Frýdek-Místek (v místním nářečí a ; , v době protektorátu Friedeck-Friedberg) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji a nachází se šestnáct kilometrů jihovýchodně od Ostravy. Frýdek-Místek dnes tvoří přirozenou metropoli lašského regionu, nacházející se v podhůří Beskyd, na soutoku řek Ostravice a Morávky. Dnes žije ve Frýdku-Místku obyvatel, aglomerace zahrnující i obce Staré Město, Sviadnov, Baška, Palkovice, Dobrá a další pak přes 80 tisíc obyvatel.

Město vzniklo 1. ledna 1943 spojením slezského města Frýdku, moravského Místku a tří dalších obcí. Některé úseky řeky Ostravice zde tvoří historickou zemskou hranici Moravy a Slezska. Město dnes leží na mezinárodní dopravní křižovatce dálnic D48 a D56, tvoří turisticky atraktivní bránu Beskyd a je vzdáleno jen 25 km od státní hranice s Polskem a 35 km od státní hranice se Slovenskem. Od 1. července 2006 je statutárním městem.

Historie Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. První jasné zmínky o Frýdku pocházejí z první poloviny 14. století, a to v souvislostech s tvrzí chránící pomezí Moravy a Slezska, dnešním Frýdeckým zámkem. V obou městech se dařilo výrobě látek, což se odrazilo i v 19. století při zakládání významných textilních továren.

Během obsazování Československa v roce 1939 byla místecká Czajánkova kasárna jediným místem ozbrojeného odporu v rozpadající se republice, na němž měl rozhodující podíl nedoručený rozkaz, aby posádka spolupracovala s německými okupanty. Posádka kasáren se však musela vzdát německé přesile.

Po sloučení města Frýdek i Místek byla samostatná města po celá staletí, až rozhodnutím ministerstva vnitra z 15. prosince 1942, čís. 25.625/42-III/1, došlo k 1. lednu 1943 ke sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec pod názvem Frýdek. S koncem druhé světové války došlo roku 1945 de iure na několik let k obnově samostatnosti všech těchto obcí, aniž by však došlo ke skutečnému rozdělení města na původní obce, protože pro všechny části se ustavil společný místní národní výbor. Následně se pak konalo hlasování o pojmenování města, ukončené v polovině srpna 1945. Zúčastnilo se ho jen 1293 občanů, z nichž pro Frýdek hlasovalo 465, pro Místek 183, pro Frýdek-Místek 255 a Bezručov 212 hlasů. 13. února 1946Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1946, číslo 42, vydáno v Praze dne 20. února 1946 vydal ministr vnitra rozhodnutí, čís. B-8111–1/2–1946/II/4, jímž podle § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., prozatímně uznal dosavadní společnou správu obcí Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova, které byly podle § 12, čís. 5 citovaného dekretu obnoveny. A pro celek, v jehož čele tento místní národní výbor stojí, stanovil prozatímní název Frýdek-Místek. 26. září 1946 se konala schůze místního národního výboru v čele s předsedou Emilem Konvičkou, aby došlo k odhlasování sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec. Z 38 přítomných k tomu bylo zapotřebí nejméně 2/3 hlasů. Pro sloučení bylo 25, proti 12 členů tehdejšího MNV. Moravskoslezský zemský národní výbor, expositura v Ostravě schválil výměrem ze dne 1. července 1947, č. j. III/2–281/24, na základě ustanovení § 18, odst. 1 a 2 a v souvislosti s § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec, přičemž úřední název mělo stanovit později ministerstvo vnitra.Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1948, číslo 93, str. 1258, vydáno v Praze dne 20. dubna 1948 V roce 1949 dále pokračovaly diskuse ohledně názvu města. Vedle společného MNV fungovaly v jednotlivých částech města obvodní rady, přičemž ve Frýdku a Místku měly po dvanácti členech, zatímco v ostatních částech po osmi.

Byl proveden průzkum veřejného mínění, v němž se pro ponechání dosavadního pojmenování, tj. Frýdek-Místek, vyslovilo 80 % hlasujících. Na základě toho přijalo plénum MNV 31. května 1949 usnesení o ponechání již vžitého názvu a zároveň požádalo Krajský národní výbor v Ostravě i ministerstvo vnitra, aby v souladu s tím byl dosavadní okres Místek přejmenován na Frýdek-Místek. Snad chybou ministerských úředníků však došlo k tomu, že vyhláškou ministerstva vnitra ze dne 8. srpna 1950 bylo město bez vysvětlení přejmenováno na Místek.Úřední list republiky Československé, I. díl nařizovací, ročník 1950, částka 504, str. 902, vydáno v Praze dne 16. srpna 1950 Od té doby se množily stížnosti na bezdůvodnou změnu názvu města. Začátkem roku 1954 řešil frýdecko-místecký MNV přání obyvatel Lískovce, Starého Města a Sviadnova na odloučení těchto částí od města. Následně 11. března 1954 toto schválila rada MNV.Adamec (2014), kap. Opět malý Frýdek-Místek, str. 395. 16. března 1954 pak odloučení schválil ve svém usnesení i Krajský národní výbor v Ostravě. 16. května 1954 se pak konaly volby do místních, okresních a krajských národních výborů a město bylo od té doby tvořeno pouze Frýdkem a Místkem,Úřední list republiky Československé, ročník 1954, částka 73, str. 642, vydáno v Praze dne 15. června 1954 přičemž došlo ke zrušení obvodních rad. V červnu 1954 pak došlo k odsouhlasení nové hranice města, přičemž se Frýdek-Místek rozšířil následovně: byl připojen areál Železáren Stalingrad, lískovecká část Staré kolonie, Jeremenkova osada; od Sviadnova byl připojeny objekty závodů firmy Slezan, dále kolonie a několik dalších pozemků; od Starého Města byl připojen Konečného mlýn na Podvolání a část obce na levém břehu Ostravice, tzv. Riviéra. Město se tak rozšířilo o 147 hektarů, 152 domů a 1536 obyvatel. Dne 29. září 1954 se konalo plenární zasedání národního výboru, jehož 95 poslanců schválilo přednesený návrh názvu města Frýdek-Místek. Po řadě jednání pak ministerstvo vnitra k 1. lednu 1955Úřední list republiky Československé, ročník 1955, částka 20, str. 132, vydáno v Praze dne 12. března 1955 zrušilo název Místek a stanovilo pro město staronový úřední název Frýdek-Místek (Petr Bezruč doporučoval používat název města bez spojovníku pro odlišení od podobných názvů jako je (Ostrava-Přívoz či Praha-Dejvice). Tento obrat se objevoval již od konce 19. století coby název vlakové stanice ve Frýdku. K 1. lednu 1956 bylo v celém městě provedeno přečíslování domů.Adamec (2014), str. 396.

Během druhé poloviny 20. století město zaznamenalo významný populační růst, který byl způsoben blízkostí dolů (Staříč, Paskov) a přísunem horníků v nich pracujících. K 1. červenci 1960 byla k městu připojena dosavadní obec Panské Nové Dvory, což bylo v souladu s přáním většiny obyvatel této obce.Adamec (2014), kap. Opět malý Frýdek-Místek, str. 397. K 1. červenci 1975 byl pro Frýdek-Místek, Lískovec, Sviadnov, Staré Město, Chlebovice a Lysůvky zřízen společný národní výbor, aniž by však došlo ke sloučení obcí s městem.Adamec (2014), kap. Frýdek-Místek střediskový, str. 435. K 1. lednu 1979 pak byly k městu opětovně připojeny obce Lískovec, Staré MěstoHistorický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 491. a Sviadnov,Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 512. a nově připojeny obce Chlebovice,Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 186. LysůvkyHistorický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 298. spolu se svojí částí Zelinkovice.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 609. K 1. lednu 1980 pak byly připojeny ještě obce SkaliceHistorický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 472. a Staříč.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, str. 494. Ke 24. listopadu 1990 pak dochází k osamostatnění Staříče a opětovnému osamostatnění Starého Města. Nakonec se k 1. lednu 1992 opětovně osamostatnil i Sviadnov. Osamostatnění Starého Města vedlo zároveň k tomu, že se od té doby území města Frýdku-Místku skládá ze dvou územně nesouvisejících částí.

Ve 21. století Na počátku 21. století byla dokončena renovace historických náměstí ve Frýdku i v Místku. Město se zaměřuje především na strojní průmysl.

Po roce 2010 v okolí Frýdku-Místku investovalo a postavilo své pobočky velké množství firem, což snížilo zdejší nezaměstnanost. V celkovém součtu se jedná o miliardy eur investic.

Městské symboly Znak a vlajka byly statutárnímu městu uděleny rozhodnutím předsedkyně České národní rady dne 12. února 1992. Znak

Frýdecko-místecký znak je tvořen čtvrceným štítem, v 1. a 4. poli pravá polovice zlaté orlice s červenou zbrojí přiléhající ke stříbrnému písmenu F. Ve 2. a 3. stříbrném poli zkřížené černé ostrve o šesti sucích provazující třemi (1,2) červenými růžemi. Vychází ze znaků měst Frýdku a Místku

Vlajka Frýdecko-místecká vlajka je heraldická, tedy tvořená prostým přepisem městského znaku na vlajkový list o poměru stran 2:3.

Obyvatelstvo Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu včetně těch místních částí, které k Frýdku-Místku v dané době patřily.

+ Vývoj počtu obyvatel Frýdku-Místku podle sčítání lidu 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 13 617 14 989 17 413 20 902 22 914 22 473 26 379 27 002 31 364 42 608 55 191 63 808 61 400 56 356 53 698

+ Vývoj počtu domů Frýdku-Místku podle sčítání lidu 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 1 479 1 577 1 651 1 876 2 054 2 180 2 784 3 399 3 910 4 289 4 504 4 790 4 906 5 436 5 952

Městská správa Členění města náhled|Katastrální území Frýdku-Místku Frýdek-Místek se dělí na 7 katastrálních území a 7 částí. Katastr Skalice je vůči zbytku území exklávou. k. ú. Frýdek – část Frýdek k. ú. Chlebovice – část Chlebovice k. ú. Lískovec u Frýdku-Místku – část Lískovec k. ú. Lysůvky – části Lysůvky a Zelinkovice k. ú. Místek – část Místek k. ú. Panské Nové Dvory – část Frýdek k. ú. Skalice u Frýdku-Místku – část Skalice

Místní části Jedná se o místní pojmenování částí města.

Správní území

Frýdek-Místek byl dříve okresním městem, je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Frýdek-Místek ale stále existuje a skládá se ze 72 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 37 obcí.

Doprava Silniční doprava z města vychází dálnice D56 Frýdek-Místek – Ostrava okolo města prochází dálnice D48 Bělotín – Nový Jičín – Frýdek-Místek – Český Těšín – Polsko městem prochází silnice I/56 Opava – Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant n. O. – Horní Bečva-Hlavatá z města vychází silnice II/473 Frýdek-Místek – Šenov – Petřvald městem prochází silnice II/477 Ostrava – Vratimov – Frýdek-Místek – Baška městem prochází silnice II/648 Hukvaldy-Rychaltice – Frýdek-Místek – Český Těšín

Železniční doprava náhled|nádraží ve Frýdku-Místku První vlak přijel do Frýdku-Místku v roce 1871.

Na nádraží ve Frýdku-Místku se setkávají tratě Český Těšín – Frýdek-Místek a Ostrava – Valašské Meziříčí, po kterých vedou linky S6 a S7 v rámci Ostravského dopravního integrovaného systému. Obě trati jsou neelektrifikované jednokolejné. Na obou tratích je silná osobní i nákladní železniční doprava. Na území města se nachází ještě stanice Lískovec u Frýdku (Trať 323).

Autobusová doprava

Síť městské hromadné dopravy tvoří 20 linek, licenční čísla 865301–865320. Systém MHD zahrnuje kromě města Frýdek-Místek i města Brušperk a Paskov, obce Baška, Dobrá, Fryčovice, Hukvaldy, Janovice, Kozlovice, Krásná, Metylovice, Nošovice, Palkovice, Pržno, Raškovice, Řepiště, Staré Město, Staříč, Sviadnov a Žabeň a ostravskou městskou část Nová Bělá. Od 27. března 2011 je na linkách MHD zaveden tarif „MHD zdarma“.

Příměstské autobusové linky jsou zařazeny do ODIS, stejně jako linky městské. Městem také projíždí několik komerčních linek.

Průmysl