náhled|Americký mobilní domek z 60. let 20. století Dle předpisů platných v ČR je mobilní dům (též mobilheim nebo mobilhome) dům konstruovaný tak, aby jej bylo možné přemístit z místa na místo. Využívá se zejména k rekreaci nebo bydlení, může ale být využit i k podnikání (např. prodejní stánek).

Historie a využití Móda mobilního bydlení začala již ve 20. století v USA, a to především kvůli nutnosti často cestovat za prací. V průběhu vývoje se stávaly z karavanů tří i vícepokojové mobilní domy. Do Evropy se mobilní bydlení dostalo až během posledních let.

Mobilní bydlení se používá zejména jako: první bydlení pro mladé rodiny rekreační bydlení u vody, na horách, nebo kdekoliv jinde přechodné bydlení na stavbách zázemí pro rybáře, myslivce a jiné zájmové skupiny trvalé bydlení pro seniory na vlastním pozemku a v přírodě

Mobilní domy jako takové jsou alternativou pro sezónní bydlení nebo rekreaci. Pro využití k trvalému bydlení je však nutné je zateplit. I mobilní domy s dvojitými okny a centrálním topením, které jsou často prezentovány jako „mobilní domy celoroční“, je potřeba ve středoevropských povětrnostních podmínkách z důvodu spotřeby energií zateplit. Zateplené mobilní domy pak mohou být alternativou pro bydlení nebo podnikání ve všech ročních obdobích.

Nízkoenergetické a pasivní mobilní domy mohou rovněž vycházet z myšlenky „modulární prefabrikace stavebních dílců“ a oproti běžné výstavbě vynikají především svými nižšími pořizovacími náklady, rychlostí výstavby a nízkými nároky na energetické vstupy. Koncept modulárního objektu tak vyniká vlastností „mobility“.

Ekologie Environmentální dopad mobilních a prefabrikovaných domů závisí na jejich velikosti, konstrukci, použitých materiálech, úrovni tepelné izolace, způsobu vytápění i podmínkách v místě jejich provozu. Hodnocení životního cyklu lehkého prefabrikovaného domu v různých klimatických oblastech ukázalo, že významnou roli hraje zejména místní klima a energetický mix. Lehké prefabrikované stavby přitom díky nižší spotřebě materiálů mohou vykazovat nižší dopady spojené s výrobou i provozem než těžší konvenční konstrukce.

U menších domů záleží taky na způsobu, jakým je jejich ekologická náročnost porovnávána. Studie zabývající se tiny houses ve Finsku zjistila, že sledované malé domy měly při přepočtu na jednoho obyvatele nebo na celou budovu nižší spotřebu energie a uhlíkovou stopu než srovnávané rodinné domy a bytové domy. Při přepočtu na metr čtvereční podlahové plochy však vykazovaly energetickou náročnost vyšší. Výsledný dopad proto nezávisí pouze na malé velikosti stavby, ale také na počtu jejích obyvatel, energetické účinnosti a způsobu užívání.

Významný vliv má rovněž volba stavebních materiálů. Hodnocení životního cyklu několika konstrukčních variant malého domu ukázalo výrazné rozdíly v uhlíkové stopě a množství zabudované energie podle použitého konstrukčního systému. Nejnižších hodnot v dané studii dosáhla konstrukce využívající převážně lokální a málo zpracované přírodní materiály. Vedle samotné energetické náročnosti provozu je proto při hodnocení ekologických dopadů nutné zohledňovat také původ a množství materiálů, jejich výrobu, dopravu, údržbu a způsob nakládání se stavbou na konci její životnosti.

V České republice jsou v souvislosti s mobilními domy jako možnosti snížení jejich dopadu na životní prostředí uváděny například menší materiálová náročnost, využití recyklovatelných materiálů, instalace obnovitelných zdrojů energie nebo systémy pro využití dešťové vody. Konkrétní environmentální přínos se však může mezi jednotlivými domy výrazně lišit podle jejich konstrukce, vybavení a způsobu provozu.

Mobilní domy v Česku Pojem mobilní dům není v českém právním řádu samostatně definován. Podle svého provedení, účelu a způsobu užívání může mít mobilní dům buď povahu vozidla, na které se vztahuje zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, nebo povahu stavby, respektive výrobku plnícího funkci stavby.

Pokud mobilní dům plní funkci stavby, považuje se podle stavebního zákona za stavbu. Při posuzování je podle Ministerstva pro místní rozvoj podstatný především účel objektu a dále skutečnost, zda je na konkrétním místě umístěn trvale nebo dlouhodobě. Takový mobilní dům musí splňovat příslušné požadavky na výstavbu a jeho umístění zpravidla podléhá povolovacímu režimu podle stavebního zákona, pokud nespadá mezi zákonem stanovené výjimky. Pro mobilní domovy určené především k dočasnému nebo sezónnímu ubytování stanovuje požadavky na zdraví a bezpečnost technická norma ČSN EN 1647. Zabývá se mimo jiné konstrukční stabilitou, větráním, únikovými cestami nebo odolností vůči zatížení sněhem. Splnění této normy však samo o sobě neznamená, že lze objekt bez dalšího považovat za stavbu vhodnou pro trvalé bydlení, právní režim závisí na konkrétním účelu a způsobu umístění objektu.Ministerstvo pro místní rozvoj; ČSN EN 1647

Pokud má mobilní dům z právního hlediska povahu budovy, může mu být v Česku přiděleno číslo popisné nebo evidenční. U stavby pro rodinnou rekreaci se přiděluje číslo evidenční. Možnost přidělení čísla tedy není spojena se samotným označením objektu jako „mobilního domu“, ale s tím, zda konkrétní objekt splňuje znaky budovy a nejsou u něj splněny zákonné výjimky z číslování.

Odkazy Reference

Související články Karavan Maringotka Obytný vůz Tiny house

Externí odkazy

Kategorie:Mobilní obydlí Kategorie:Obytné stavby