Cena Egona Hostovského je české, původně exilové, literární ocenění.
Exil Tradici Literární ceny Egona Hostovského založila Regina Hostovská v roce 1974 – rok po smrti svého muže, spisovatele Egona Hostovského. V 70. a 80. letech náležela prózám vydaným v exilových nakladatelstvích, udělovala se v Torontu.
Po listopadu 1989 Od roku 1990 se udělovala za „román, jenž umělecky výrazně přesahuje běžnou produkci“ vydaný v uplynulém roce. O držiteli ceny rozhodovala porota složená z literátů a literárních teoretiků, oficiálně ji uděloval syn Egona Hostovského Paul Hostovsky. Na organizaci se podílela Obec spisovatelů.
Cena Egona Hostovského byla kvůli nedostatku financí naposledy udělena za r. 1999. Od té doby se z rozhodnutí jejího donátora Paula Hostovského neuděluje a pravděpodobně již udělovat nebude.
Laureáti 1999 – Eva Kantůrková, Zahrada dětství jménem Eden 1998 – Karel Švestka, Couvání do času 1997 – Jaroslav Putík, Plyšový pes 1996 – Jiří Kratochvil, Avion 1995 – Jáchym Topol, Sestra 1994 – 1993 – 1992 – Viktor Fischl, Kuropění, Jeruzalémské povídky 1991 – Jiří Stránský, Zdivočelá země 1991 – Alexandra Berková, Magorie, aneb Příběh velké lásky 1990 – Iva Kotrlá, (?)
udělována v exilu 1989 – Jan Novák, Miliónový jeep 1988 – Josef Hiršal Vínek vzpomínek 1987 – Jaroslav Putík, Muž s břitvou 1986 – Milan Uhde, Velice tiché Ave 1985 – Jan Křesadlo (Václav Pinkava), Mrchopěvci 1984 – Jiří Gruša, Dr. Kokeš, mistr Panny' 1983 – Jan Trefulka, Velká stavba 1982 – Lenka Procházková, Růžová dáma 1981 – Egon Bondy, Invalidní sourozenci 1980 – Karel Pecka, Motáky nezvěstnému 1979 – Eda Kriseová, Křížová cesta kočárového kočího 1978 – Jiří Gruša, Dotazník, aneb Modlitba za jedno město a přítele 1977 – Ludvík Vaculík, Ivan Binar usp. Čára na zdi (kolektiv 24 autorů) Morčata(?) 1976 – Zdena Salivarová, Nebe, peklo, ráj 1975 – Vratislav Blažek Mariáš v Reykjavíku 1974 – Jaroslav Vejvoda, Plující andělé, letící ryby''
Externí odkazy
Zdroj: Ústav pro českou literaturu
Cena Egona Hostovského Kategorie:Ocenění založená roku 1974