náhled|upright=1.2|Propaganda Mladých průkopníků (Rudý večerník 26. května 1928) Mladí průkopníci (též Rudí průkopníci) byla dětská organizace meziválečné Komunistické strany Československa založená v roce 1922 podle vzoru SSSR. Rudí průkopníci (později pionýři) nebo Spartakovi skauti práce byly organicky napojeny na Komunistický svaz mládeže. Dětskému hnutí Rudých Průkopníků byl určen časopis Kohoutek, který po úředním zastavení v roce 1929 nahradila dětská příloha v Rozsévačce (původně vydávaném pod názvem Komunistka). V rámci reorganizace Rudých průkopníků roku 1931 vznikl tzv. Svaz pro proletářské dítě. Největší organizační změnou byla transformace mládežnického hnutí při KSČ na tzv. Svaz mladých, jehož činnost byla zastavena 16. listopadu 1938 v rámci podzimní likvidační akce komunistických spolků.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 18.11.1938, 33(272). p. 4.
Historie Meziválečná Komunistická strana Československa kladla velký důraz na organizaci mládeže včetně dětí. Z jejího popudu a po vzoru sovětského Komsomolu začala vytvářet levicově zaměřené organizace dětí a mládeže. Jednou z nich byli od roku 1922 Mladí průkopníci, jejichž vedení bylo svěřeno československému Komsomolu. Později získali přezdívku Rudí průkopníci či Rudí pionýři. Velice blízko dětskému hnutí stál rudý skauting (Skauti práce, Spartakovi skauti), na mládež cílila i Federace proletářské tělovýchovy (FDTJ, později FPT).
Oddíly Rudých průkopníků byly řízeny podle usnesení sjezdů KSČ a V. sjezdu Komsomolu v roce 1925. Byly přijaty její závazné dokumenty (Zákony, Obyčeje), které zvýrazňovaly proletářský charakter a potřebu třídního boje. Z dětí byli vychováváni budoucí komunisté, tyto děti se zúčastňovaly prvomájových a obdobných demonstrací.
Organizace Mladých průkopníků vytvářela oddíly dětí ve věku 10 až 14 let. Od roku 1927 byly pořádány dětské stanové tábory v Soběslavi, Týně nad Vltavou a Soběšíně.
V roce 1931 bylo s Mladými průkopníky spojeno Kuratorium pro péči o proletářské děti a tato organizace se pojmenovala Svaz pro péči o proletářské děti. Oddíly Mladých průkopníků působily uvnitř ní. V roce 1933 měla organizace 3300 členů. Oddíly Mladých průkopníků se členily územně v souladu s politickosprávní strukturou ČSR. V českých zemích se hlavní jádro hnutí soustředilo v Pražském a Brněnském kraji a v severních Čechách, kde se vedle českých oddílů nacházely i oddíly německé. Na Slovensku se činnost MP soustředila zejména ve městech: Bratislava, Košice, Kežmarok, Poprad, Galanta, Šamorín, Zvolen, Rožňava a Lučenec.František Budský: Historie dětského pokrokového hnutí: přispěvek k dějinám dětského hnutí, Mladá fronta, 1961, s. 158.
V roce 1936 byly založeny zastřešující levicové organizace, v Čechách Svaz mladých a na Slovensku Svaz slovenské mládeže. Obě byly úředně rozpuštěny v roce 1938 a tím zanikly i oddíly Mladých (rudých) průkopníků.Kapitoly z historie PO, s. 53Pionýrská encyklopedie 1, s. 26
Odkazy Reference
Externí odkazy Videozáznam přednášky bývalého mladého průkopníka Adolfa Svobody
Kategorie:Československé organizace Kategorie:Organizace dětí a mládeže Kategorie:Spolky v Československu