČeské dráhy Praha hlavní nádraží – Vrané nad Vltavou – Jílové u Prahy – Týnec nad Sázavou – Čerčany60 km2560 minut120 minutČeské dráhy Praha hlavní nádraží – Vrané nad Vltavou – Čisovice – Mníšek pod Brdy – Dobříš55 km2360 minut120 minutČeské dráhyněkteré spoje ve všední dny končí v Čisovicích, některé spoje nezastavují v Klínci Praha hlavní nádraží – Říčany – Strančice – Čerčany – Benešov u Prahy49 (89) km19 (28)15 minut15 minut (o víkendu 30 minut)České dráhyMilovice – Lysá nad Labem – Čelákovice – Praha hlavní nádraží – Říčany – Strančice66 km2030 minut -v úseku Milovice – Praha hlavní nádraží v provozu pouze ve špičkách pracovních dnů nahrazuje linku S22Spěšné Vlaky Praha – Český Brod – Poříčany – Kolín – Kutná Hora62 km1130 minut -České dráhyV provozu jen ve špičce všedních dnů v úseku Poříčany – Kolín nahrazuje linku S1 ve špičkách všedních dnů, v úseku Kolín – Kutná Hora takt 60 minut Praha – Lysá nad Labem – Nymburk – Kolín73 km1260 minut -České dráhyv provozu jen ve špičkach pracovních dnů Praha – Všetaty – Mladá Boleslav – Turnov102 km21120 minut Jednotlivé spojeČeské dráhy Praha – Kralupy nad Vltavou – Slaný47 km13Sp 1495 / 1494 -České dráhyze stanice Kralupy nad Vltavou pokračuje jako linka S40 ve směru Slaný Praha – Hostivice – Kladno29 km660 minut120 minutČeské dráhy Praha – Benešov u Prahy – Olbramovice ) – Tábor)99 km14 (16)60 minutJednotlivé spojeČeské dráhy() od 7/2026Rychlíky R9Praha – Kolín – Kutná Hora – Čáslav – Světlá nad Sázavou123 km8 60 minut120 minutČeské dráhyR10Praha – Nymburk – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou 89 km560 minutČeské dráhyR16Praha – Beroun – Zdice – Hořovice – Kařez – Rokycany90 km760 minutČeské dráhyTaké vybrané spoje Ex6: IC 550 / 551, 567 R17Praha – Benešov u Prahy – Olbramovice - Tábor - Planá nad Lužnicí106 km560 minutČeské dráhyTaké vybraný spoj Ex7: / IC 544R18/R19Praha – Kolín – Přelouč94 km560 minutČeské dráhyTaké vybrané spoje Ex2 a Ex3: IC 579, R 999 / rj 52, EC 120, 270, R 998R20Praha – Kralupy nad Vltavou – Roudnice nad Labem66 km660 minut120 minutČeské dráhyTaké vybrané spoje R15 a Ex5: rj 170, R 600, 602, 618 / rj 179, R 601 R21Praha – Všetaty – Mladá Boleslav – Turnov102 km9120 minutArriva vlakyR22Kolín – Nymburk – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Doksy (- Staré Splavy)94 km9120 minutArriva vlakyR23Kolín – Nymburk – Lysá nad Labem – Všetaty – Mělník – Štětí85 km9120 minutRegioJetR24Praha – Kladno – Rakovník67 km9120 minutArriva vlakyR26Praha – Beroun – Zdice – Příbram – Březnice – Mirovice – Čimelice111 km10120 minutArriva vlaky
Historie Tarifní integrace Od 1. října 1992 a od 1. července 1994 byla postupně platnost předplatních časových jízdenek MHD v Praze rozšířena i na železnici, od 31. května 1995 bylo pro železniční dopravu za hranicemi Prahy zavedeno i vnější pásmo PID a od 1. ledna 1996 čtyři vnější pásma a 28. května 2000 páté. Na některých tratích jsou stanice a zastávky postupně vybavovány označovači jízdenek a zaváděna tzv. plná integrace, tj. platnost krátkodobých přestupních jízdenek MHD a PID. První takové úseky byly vyhlášeny k 30. květnu 1999 na tratích č. 171 (směrem k Berounu) a 221 (směrem k Benešovu), od 30. září 2001 na části trati č. 011 (ke Kolínu), od 15. prosince 2002 na částech tratí č. 070, 231 a 232, od 15. června 2003 na částech tratí č. 093 a 120, od 14. prosince 2003 na trati č. 091, od 13. června 2004 na zbylé části trati č. 171, od 12. prosince 2004 na další části trati č. 011 a části trati 060, od 28. listopadu 2005 na části trati č. 210, od 2. prosince 2005 na další části trati č. 231 a od 1. června 2010 na trati 122 v úseku Praha hlavní nádraží – Hostivice. Úseky s plnou integrací se nacházejí na nejfrekventovanějších linkách systému Esko.
Zpočátku byly v PID zaintegrovány jen osobní a spěšné vlaky, postupně přibývaly vybrané rychlíky (pouze 2. vozová třída).
Pro jízdní řád 2008 byly do PID plně zaintegrovány všechny rychlíky na tratích 070 (linka R3) v úseku Praha – Všetaty a 120 (linka R5) v úseku Praha – Kladno a vybrané rychlíky na trati 091 (linka R4) v úseku Praha – Kralupy nad Vltavou.Zařazení rychlíků do PID od 9. 12. 2007, leták ROPID Od 11. prosince 2011 byly i na trati 091 (linka R4) v úseku Praha – Kralupy nad Vltavou zaintegrovány již všechny rychlíky.Historický přehled PID , ROPID
V roce 2008 byly do PID začleněny též některé rychlíky mezi stanicemi Praha-Vršovice a Praha hlavní nádraží, pokračující po tratích 011, 070 či 231. Od 14. prosince 2008 byly v úseku Praha-Vršovice – Praha hlavní nádraží zaintegrovány všechny rychlíky, tj. včetně rychlíků z trati 221, zejména kvůli zajištění návaznosti na trať 210, jejíž vlaky byly ukončeny ve stanici Praha-Vršovice.Zařazení rychlíků do PID od 14. 12. 2008 , leták ROPID Pro jízdní řád 2011 byly v tomto úseku zaintegrovány pouze rychlíky pokračující po trati 070.Zařazení rychlíků do PID od 12. 12. 2010 , leták ROPID
O budoucí integraci železnice se uvažovalo i v rámci Středočeské integrované dopravy, nikdy k tomu však nedošlo. náhled|upright=1.3||Příměstská elektrická jednotka 452/052 linky S9 ve stanici Praha-Hostivař v roce 2006
Rozvoj intervalové dopravy Od počátku 90. let 20. století docházelo postupně k zavádění intervalového provozu osobních vlaků na hlavních tratích pražského regionu. Postupně je tento provoz více integrován mezi ostatní městskou a příměstskou dopravu, zejména v rámci systému Pražské integrované dopravy, plánuje se budování nových zastávek, zřizování nových linek a posílení významu železniční dopravy na úroveň S-Bahnu běžného v německojazyčných zemích. Významným impulsem pro byla povodeň v roce 2002, při níž železnice zajišťovala bezproblémově dopravu v relacích, kde ostatní druhy dopravy, zejména zaplavené metro, selhaly.České dráhy: Praha, Středočeský kraj a České dráhy budou rozvíjet metropolitní železnici Tisková zpráva ČD o rozvoji metropolitní sítě. (30. 10. 2002)Rudolf Markvart: Zůstanou Praze železniční kyvadla? (2002)František Nyklíček: Možný rozvoj sítě „Metropolitních dopravních linií“ (16. 8. 2003)
V prosinci 2002 byl pro systém příměstské (aglomerační) železniční dopravy propagován název Metropolitní linie a v omezené míře se začal používat, víceméně neoficiálně, systém číslování příměstských „železničních linek“, který byl od té doby dvakrát zásadněji změněn. Na soupravách s elektronickými ukazateli a v některých dalších informačních materiálech byly linky označovány písmenem S doplněným o rozlišovací číslo – fakticky však nadále hlavní roli v informačním systému hrála původní čísla traťových oddílů, které tehdejší linky v podstatě nepřekračovaly. V prosinci 2007 bylo, zpočátku nepříliš důrazně, zavedeno logo (v kombinaci bílé a dvou odstínů modré barvy) a název Esko.Esko jako spojení pro město, nové označení a linkový systém vlaků pražské příměstské dopravy , České dráhy, tisková zpráva, 7. 12. 2007
Vývoj linkového systému Metropolitní linie (2002) náhled|Esko na podchodu u vstupu do nádraží Praha-Vysočany. Od 15. prosince 2002 v rámci informační kampaně o Metropolitních liniích začalo být užíváno na elektronických zobrazovačích na vlakových soupravách řady 471 číslování linek, kde vydrželo až do doby nahrazení dalším systémem číslování. V ostatních informačních materiálech se toto číslování tehdy příliš neujalo a po utichnutí krátké kampaně nebylo oficiálně uváděno v tištěných jízdních řádech, na webu Českých drah ani na webu ROPIDu.
S1 (na trati č. 011): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Libeň – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Tatce – Pečky – Cerhenice – Velim – Nová Ves u Kolína – Kolín S2 (na tratích č. 231 a 232): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Vysočany – Praha-Horní Počernice – Zeleneč – Mstětice – Čelákovice – Lysá nad Labem – Stratov – … – Nymburk hlavní nádraží – Poděbrady – Kolín (Po dostavbě Nového spojení měla tato linka vycházet ze stanice Praha hlavní nádraží). S9 (na trati č. 221): Praha hlavní nádraží – Praha-Vršovice – Praha-Strašnice – Praha-Hostivař – Praha-Horní Měcholupy – Praha-Uhříněves – Praha-Kolovraty – Říčany – Světice – Strančice – Mnichovice – Mirošovice u Prahy – Senohraby – Čtyřkoly – Pyšely – Čerčany – … – Benešov u Prahy S5 (na trati č. 120): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny – Praha-Dejvice – Praha-Veleslavín – Praha-Ruzyně – Hostivice – Jeneč – Pavlov – Unhošť – Kladno – Kladno-Rozdělov – Kamenné Žehrovice – … – Stochov S7 (na trati č. 171): Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov – Praha-Velká Chuchle – Praha-Radotín – Černošice – Černošice-Mokropsy – Všenory – Dobřichovice – Řevnice – Zadní Třebaň – Karlštejn – Srbsko – Beroun – Beroun-Králův Dvůr – Beroun-Popovice – … – Zdice