náhled|Základní členění půdních horizontů, matečná hornina (R) se v českém prostředí označuje spíše písmenem DPůda tvoří nejsvrchnější vrstvu zemské kůry. Je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek a zaniká procesem eroze. Většina současné půdy není starší než z období pleistocénu. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Půda je předmětem studia pedologie.
V geografii se soubory půd nazývají pedosféra a jsou studovány pedogeografií.
Z pohledu geografie tvoří půda, potažmo celá pedosféra, tu část krajinné sféry, kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají. Dosahuje tloušťky až 4 metrů.https://daac.ornl.gov/SOILS/guides/Global_Soil_Regolith_Sediment.html - Global 1-km Gridded Thickness of Soil, Regolith, and Sedimentary Deposit Layers
Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.
Složení a vlastnosti půdy
Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.
Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární (jílové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka (edafon).
Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vzniká půdní roztok.
Plynná složka půdy též vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchání půdních organizmů a podzemních částí rostlin obsahuje několikanásobně více oxidu uhličitého, obsahuje i větší podíl vodní páry než vzduch nad úrovní terénu a jeho relativní vlhkost je větší.
Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie.
Fyzikální vlastnosti Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediska půdní zrnitosti (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikaci půdních druhů. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy.
Chemické vlastnosti Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku.
Klasifikace půd
Český taxonomický klasifikační systém půdTaxonomický klasifikační systém půd ČR rozděluje půdy do následujících klasifikačních kategorií: Referenční třída půd: Leptosoly Půdní typ: Litozem (symbol LI) Půdní typ: Ranker (RN) Půdní typ: Rendzina (RZ) Půdní typ: Pararendzina (PR) Referenční třída půd: Regosoly Půdní typ: Regozem (RG) Referenční třída půd: Fluvisoly Půdní typ: Fluvizem (FL) Půdní typ: Koluvizem (KO) Referenční třída půd: Vertisoly Půdní typ: Smonice (SM) Referenční třída půd: Andosoly Půdní typ: Andozem (AD) Referenční třída půd: Černosoly Půdní typ: Černozem (CE) Půdní typ: Černice (CC) Referenční třída půd: Luvisoly Půdní typ: Šedozem (SE) Půdní typ: Hnědozem (HN) Půdní typ: Luvizem (LU) Referenční třída půd: Kambisoly Půdní typ: Kambizem (KA) Půdní typ: Pelozem (PE) Referenční třída půd: Podzosoly Půdní typ: Kryptopodzol (KP) Půdní typ: Podzol (PZ) Referenční třída půd: Stagnosoly Půdní typ: Pseudoglej (PG) Půdní typ: Stagnoglej (SG) Referenční třída půd: Glejsoly Půdní typ: Glej (GL) Referenční třída půd: Organosoly Půdní typ: Organozem (OR) Referenční třída půd: Salisoly Půdní typ: Solončak (SK) Referenční třída půd: Natrisoly Půdní typ: Slanec (SC) Referenční třída půd: Antroposoly Půdní typ: Kultizem (KU) Půdní typ: Antrozem (AN) náhled|Schémata půdních profilů vybraných půdních typů: a – černozem, b – kambizem, c – hnědozem, d – podzol, e – rendzina
Charakteristika některých půdních typů Stepní půda se nachází v mírně vlhkých oblastech. Černozem vzniká na spraších pod stepní a lesostepní vegetací, půda s vysokým obsahem humusu. Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatých lesů. Šedozem vzniká z černozemí. Rendzina kamenité půdy, typicky na krasovém území, vysoký obsah uhličitanů v půdním profilu Hnědozem vzniká na spraších v listnatých lesích mírného pásu, zemědělsky méně kvalitní než černozem Fluvizem (nivní půda) vývojově mladé půdy, často velmi úrodné, v blízkosti řek i menších vodních toků
Půdotvorné faktory Matečná hornina skalní horniny a jejich zvětraliny (regolit) sypké sedimenty (např. říční nebo mořské písky, spraše půdy (půdní sedimenty) je pasivním půdotvorným činitelem, na daném místě se s časem nemění a bez působení dalších faktorů se z ní půda nemůže vyvinout Klima přímé působení: změny teploty – rychlost rozkladu rostlinného opadu a odumřelých kořenů změny intenzity srážek – intenzita promývání půdy → obsah živin nepřímé působení prostřednictvím vegetace Organismy (edafon) intenzita jejich aktivity záleží na: úživnosti půdy klimatu
Podmínky půdotvorného procesu Reliéf největší význam má výšková poloha svažitost expozice – vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod. terénní deprese ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu Čas čas nutný k průběhu dějů
Rozdělení podle využití půdy Definice, co je obhospodařovaná půda, se liší. Obhospodařovaná zemědělská půda má v Česku přibližně 3,5 milionu ha. Lesní půda má přibližně 2,6 milionu ha.
Odkazy
Reference
Literatura
ŠIMEK, Miloslav a kol. Živá půda. 1. Biologie půdy. 2. Ekologie, využívání a degradace půdy. Praha: Academia, 2019. ŠIMEK, Miloslav a kol. Živá půda. Praktický manuál. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3199-0
Související články degradace půd hlína pedogeneze pedosféra zemina
Externí odkazy
Atlas lesních půd – na Mendelu.cz Česká pedologická společnost – na CZU.cz Geoportál SOWAC-GIS – Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v. v. i. Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy International Union of Soil Sciences (anglicky) KOTECKÝ, Vojtěch. Naše polní havárie. (Sedmá generace) Ekolist.cz [online]. 6. 9. 2019 02:31 [cit 11. 9. 2019]. Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nase-polni-havarie KOTECKÝ, Vojtěch. Naše polní havárie. Sedmá generace [online]. 12. září 2019 [cit 11. 9. 2019]. Dostupné z:https://www.sedmagenerace.cz/nase-polni-havarie/ Půda: situační a výhledové zprávy
Kategorie:Pedologie Kategorie:Pozemkové úpravy